Letos se uskutečnil již třetí ročník studentského festivalu T-music Back to School, kde vystoupila také skupina Charlie Straight. Zpěvák Albert Černý nám poskytl exkluzivní rozhovor o jejich tvorbě, historii i plánech do budoucna.
Vy jste získali tři české slavíky a spoustu dalších ocenění. Jste slavní u nás i v zahraničí a přitom na českou scénu hrajete poměrně krátce. Co vás vystřelilo tak rychle nahoru? Je to třeba tím, že u nás se tolik indie hudba nehraje?
Na začátku nás vystřelili nahoru naši rodiče, kteří nám nakoupili nástroje a věřili nám, že to myslíme dobře a hlavně vážně. Pak nás objevil Michal Novák z Bandzone.cz, se kterým jsme nahrávali naši první desku.
Proč anglické texty? Je to právě kvůli lepšímu proražení?
Od začátku jsme snili o hraní mimo Českou republiku. Už jsme koncertovali v Německu, ve Francii, v Anglii, v Rakousku. Kdybychom zpívali česky, tak by nás ani nepustili na BBC 6, což se nedávno povedlo. Z toho jsem měl fakt radost.
Klasická otázka – jak jste se dali dohromady?
Potkali jsme se prakticky všichni na třineckém gymplu a v tamější hudebce. Tam jsme se taky v roce 2006 dali dohromady a teď už to je přes 7 let, co spolu hrajeme. Říká se, že je to jakýsi životní cyklus, že se člověku v těle údajně vymění všechny buňky. Něco na tom asi bude.
Ty hraješ sám sebe ve filmu Modelky s.r.o., který má vyjít příští rok. Líbí se ti nápad být na chvíli hercem? Nechtěl bys v tom pokračovat?
Některé věci si člověk prostě musí vyzkoušet, třeba zahrát si ve filmu, nebo se opařit horkým čajem ráno v pyžamu. Na nějakou dobu si určitě od herectví dám pauzu a budu se soustředit na hudbu, klipy a fotky, to mě baví nejvíc.
Kdo je takovým vaším společným hudebním vzorem?
Každý máme trochu jiné hudební vzory. Ale těmi mými jsou třeba Bon Iver, Bob Dylan nebo Beck. A naprosto mě rozsekalo, když jsem kdysi poprvé slyšel desku A Rush of Blood to The Head od Coldplay.
Máte vytyčený nebo vysněný cíl, kam až to chcete dotáhnout?
Chtěl bych hrát po Evropě s kapelou svoje písničky a být schopný hrát v Anglii, v Londýně, a být šťastný, víc cvičit jógu, chodit na procházky a tak.
Na festivalu T-music Back to School jste předvedli nový klip a zahráli dvě nové písničky, fanoušky bude tedy určitě velmi zajímat, jestli se chystá další deska. Pracujete na tom?
Nové album teď s Charlie Straight nemáme v plánu, budu se věnovat jiným projektům. Nechte se překvapit.
Jste čtyři, skládá hudbu jeden z vás nebo se na tom podílíte všichni stejně?
Skládám já, ale kluci fungují jako důležitý kvalitativní filtr. Když donesu nějakou blbost, tak mi řeknou, že to hrát nebudou. Anebo naopak.
Kde berete inspiraci?
Nejdůležitější je udělat si na skládání čas. Když řešíš jen samé úkoly, odepisuješ na maily, tak na to prostě ten čas nezbývá. To si pak musím říct: Dneska si vezmu kytaru a něco mě napadne. Ale inspirací jsou samozřejmě moje zážitky i zážitky mých blízkých.
Základní otázka – proč název Charlie Straight? Co to znamená?
Šlo mi vždycky hlavně o to straight ve smyslu straightforward – upřímná hudba, která k lidem promlouvá bez zbytečných oklik. To bych chtěl dělat vždycky, i kdybychom se jmenovali jinak.
Na festivalu T- music Back to School jste hráli letos poprvé. Je v něčem jiný tento festival?
Je to akce T-mobile, takže se hodně mluví o tom. Ale super je, že je vstup zdarma a přijde hodně lidí.
V jakém městě, kde festival T-music Back to School probíhal, jste se cítili nejlépe?
V Brně, tam to bylo kouzelné. Brno jede!
Stalo se něco mimořádného nebo neobvyklého na cestách přímo v rámci T-music Back to School?
Honza Žaloudek, náš osvětlovač, přivezl několikrát buchtu, kterou peče jeho dcera. Neuvěřitelná věc.
Festival je určen zejména pro studenty jako oslava nástupu na VŠ. Je to vaše ideální cílová skupina?
My cílovku jako takovou v grafech vymezenou nemáme, vážíme si všech lidí, které naše hudba potěší, nebo baví. Ale troufám si říct, že vysokoškoláci k ní mají někdy o něco blíž.
Co ty a škola? Studuješ něco?
Já jsem bakalář tlumočení a překladu na UPOL (Univerzita Palackého v Olomouci – pozn.red.), ale teď už jenom zpívám a hraju.
Máte, jako kapela, vyloženě nějakého nepřítele, soka na hudební scéně u nás i ve světě?
Ne, to by bylo divné.
Jednu z nových písniček jste nahráli spolu se zpěvačkou Markétou Irglovou, plánujete do budoucna další spolupráci?
Asi ne, protože Markéta bydlí na Islandu a my tady v ČR.
Zkuste prosím oslovit na závěr své fanoušky i lidi, kteří k vám teprve přičichávají.
Jsme něco mezi vůni Million od Paco Rabbane, Fahrenheitem, čerstvou mátou a rozmarýnem v horkém bylinkovém čaji u krbu s výhledem na Alpy. Přijdete?
