Lucie Vondráčková: Nejsem zařaditelná a ani se o to nepokouším

Lucie Vondráčková s Jankem Ledeckým | foto: Petr Mráček

Zpěvačka Lucie Vondráčková vydává dvoudílné album Duety, které je kompilací všech písniček, které si zazpívala po něčím boku. Nás v rozhovoru mimo jiné zajímalo, co všechno nová deska přinese. 

Co všechno album duetů nabízí? Obsahuje výběr i něco nového?

Dohromady je na CD čtyřicet čtyři písniček, třicet osm interpretů a z toho pět krásných novinek. S Karlem Gottem, Jankem Ledeckým, Bohoušem Josefem, skupinou Vokobere a s Petrem Kocmanem. S ním mám na Duetech písničky dvě, protože nám to ladí a baví nás podobný žánr a jsme si i lidsky myslím blízcí. Jde zkrátka o průlet pětadvaceti lety práce a krásných hudebních setkání.

Kterého z duetů si za svou kariéru zpěvačky nejvíce ceníte?

Duetem s Karlem Gottem se tahle deska a cesta za ní krásně završila. Karla si velice vážím a jsem šťastná, že jsem si s ním mohla zazpívat tuhle nádhernou vánoční věc. Je to pro mě pocta.

Co pro Vás duety znamenají? Máte je ráda?

Vzhledem k tomu, že vydaly počtem na dvojcédé, by bylo zvláštní, kdybych je neměla ráda. Vždycky mě baví jiná energie, která díky hostům na desku přijde. Proto jsem taky ráda jela turné s Michalem Davidem. Má to pak vetší šťávu a švih. Je to jako jedna velká párty, kde se všichni znají a je jim spolu muzikantsky dobře. Ale každá písnička potřebuje svůj hlas i čas. Je to křehká a titěrná práce.

Máte nějaký sen, s kým byste si chtěla duet zazpívat – z České republiky, ze světa?

Tahle deska mi splnila sen. Dala dohromady překrásné hlasy, melodie, osudy a příběhy. Všichni interpreti na tomhle albu mi v době, kdy se jejich písnička točila, plnili sen. Odmítla mě jen Iveta Bartošová. Bylo mi tehdy asi sedmnáct a mrzelo mě to, protože jsem ji měla ráda a ta písnička byla překrásná. Byla to škoda.

Píšete duety i sama, nebo to necháváte ráda na tom druhém?

Kapely, se kterými mám duety nazpívané, většinou přišly s hotovou věcí. Některé se připravovaly pro různé pořady (hlavně duety s Martinem Dejdarem), jiné byly muzikálové (Tajemství, Excalibur, Touha) a většina z nich je našich, autorských (Hej lásko velká, Kdo tě má rád, Láska na 100 let,…).

Máte raději práci herečky, zpěvačky nebo herečky v muzikále?

Takhle to máte rozdělené? Herec, co hraje v muzikálech, není normální herec? To se asi bude Jirka Langmajer divit. V každém případě mám za sebou víc činoherních než muzikálových rolí a nazpívaných už několik set písniček. Tak bych řekla, že mě baví všechno postupně a najednou.

Do jakého žánru byste se Vy sama zařadila?

Proč je potřeba se zařazovat? Pokud hraju Desdemonu, jsem Desdemona. Pokud mám koncert, jsem za sebe. Nejsem zařaditelná a ani se o to nepokouším.

Co Vás nyní čeká?

Teď nás všechny čeká práce na tom, aby se Duety dostaly do rukou posluchačů, udržely si jejich pozornost a získaly jejich srdce.


Napište komentář

Jan Mareš
O Jan Mareš 352 Článků
Mezi mými koníčky jsou dva nejdůležitější - hudba a psaní. Hudbu miluju tolik, jako málo věcí na tomhle světě. Proto poslouchám, hraju, tvořím, fandím, zkrátka vše, co se s hudbou dá dělat. Kytara je jednou z lásek mého života. Ale rozhodně jsem otevřený i jiným stylům, než těm s kytarou. Důležité je, aby mě to bavilo. Píšu a fotím, protože v obojím je kus mého JÁ. Proto jsem také vystudoval Střední školu sdělovací techniky a nyní jsem na Universitě Jana Ámose Komenského (obor Sociální a mediální komunikace). No a co víc si přát, než že mé dvě záliby spojím!? To mi MONSTERMUSIC.CZ dokonale umožňuje.