Fanoušci rockabilly se v pátek 21. února sešli v centru Prahy a dostali to, co chtěli. Švýcarští The Peacocks rozjeli svou show a navnadili tak na své letní vystoupení na Mighty Sounds.
Po vstupu do koncertního sálu kolem půl deváté večer jsem se lehce zděsil, když tam stálo asi deset lidí. To se ukázalo jako předčasné a Rock Café se postupně zaplňovalo. The Peacocks klub nevyprodali, lidí bylo tak akorát, aby si každý užil koncert po svém a nemusel se mačkat bez možnosti pohybu. Kolem deváté večer se publiku představila punk rocková kapela Wayward Caines, jíž moc přítomných neznalo, ale našli se i znalí jedinci, kteří si vystoupení náležitě užili. Toto seskupení hrálo necelou hodinku, během které zazněly songy jako Nothing from Nothing, španělská pecka La Muerta Maquina a samozřejmě největší hit kapely What About You, který rozezpíval i ty návštěvníky, co viděli kapelu poprvé.
Členové Wayward Caines si koncert evidentně užívali, o čemž svědčil fakt, že frontman létal po stagi z jedné strany na druhou a omylem u toho z pódia shodil nejedno pivko, které si tam návštěvníci odložili. Po poslední skladbě sklidila kapela velký aplaus a rychle si sbalila své saky paky, aby mohla nastoupit hlavní hvězda večera. The Peacocks nikterak nezdržovali zvučení, čapli nástroje, párkrát zabrnkali, zabušili do bicích a hurá do toho.
U první písně jsem myslel, že je to jen zkušební song, jak rychle nazvučili, ale opak se ukázal být pravdou. Zvuk během koncertu už jsem v tomto klubu slyšel lepší, ale nebylo to nic takového, zač být naštvaný na zvukaře. Písně, které zazněly, protínaly celou diskografii tohoto švýcarského tria, nejčastěji však zazněly skladby, které se nachází na posledních třech deskách. Songy jako Gimme More, Need a Break a mnoho dalších rozdováděly z počátku vystoupení dav pod pódiem ke zpěvu, tanci i zběsilému pogu.
Na kapele byla trochu znát únava z předchozího dne, kdy vystupovali v Českých Budějovicích. Tohoto faktu si všimli i návštěvníci, a tak pogování pod kotlem pomalu ale jistě ustupovalo a proměnilo se v normální tance a pohupování se do rytmu. Znovu se náznak většího kotle objevil až při větších hitech jako Zurich is a Cocaine Town a jiných známějších peckách. Poté, co mi kamarádi vyprávěli, jak probíhal jejich koncert minulý rok ve Futuru, kdy každý člen kapely popíjel na pódiu nějaký ten kvalitní alkohol a fanoušci pod nimi řádili jako smyslů zbavení, tak tento koncert považuji za opravdu klidný.
Blížila se půl dvanáctá a kapela už ukončovala svou show, když dav chtěl ještě další písně. Frontman v angličtině zahlásil: ,,Jen si dojdu na záchod a ještě zahrajem!” a svůj slib dodržel. The Peacocks přidali další dva songy a bylo po všem. Dav se po této dávce rockabilly rozprchl na bary doplnit tekutiny a následně domů vstřebat tento kulturní zážitek.
Z mého pohledu to byl profesionálně odehraný koncert, kterému však chyběla jiskra, která by dodala vystoupení pořádnou atmosféru. Avšak věřím tomu, že tento fakt nikterak neodradí fanoušky od toho, aby na jejich koncerty zanevřeli. O tom se budeme moci přesvědčit již v létě na festivalu Mighty Sounds, kde The Peacocks po dvou letech znovu vystoupí. A to, že se na české příznivce i samotný festival těší všichni členové kapely, svědčí rozloučení frontmana Hase Langharta, které znělo jasně: ,,See you at Mighty, cheers!”
