Středeční večer se nesl ve znamení raných devadesátek a magického synthpopu v podání americké kapely Chromatics. Ta vystoupila v České republice po dlouhých šesti letech a návštěvníky jako by vtáhla do tajemného seriálu Twin Peaks.
Vše odstartovala česká parta Pink Gloves, která svým stylem perfektně zapadla do kontextu celého večera a coverem hitu Dancing On My Own potěšila nejednoho návštěvníka. Dalším předskokanem pak byla kanadská elektronická kapela Desire, která se proslavila především hitem Under Your Spell. Desire, stejně jako Pink Gloves a Chromatics, spadají pod label Italians Do It Better a není to jediná věc, která tyto kapely spojuje.
Čtěte také: Chromatics se po pauze vrací na hudební scénu a s aktuální tour zavítají i do Prahy
Výběr supportu v podobě této kanadské skupiny nebyl náhoda, jelikož multi-instrumentalista Johnny Jewel a také bubeník Nate Walker působí jak v předkapele, tak v Chromatics. Desire odehráli krátký, ale výživný set zahrnující například cover songu Bizarre Love Triangle od New Order a po skončení jejich show byl sál již plný netrpělivě čekajících fanoušků na hlavní hvězdy večera.
Chvilku před půl desátou hodinou večerní se celým MeetFactory začaly linout tóny singlu Tick Of The Clock, který můžete znát z filmu Drive. Následně se na pódiu zjevili Chromatics v čele s femme fatale Ruth Radelet, jejíž kouzlo proti stárnutí by chtěl znát snad každý. Kapela si pro návštěvníky připravila průřez celou svojí tvorbou a nechyběl ani hit Shadow, díky kterému se Johnny a Ruth objevili v jednom z dílů nové série Twin Peaks od známého režiséra Davida Lynche.
Čtěte také: TIP REDAKCE: Kapely, se kterými se na podzim vrátíme do minulosti
Jedna věc však Chromatics potrápila, a to byla elektřina. Na toto konto prohodili hned několik vtípků a jejich působení na stagei se tak proměnilo v lehký boj s hudebními nástroji, který naštěstí vyhráli. Své fanoušky pak potěšili cover verzí songu Hey Hey, My My od Neila Younga & Crazy Horse nebo I’m on Fire od Bruce Springsteena, který si střihla Ruth na pódiu sama a díky svému přirozenému vystupování a neuvěřitelně jemnému hlasu se jí dostalo náležitého potlesku.
Bylo znát, že všechny zúčastněné kapely patří pod jeden label, a to nejen kvůli stylu vystupování, žánrovému zařazení a projekcím, které běžely na stagei za umělci. Návštěvníci si mohli vychutnat nálož kvalitního dreampopu, ale také velmi esteticky zpracované a tajemné videoklipy, jenž fanoušky vtáhly zpět do devadesátek. Nyní nezbývá než doufat, že Chromatics nemají v plánu další pauzu a brzy je uvidíme zpět v České republice.
