Nedělní večer 8. března měli fanoušci kapely The Subways zaškrtnut v diáři už hodně dlouho dopředu. Tahle britská trojka se vrátila do Prahy po čtyřech letech, aby představila svou zbrusu novou desku, ale zároveň i zavzpomínala na ty minulé. A že se jim povedlo rozpoutat davové šílenství, o tom už není pochyb.
Není nad to, když se výběr a vystoupení předkapely povede, a fanouškům tak čas čekání na hlavní hvězdu zatím příjemně uteče. A to se přesně stalo v případě australských Dune Rats, kterým se podařilo svým ulítlým garážovým rockem pozvolna rozhýbat značnou část klubu. Mezi prvními skladbami zazněla skladba Superman. U songu Dalai Lama Big Banana Marijuana si dokonce mohli přítomní díky jednoduchému textu i zazpívat. To je následně navnadilo i k dalším popěvkům hlavně v refrénech, kde stačila většinou pouze samohláska ‚‚a‘‘ či slovo ‚‚yeah‘‘. Nejen tím si vysloužili Dune Rats čím dál tím větší potlesk, kapela navíc skvěle spolupracovala s publikem a lidi to prostě bavilo.
Po nedočkavém skandování se rozeznělo Lucernou Music Barem intro s pravou britskou atmosférou, do kterého vypálila trojice The Subways skladbu We Don’t Need Money To Have A Good Time. Následoval pozdrav fanoušků, kteří zpěvákova slova ‚‚Ahoj Praha-ha-ha!‘‘ opětovali bouřlivou odezvou. The Subways stáli konečně na pódiu a večírek mohl začít. Ze začátku zazněly skladby jako I’m in Love and It’s Burning in My Soul, Shake! Shake! či Mary. Správný fanoušek si všiml, že setlist byl spravedlivě sestaven napříč všemi čtyřmi deskami, od Young for Eternity až po tu poslední, letošní, eponymní desku.
Recenzi na poslední album The Subways čtěte zde!
Kapela The Subways rozdávala nekončící energii a mohla se stoprocentně spolehnout na předání slova publiku, jelikož poměrně jednoduché texty znal skoro každý. Zpěvák Billy Lunn létal a skákal s kytarou po celém pódiu, baskytaristka Charlotte už méně, ale občas druhou stranu pódia také navštívila. Změna byla však za bicími. Kvůli nemoci bubeníka The Suways Joshe Morgana (o které jsme psali zde) zaskočil coby bubeník Ryan Jenkinson (manžel Charlotte!). A i přes to, že to byla plnohodnotná náhrada, Billy přece jen na svého kolegu vzpomněl a spolu s fanoušky mu poslali pozdrav skladbou We Get Around.
Téměř každou druhou písničku doprovázel proslov zpěváka. Klasicky fanouškům předvedl, jak umí česky, což všichni náležitě ocenili. A nechyběla ani Rock & Roll Queen s českým textem na začátku. To už bylo v Lucerna Music Baru opravdové vedro, ovšem zpěvák myslel i na tohle. Během jedné z písniček řekl, že by si měli odpočinout, a po společném nadechnutí nechal všechny přítomné si dřepnout. Následoval pak samozřejmě davový výskok do refrénu. To už bylo nadšení obou stran na maximální hodnotě. Zazněly tak ještě skladby jako Kiss Kiss Bang Bang, Girls & Boys nebo Oh Yeah. Píseň With You nechali The Subways pozvolna rozjet slovy ‚‚Jste úžasní a bez vás by to nešlo. Tahle je o vás.‘‘ Poté měl přijít konec, znovu vyvolávání a ještě přídavek, kapela ale řekla, že nebude rušit tuto atmosféru a tak rozjeli skladbu Just Like Jude a úplně nakonec celého koncertu i na konec všech sil diváků It’s a Party, což byla příznačná skladba pro to, co se toho večera v klubu odehrálo.
Fotogalerii najdete tady!
Jsou koncerty, kde publikum tleská, poguje a dělá stage diving. Nedělní koncert The Subways byl ale jedna velká párty, kde fanoušci dokázali řvát a skákat celou hodinu a půl. Na samotné kapele (úsměv na tváři Billyho Lunna mluvil za vše) bylo vidět, že si to užívá stejně tak. A tak Praha-ha-ha-ha zažila zase jeden nezapomenutelný zážitek v podání téhle britské partičky.
