Nylon Jail hrají teprve necelé tři roky a i za tak krátkou dobu si dokázali vytvořit stabilní a početné publikum. Nyní přichází se svým studiovým debutem My Heart Soars a Hawk.
Novinku otevírá skladba Sun in Hell, podle jejíhož názvu zní i song jako takový. Z počátku uslyšíte pomalé a melodické country, které je tady tím sluncem. Netrvá to dlouho a máte pocit, že neposloucháte rodáky z Olomouce, ale irské U2, a to svým drivem připomíná to pomyslné peklo. Nerad bych kapelu přeceňoval, ale její kombinace akustické a elektronické hudby má co do sebe. Následující píseň Turtle Soup nastartované tempo trochu utlumí. Faktem je, že u interpretů tohoto stylu, to není zase tak zvláštní, a dámský zpěv baskytaristky Michaely Štaffové, který je doprovázen hlubokým hlasem Jiřina Jiráka, dává písni zajímavost. Na hutnosti opět nabere písnička Grace, kdy se po odklepání paličkami spustí směsice několika nástrojů najednou, což dohromady vytváří úžasnou progresivitu a jakousi naštvanou energii. V tomto songu se též ukáže to, jak umí Jiřin pracovat se svým hlasem, netlačí na něj a zřejmě ví, co mu nejlépe sedne.
Tahle banda disponuje elektrickou kytarou, baskytarou, bicími, akustikou a banjem. Právě poslední zmíněný nástroj není příliš výrazný. Jak tvrdí sami členové, název Nylon Jail, tedy nylonová klec, má poukazovat na dnešní dobu plastovou a přetechnizovanou. Ve vybavení jim však synťák rozhodně nechybí. Že s ním umí, dokazují ve skladbě No Way, kdy máte pro změnu pocit, že slyšíte klasické prvky legendárních Depeche Mode, avšak žádnou jejich kopii. Celé album disponuje velmi emotivními motivy. Občas skladby zní, že u nich můžete relaxovat, jindy se hodí spíše k podpoře vaší špatné nálady. Téměř každá píseň evokuje nějaké myšlenky a pocity. Zejména pak ty pomalé kousky, jako třeba Abscissa, která se vám svou dlouho stopáží zakusuje do mozku víc a víc.
Nezbavujte se svých depresí
Že Nylon Jail přeceňuji? A co když řeknu, že Fort H.H.G. zní velmi podobně jako tvorba geniálního umělce Johnnyho Cashe? Minimálně hlasově se mu jistě přibližují. Náhlé zpomalení a přechod do alternativy během songu není rozhodně špatné. Stejně jako harmonika v intru pomalejší a baladistické písničky Indian Summer. Na konec nás čekají ještě dvě písničky – Dumb Ventriloquist, jež vás ještě naposledy rozhoupe svou melodičností, a poté to celé uzavře skladba One Word, která opět velmi silně působí na vaši mysl svým pomalým a psychedelickým tempem.
Deska My Heart Soars! Like! a Hawk je velmi vhodná nejen pro fanoušky progresivního country, ale také pro ty, co mají rádi překvapení. Ve skladbách tohoto alba totiž většinou nikdy nevíte, co očekávat. Jestli se z unylého tempa překotí písnička do drsného masívu, anebo naopak, zda se ponoří ještě hlouběji. Mě to například velmi baví, poněvadž partička Nylon Jail zní ve skladbách velmi sebevědomě a ví, co je potřeba – jestli gradace, zpomalení, sólo na kytaru apod. Každý song je pak úplně jiný. Celé tomu nasazuje korunu bezvadný zpěv, velmi zajímavými prvky jsou však též místa, kde formace vyhranila prostor pouze pro hudbu. Občas by mi nevadilo, kdyby tyto pasáže byly delší. Na druhou stranu je to hudba, kterou si s kamarády asi jen tak nepustíte, jedině, že byste chtěli sdílet svou depresi společně. Netvrdím, že posloucháním této placky deprese dostanete, ale rozhodně se jich nezbavíte.
Nylon Jail – My Heart Soars a Hawk
Skladby: Sun in Hell, Turtle Soup, Grace, No Way, Abscissa, Fort H.H.G., Indian Summer, Dumb Ventriloquist, One Word
Celkový čas: 48:56
Vydavatel: Indies Scope Records
Hodnocení: 87%
