Support Lesbiens: Není mezi námi žádný prudič

Support Lesbiens | Foto: Jan Mareš, Monstermusic.cz

Česká formace Support Lesbiens prošla před rokem a půl obnovou a teď se vydává na turné s kapelou Waltari. Na to a na další věci kolem kapely jsme se zeptali přímo zpěváka Czendy a kytaristy Hynka. 

Co mohou fanoušci čekat od nadcházejícího turné?

Hynek: Myslím si, že akci, kterou dělá zajímavou už samotné spojení kapel Support Lesbiens a Waltari. Přiznám se, že jsem sám chvíli přemýšlel, jak to bude na fanoušky obou skupin působit, ale ohlasy jsou nadmíru pozitivní. Na každém koncertě bude ještě nějaký místní předskokan, takže každý večer nabídne asi tři hodiny hudby.
Czenda: My jsme takoví stydliví kluci a nohama furt na zemi, ale třeba Michal David by takovouto akci nazval jako Mejdan roku, to si přiznejme. (smích)

Jak vznikl nápad turné s Waltari?

Hynek: Chtěli jsme tohle turné pojmout trochu odlišně, aby to nebyla zase ta samá koncertní trasa se stejným programem, a tak jsme se rozhodli pro dvojkoncert, kdy lidé za stejné peníze dostanou dvě vystoupení. Nápady padaly různé, až jsme se všichni shodli na Waltari, kteří jsou de facto taková „česko-finská“ kapela. Skupina, která je na české scéně etablovaná skoro stejně dobře jako na finské a k České republice má blízký vztah. Navíc jsme s nimi v podstatě začínali, už před dvaceti lety jsme hráli na stejném festivalu a následně se na dalších tuzemských akcích potkávali. Náš tip na ně padl i proto, že to je multižánrová crossoverová kapela, která začínala jako metalová tvrdá parta, pak udělali popovější album, potom alternativnější, potom zase tanečnější. Stále zkouší jiné styly, což mám hodně rád a což navíc máme podobně. Sice jsme za poslední léta považováni hlavně za popovější partu, ale s novou sestavou přidáváme rockovější prvky.

Je teda možné, že v budoucnu zkusíte i něco tvrdšího?

Hynek: Záleží, co myslíš tím tvrdšího. Třeba na poslední desce Leave a Message pár tvrdších kousků je. Jestli to ale myslíš tak, že začneme hrát blackmetal nebo že Czenda začne do mikrofonu ječet, tak to asi ne. (smích) Ale určitému přitvrzení se nebráníme. Nové album chystáme na příští rok, uvidíme, kam se v té době budou ubírat naše hudební nápady. Nejsložitější je ale vždy celý koncept, který bývá bojem každého muzikanta uvnitř jeho samého. Nejraději by hrál všechno možné, ale v kapele to není lehké všechno sloučit.
Czenda: Můj sen je třeba udělat hard-corové album. Ale představa, že s ním pak dva roky pojedu turné, už mě tolik neláká. Musel by to být jenom projekt, protože byla už spousta kapel, které to zkusily a nakonec je to pohřbilo.

Jaký chystáte playlist na turné?

Hynek: Samozřejmě ho budeme ladit rockověji. Vedle našich singlů a nejznámějších skladeb tam budou i nějaké starší věci, které standardně nehrajeme. Teď ve zkušebně oprašujeme třeba Wareligion nebo Meditating. Nacvičíme skladbu z nové desky – Criminal, kterou jsme doposud nehráli, a nyní se hodí, aby tam zazněla. Plánujeme předělat písničku Mr. Zero, která je sice taneční věc, ale my bychom jí chtěli dát tvrdší kabát. Takže ten setlist bude takový, aby měl energii a šťávu. Řekli jsme si, že bude dobré, když budeme hrát jako druzí a Waltari to celé uzavřou.

Je to dvacet let, co jste hráli s Waltari poprvé, co a jak se změnilo?

Hynek: Změnilo se toho hrozně moc. A to jak u nás, tak u Waltari. Obě kapely jsme si prošly personálními změnami, my naposledy před rokem a půl. A došlo i na změny hudební. Začínali jsme jako hard-corová kapela, pak jsme trošku zpopovatěli. Nicméně ty staré prvky v sobě stále máme. Záleží vždy na tom, jací jsou v té partě lidi a co do toho každý přidá.

Jak tedy po tom roce a půl nyní fungujete jako kapela?

Czenda: Já si myslím, že fungujeme dobře, a to jak po hudební stránce, tak i po té lidské. Na tohle měl Hynek šťastnou ruku, že nesáhl úplně do neznáma. Lidsky jsme si sedli naprosto skvěle a já jsem rád, že mohu být v kapele s muzikanty, z nichž mě každý osobně nějakým způsobem oslovuje a inspiruje. A není mezi námi žádný prudič. Často se smějeme, ale samozřejmě někdy to nejede úplně podle představ. Já se s Hynkem znám osobně už asi osm let a podobně to bylo s Radkem Tomáškem z Clou. Znali jsme jeden druhého, tenhle znal zase támhletoho, a tudíž se nesešli úplně cizí lidi.
Hynek: Já bych k tomu ještě dodal, že se sešli ke všemu ještě talentovaní skladatelé, což jsem ani původně netušil. A myslím, že to je hodně důležité. Umí napsat zajímavé věci, které mě baví. Odpovídá tomu i deska Leave a Message, se kterou jsem opravdu spokojený.

A jak tedy vzniká takový song?

Hynek: Konkrétně poslední album Leave a Message začalo singlem Changes, kdy jsem k tomu udělal podvozek, muziku, udělal jsem k tomu aranžmá a poslal to klukům. Ti řekli fajn, je to zajímavé, uvidíme, co k tomu vymyslí Czenda. A nechal jsem Czendovi volnou ruku, aniž bych v tu chvíli věděl, jak umí skládat a co vymyslí. No a za dva dny mi poslal tenhle podklad se zpěvovou linkou a já na to řekl jen „wow!“. To bylo někdy kolem května 2013, záhy potom, co jsme se dali dohromady. Tam jsem si řekl “jo, to bude fungovat”. Další práce teda probíhala tak, že jsme Czendovi dodávali hudbu, ten do ní vymýšlel zpěv a pak se šlo na měsíc do studia.

Support Lesbiens

Kdo má tedy to hlavní slovo?

Czenda: No jasně, že já. Ba ne, kecám. (smích)
Hynek: Zatím k nějakému velkému tzv. rozsekávání nedošlo, zatím jsme se na všem domluvili. Myslím, že doposavad to funguje tak, jak by to fungovat mělo. Měla by to být fúze lidí z kapely, kteří pro ni tvoří a všichni si za výsledkem stojí. V tu chvíli není potřeba žádného rozhodčího, někoho, kdo bude mít hlavní a poslední slovo.

Váš nový klip ke skladbě Love Is Nonsense jste křtili v erotickém butiku. Proč právě tam?

Czenda: Ta písnička je o lásce, láska je z velké části o sexu – dokud ti funguje kladka, tak to o sexu je, pak už je to spíše o té lásce. Když jsme řešili, kde ten klip pokřtít, kde poděkovat všem těm lidem, kteří se na klipu podíleli, a že jich nebylo málo, naskytla se idea, že by to šlo udělat takhle trošku jinak. Ale přesto, myslím, vkusně. Jak jsi správně řekl, není to sexshop, ale erotický butik – Intimity -, kterému se ta myšlenka taky zalíbila a vyšli nám vstříc. Uspořádali jsme tam tedy malý koncert, zahráli asi tři nebo čtyři písničky a pozvali lidi, kteří se na klipu podíleli. Myslím, že se to tedy povedlo i spojit v souvislosti s tou písničkou.

Co vás ještě čeká předtím, než vyjedete na turné? A co poté?

Hynek: Tenhle rok byl docela náročný, když to vezmu od vydání alba. Objeli jsme nějaké koncerty, natočili dva videoklipy a pak jsme zkoušeli ve zkušebně akustický set, který jsme v rámci projektu Óčko TV – G2 Acoustic Stage odehráli v září v Retro Music Hall. Záznam tohoto koncertu bude odvysílán v listopadu na Óčku a zároveň vydán na CD a DVD. Teď už se plně připravujeme na turné s Waltari. Máme nový zajímavý setlist, který začínáme ve zkušebně pilovat, aby byl hodně energický a lidi si ho užili. Potom nás čeká krátký odpočinek a na jaře bychom pro velkou odezvu na zářijový akustický koncert pro Óčko, který se opravdu povedl, rádi navázali šňůrou koncertů po divadlech a dalších vhodných prostorech.

Můžete tedy pozvat fanoušky na aktuální turné?

Hynek: Přijďte se na nás mrknout, ať budete kdekoliv, je to dvanáct koncertů napříč republikou. Termíny najdete na našich stránkách nebo facebooku. Nejen pro zajímavé spojení těchto dvou kapel si myslím, že to bude akce, na kterou budete rádi vzpomínat. Těšíme se s vámi na viděnou!
Czenda: Je to těsně před Vánocemi, takže ještě než budete úplně vysátí z dárků, tak si přijďte užít příjemný večírek s námi a pak můžete utratit zbytek peněz za dárky a různé nesmysly. (smích)


Napište komentář

Jan Mareš
O Jan Mareš 352 Článků
Mezi mými koníčky jsou dva nejdůležitější - hudba a psaní. Hudbu miluju tolik, jako málo věcí na tomhle světě. Proto poslouchám, hraju, tvořím, fandím, zkrátka vše, co se s hudbou dá dělat. Kytara je jednou z lásek mého života. Ale rozhodně jsem otevřený i jiným stylům, než těm s kytarou. Důležité je, aby mě to bavilo. Píšu a fotím, protože v obojím je kus mého JÁ. Proto jsem také vystudoval Střední školu sdělovací techniky a nyní jsem na Universitě Jana Ámose Komenského (obor Sociální a mediální komunikace). No a co víc si přát, než že mé dvě záliby spojím!? To mi MONSTERMUSIC.CZ dokonale umožňuje.