Kapela se zvučným názvem King Gizzard & the Lizard Wizard nemá ve zvyku zahálet ani na chvilku. Její diskografie je sáhodlouhá a je velmi obtížné najít v ní jakékoliv slabší kousky. Tito muzikanti jsou zkrátka nesmírně tvořiví a závislí na své kreativitě. Letos světu přinesli velice ambiciózní projekt. Jde o monumentální dvojalbum představující pestrou směsici žánrů v jedinečném pojetí. Dílo dostalo název Omnium Gatherum.
Úvodní slovo bylo svěřeno osmnáctiminutové kompozici The Dripping Tap, která v lecčems znázorňuje přesně to, co mají fanoušci na kapele King Gizzard & the Lizard Wizard rádi. Posluchač má ze skladby dojem nespoutaného jamu, ale zároveň nepochybuje o tom, že všechny linky byly promyšlené do detailu. Retrofilní nápěv je zde v příjemné harmonii s divokými a svobodnými hráčskými výkony. Chlapci si velmi dobře rozumí také se zvukovou technikou, a tak je zdařilé použití efektů a filtrů příslovečnou třešničkou na pomyslném dortu. Skladba je tak zábavná, že oněch osmnáct minut ve sluchátkách utíká jako horská bystřina.
Čtěte také: Australští králové současné psychedelie King Gizzard & the Lizard Wizard přijedou poprvé do Česka
Pro vyrovnání poslechové atmosféry se kapela nebojí pohrát si také s klidnějšími písněmi v mezích takových žánrů, jakými jsou dream pop nebo psychedelický pop, ale bezpochyby stále tak, že ze všech taktů dýchá nefalšovaná “gizzardovina”. Krásnými kousky ukazujícími takový přístup jsou třeba skladby Magenta Mountain nebo Kepler-22b. Takové hrátky s uklidňujícími harmoniemi v minulosti proběhly hlavně na nedávném albu Butterfly 3000. Zde ale neúnavné roztáčení žánrového kolotoče teprve začíná. S velkou chutí se kapela vrátila také ke svému pojetí heavy metalu a thrash metalu. Tyto úderné a tvrdé styly si v minulosti dostatečně osahala zejména na desce Infest the Rats’s Nest a od té doby jde v podstatě o sázku na dobře fungující jistotu. Frontman Stu Mackenzie dovede skvěle zpívat v rozličných hlasových polohách, se kterými si hraje s velkou lehkostí, a zrovna metalový “chraplák” mu velmi sluší. Příklady takových skladeb jsou Gaia nebo Predator X.
Zajímavou a dříve neslyšenou novinkou je u King Gizzard také použití rapu. Jde o pozoruhodnou fúzi s tím, co si u rockové kapely představíme nejdřív. Instrumentální samply mají říz i nápad a v rámci minimalističtějších hip-hopových beatů fungují skvěle. Tato dosud nevyzkoušená cesta je k slyšení u tracků Sadie Sorceress a The Grim Reaper. Jde o svěží muzikantské pojetí rapu podobné stylu rané tvorby amerického multiinstrumentalisty a žánrového alchymisty Becka. Ve zbytku desky nás kapela opakovaně oslňuje tím, v čem je dlouhodobě nejvíce “doma” – tedy úžasnými a živelnými křižovatkami mezi psychedelií, klasickým rockem a také ambiciózním progresivním přístupem.
Čtěte také: Australští King Gizzard se na nové desce vydali cestou thrash metalu
Australští titáni současného světa rockové hudby King Gizzard & the Lizard Wizard přinesli to nejlepší, co v současné době přinést vůbec mohli. Jejich dosavadní hudební odyssea je pro neznalého téměř neuchopitelná, každopádně obsahuje nespočet kvalitních songů napříč různými žánry a je v podstatě nemožné najít v diskografii kapely slabší kousek. Dvojalbum Omnium Gatherum pak působí jako logické vyústění všech předchozích úspěchů a nedosažitelných hráčských i skladatelských výkonů. V nových odstínech ukazuje vše, co má již roky kapela v malíčku, nebojí se ale vyšlápnout ani cesty zcela nové – i v nich jsou “gizzardí” souhra a kreativita hodny toho nejupřímnějšího obdivu.
King Gizzard & the Lizard Wizard – Omnium Gatherum
Skladby: The Dripping Tap, Magenta Mountain, Kepler-22b, Gaia, Ambergris, Sadie Sorceress, Evilest Man, The Garden Goblin, Blame It on the Weather, Persistence, The Grim Reaper, Presumptuos, Predator X, Red Smoke, Candles, The Funeral
Vydavatelství: KGLW
Celkový čas: 80:11 min
Hodnocení: 90 %
