Rappující rockeři z Kalifornie společně s předskokany Icon For Hire dokázali v Lucerně 18. listopadu rozpoutat pořádné peklo, ze kterého snad nikdo neodcházel nepropocen a totálně nevyřáděn.
Už před vchodem do velkého sálu Lucerny bylo vidět, že Hollywood Undead mají u nás pěknou základnu fanoušků, protože fronta se táhla až před vchod do Lucerna Music Baru, do kterého směřovali obdivovatelé saxofonistky Candy Dulfer. Velký sál se pomalu zaplňoval, a když padla devátá večerní, téměř na sekundu přesně rozjeli svou show předskokani Icon For Hire. Už při první písni se pod pódiem rozjel pěkný kotel, který se s každou další skladbou rozrůstal. Jejich mix tvrdého rocku s elektronickou hudbou a výrazným hlasem zpěvačky Ariel dokázal velmi zaujmout. Škoda, že tito hudebníci z Illinois hráli jen něco málo přes půl hodiny, protože za atmosféru, kterou nastolili, by si zasloužili delší dobu na stagi.
Start to byl opravdu dobrý, ale jeden háček se našel – zvuk. Zpěvačce nebylo rozumět ani jedno slovo, a tak se příznivci Hollywoodů modlili, aby to takto nebylo i při jejich vystoupení. Desátá hodina odbila, sál zhasl a všichni vytasili chytré telefony, aby si natočili nástup svých zamaskovaných idolů. Telefony naštěstí opadly, takže kapelu měli šanci vidět i lidé ze zadních řad. Problém se zvukem však pokračoval. Zkušený zvukař se s tím naštěstí po pár skladbách popral a vše pak znělo dle libosti stovek návštěvníků.
V první půlce koncertu zazněly takové pecky jako Dead Bite a California. Dav pod pódiem i na ochozech řádil jako smyslů zbavený a teplota v Lucerně jen stoupala. I samotní hudebníci teplotu pocítili a sundali své masky. Kdo doufal ve chvilku odpočinku, měl smůlu, Hollywood Undead hráli jeden hit za druhým a fanoušci tak neustále skákali a chorálově pěli texty losangeleských umělců. Jednomu z nich se splnil sen tím, že si ho kapela vybrala, a on tak mohl uvést následující pecku a zapařit si na stagi společně s Hollywoody.
Když se z pódia linuly takové skladby jako Another Way Out, We Are a Everywhere I Go, nebylo jediného návštěvníka, který by jen tak v klidu postával. Tato smršť dávala tušit, že se koncert blíží ke svému konci, i když bylo teprve něco málo po jedenácté hodině. Tušení potvrdil i jeden z nejznámějších songů Hear Me Now, po kterém kapela zmizela. Po chvilce opět vyběhla na stage a na rozloučenou ještě zahrála.
I když byl koncert poměrně krátký, propocení fanoušci z celé republiky odcházeli velmi spokojeni a viditelně vyčerpáni. Přes nejistý start, co se zvuku týče, se tato akce stala pro mnohé nezapomenutelným zážitkem. A určitě by jen rádi podpořili vtípek jednoho z rapperů, Dannyho: „Ty vole, tady v tý Praze je to fakt hustý, sem budeme jezdit každej měsíc!“ Každý měsíc to určitě nebude, ale po tom, co fanoušci v Lucerně předvedli, je u nás (doufejme) můžeme očekávat opravdu v brzké době.
