„I mistr tesař se někdy utne.“ Toto přísloví se týká i legendárních hudebníků, kteří prostě nemají vždy svůj den. Občas se však stane, že některé populární skladby obsahují chyby, k jakým se vážou opravdu zajímavé historky.
Guns N’ Roses – Sweet Child O’ Mine
Dnes patří píseň Sweet Child O’ Mine od legendárních rockerů Guns N’ Roses k jejich vůbec největším hitům a text skladby umí nazpaměť miliony jejich fanoušků. Pravdou ovšem je, že konec písně vlastně žádný oficiální text nemá, nebo alespoň ne takový, jaký kapela v čele se zpěvákem a textařem Axlem Rosem původně zamýšlela.
Čtěte také: 5 zajímavých faktů o písních Guns N’ Roses, které jste možná nevěděli
Když po druhém refrénu písně Slash zahraje jedno ze svých epických sól, přijde najednou část, ve které se vlastně až do konce písně zpívá jen „Where do we go now?“ tedy v překladu něco jako „Co teď dál?“ – to není žádná náhoda. Axl Rose během nahrávání desky Appetite For Destruction (1987) jednoduše nedokázal vymyslet vhodný text. Jelikož byl čas kapely ve studiu omezený, přistoupilo se nakonec k rozhodnutí nechat píseň tak, jak je.
Blink-182 – Cynical
Album California (2016) od amerických pop-punkerů Blink-182 není pouze prvním albem, na kterém se postu zpěváka a kytaristy ujal Matt Skiba, ale dle vtipného vyjádření kapely na něm vůbec poprvé můžeme slyšet i vokály bubeníka Travise Barkera.
Čtěte také: TIP REDAKCE: 8 karanténních desek plných zábavy, flirtu a sexu
Hned v úvodní písni Cynical se Travis do svých bicí pořádně opře. Očividně ale tak moc, až se mu nakonec přece jenom něco nepovede a my tak můžeme slyšet jeho naštvaný výkřik. Zbytek kapely a hlavně producent John Feldmann však s jeho výkonem byli spokojeni a dokonce se rozhodli onen výkřik nevystřihnout a spíše si z celé záležitosti udělat srandu. Podobný žertík se na albu opakuje ještě u písně Built This Pool, kdy je opět možné slyšet Travise, který se na konci této písně o pouhých 15 sekundách, ptá, zda je to „opravdu vše“.
Nirvana – Polly
I nejslavnější desce Nevermind (1991) legendární grunge kapely Nirvana se nevyhnul nějaký ten omyl. Píseň Polly si většina lidí spojuje spíše s faktem, že pojednává o velice kontroverzním tématu. Kurt Cobain se v ní rozhodl popsat únos a znásilnění čtrnáctileté dívky Gerald Arthur Friendem v americké Tacomě v roce 1987. Cobain celou událost navíc popisoval z pohledu únosce, což kontroverznosti písně ještě přidává.
Čtěte také: TIP REDAKCE: 5 metalových desek, které nás provedou jarem
Málokdo si však všimne, že po druhém refrénu Cobain udělá chybu a začne zpívat o chvíli dřív, než by měl. Dokladem je fráze “Polly said” krátce před začátkem správné třetí sloky písně. Producent Butch Vig byl však toho názoru, že se ta chyba vlastně na dané místo v songu hodí, a tak se stala součástí písně.
Green Day – Good Riddance (Time Of Your Life)
Balada Good Riddance (Time Of Your Life) od amerických punkrockerů Green Day patří k jejich největším hitům a kapela touto písní až na ojedinělé výjimky ukončuje každý koncert.
Čtěte také: Rock for People 2022 potvrzuje headlinery Green Day, Fall Out Boy i Weezer
Studiová verze písně, která se objevila na albu Nimrod (1997), však obsahuje krátké intro v podobě dvojího zahrání úvodního kytarového riffu. Ve skutečnosti však frontman Billie Joe Armstrong při nahrávání písně úvodní riff zahrál správně až napotřetí, což dokazuje fakt, že na nahrávce jasně můžeme slyšet, jak si uleví kletbou „f*ck“. Z nějakého důvodu však tato chyba ve finální verzi písně zůstala a song se okamžitě stal populárním soundtrackem různých svateb, promocí nebo plesů, což se nezměnilo dodnes. Otázkou ale je, kolik lidí ví, jak tato „slavnostní“ píseň začíná.
Pink Floyd – Wish You Were Here
Titulní píseň alba Wish You Were Here z roku 1975 obsahuje drobný, avšak velmi důležitý detail, který měl ve výsledku na kapelu Pink Floyd velký dopad.
Čtěte také: TIP REDAKCE: Pale Waves, Slowthai a další alba, která vznikla v lockdownu
Když se pozorně zaposloucháte, můžete slyšet, jak kolem 40 sekundy intra písně někdo zakašle. Tento na první poslech drobný detail má na svědomí kytarista David Gilmour, který byl v době natáčení silný kuřák. To mělo za následek, že ve studiu neustále kašlal a posmrkával, což nakonec vyústilo v to, že rušivé zvuky byly zachyceny právě v této písni. Když prý Gilmour následně slyšel výsledný mix písně, rozhodl se s cigaretami skoncovat. Vše špatné bylo tedy alespoň v tomto případě k něčemu dobré.
