Jaro je tady a spolu s ním i koncertující Dan Bárta se svým dlouholetým projektem Illustratosphere. Ti všichni se nedávno vydali na Mezi vrcholy Tour 2018 a včera večer zahráli i v pražské Akropoli, kde si pro příchozí připravili opravdu povedené vystoupení.
Fronta dlouhá až na ulici ještě těsně před začátkem představení signalizovala, že Dan Bárta už dávno není známý pouze pro své angažmá v Alici a plný sál o pár schodů níže to jen potvrzoval. Nadšení Pražanů neklesalo ani přes zpoždění, které začátek koncertu doprovázelo a ti, kteří ještě okolo osmé čekali před šatnou, tak naštěstí o nic nepřišli.
Čtěte také: Dan Bárta: Natancuju i šest kilometrů za koncert, díky rádiu vím, co bych dělat nechtěl
Za úvodních tónů skladby Naivní pak spolu s kapelou dorazil na pódium i Dan Bárta a se slovy „dnes vám zahrajeme pár písní starých, pár písní středního věku a pár písní nových“ zahájil pražský koncert. A již v ten moment bylo jasné, že vystoupení autorského uskupení Dan Bárta & Illustratosphere není jen tak ledajaká záležitost.
Samotný Bárta jakoby po celý večer střídal dva různé režimy – zatímco v jednom jsme mohli pozorovat Dana Bártu svíjejícího se, gestikulujícího, zpívajícího do dvou mikrofonů najednou a naprosto ponořeného do dění na pódiu, v tom druhém zněly Akropolí mezi skladbami vtipy, pohotové reakce na publikum i humorná omluva za přibližně pětadvacetiminutové zpoždění. Střídání ale neprobíhalo pouze u zpěváka, po jeho pravici totiž baskytarista Robert Balzar každou chvíli měnil mezi basovou kytarou a kontrabasem a dotvářel už tak velmi zdařilému zvuku vždy i vhodný podkres.
Fotoreport: Dan Bárta & Illustratosphere, 28. 3. 2018, Palác Akropolis, Praha
Co se setlistu týče, jak kapela slíbila, tak i učinila. Slyšet jsme mohli písně ze začátků Illustratosphere, několik novějších kousků a došlo i na dosud nezveřejněné skladby, které by se měly objevit na očekávaném budoucím albu. Dost prostoru přitom dostalo zatím poslední album Maratonika, z nějž bylo k slyšení hned několik skladeb včetně Languages či předpřídavkové B’Artagna, před kterou si ještě Bárta v rámci všudypřítomné improvizace střihl za přízně publika i pár veršů z proslulého reggae hitu Sweat (A La La La La Long) od Inner Circle.
Po vytleskaném a záhy opět vtipně okomentovaném příchodu na pódium zahrála skupina, kterou Bárta představil i včetně zvukaře a šéfa videoprojekce, ještě další dvojici songů a obrovským potleskem jinak vlažnějšího publika byl koncert ukončen.
Středeční večer bychom mohli bez problémů zařadit mezi spoustu dalších pozitivních koncertních zářezů na pažbě Dana Bárty & Illustratosphere. Oslňující výkon kapely až na přehnaně oslnivá světla mířící na publikum nepokazilo vůbec nic a byť éra bouřlivých vystoupení s Alicí už je dávno pryč, Dan Bárta to zkrátka umí rozjet bez ohledu na to, jestli se zrovna hraje jazz nebo rock’n’roll. Důkazem tomu bylo i jeho propocené šedé tričko, v němž večer nějakých pět, šest kilometrů bezpochyby natancoval.
