Když se řekne Jack White, mnohým z vás se jistě vybaví uznávaný kytarista a jeden ze dvou členů slavných The White Stripes. V detroitském rodákovi se toho však najde mnohem více, což už mnohá léta dokazuje jak napříč spektrem hudebních skupin, tak i svou vlastní sólovou tvorbou.
Jack White začal na své hudební kariéře pracovat už jako dítě a svůj pokoj míval zaplněný hudebními nástroji, a to až tak, že se musel zbavit postele a spával s hlavou v basovém bubnu. Coby vyučený čalouník pak pokračoval hraním v různých detroitských skupinách. Mezitím se potkal se svou první manželkou Meg White, s níž následně založil veleslavné duo The White Stripes.
The Upholsterers
Ještě než se však červenobílé dvojici dostalo celosvětové pozornosti, White se angažoval v kapele The Upholsterers. Spolu s Brianem Muldoonem z The Muldoons stihli vydat Makers of High Grade Suites, jež obsahovalo skladbu Apple of My Eye napsanou právě Whitem, a dva covery, I Ain’t Superstitious od Willie Dixon a Pain (Gimme Sympathy) od Jacka Starra.
The White Stripes
Ačkoli byl původně bubeník, proslavil se White spíš jako kytarista zmíněných The White Stripes. Za dobu jejich existence, tedy v letech 1997 až 2011, vydalo duo 6 studiových nahrávek a nespočet hitů, z nichž se stal asi nejproslulejším Seven Nation Army z desky Elephant. The White Stripes jsou často považováni za průkopníky moderního alternativního rocku a není se čemu divit. Jejich tvorba inspirovala nespočet dnes už zaběhnutýchých skupin, a navštívit rockovou show, během níž jsou na pódiu pouze dva lidé, tak není i díky nim v dnešní době téměř žádný problém.
The Raconteurs
Jack White stál u založení dvou tzv. superskupin a jednou z nich jsou nashvillští The Raconteurs. Blues-rocková čtveřice se vedle Whita skládá z kytaristy Briana Bensona a dvojice Jack Lawrence a Patrick Keeler, kteří spolu působí v garage-rockové kapele The Greenhornes. The Raconteurs od svého založení v roce 2005 vydali dvě studiová alba a už debutové Broken Boy Soldiers se se singlem Steady, As She Goes dočkalo velkého úspěchu. Další deska s názvem Consolers of the Lonely vyšla v roce 2008 a skupina po jejím vydání sice odehrála turné, dále už však v tvorbě nijak nepokračovala.
The Dead Weather
Při koncertu s The Raconteurs 29. září 2008 musela za Jacka Whita na vokálech zaskakovat zpěvačka alternativního dua The Kills, Alison Mosshart. A přesně to dalo za vznik další superskupině, The Dead Weather. Ta, přestože momentálně nekoncertuje, je stále aktivní a má na kontě tři studiová alba, z nichž poslední Dodge and Burn vyšlo loni na podzim. Za mikrofonem přitom Whita vystřídala právě Alison Mosshart, kytaru dostal na starost Dean Fertita z Queens Of the Stone Age, baskytaru opět Jack Lawrence a samotný White se přesunul za bicí, odkud zároveň asistuje při zpěvu.
Jack White
Pod svým vlastním jménem, respektive pseudonymem, je Jack White aktivní od roku 2012. Vlastní tvorbě se začal věnovat po rozpadu The White Stripes a zatím se mu podařilo vydat alba Blunderbuss a Lazaretto, z nichž druhé jmenované představil předloni v listopadu i v Praze. Během letošního léta navíc k výčtu desek přidal i kompilaci Jack White Acoustic Recordings 1998 – 2016, jež se od předchozích dvou alb bohatých na nástroje liší tím, že je čistě akustická a nalezneme v ní jak skladby z éry The White Stripes, tak i dosud nikde neslyšené kousky.
Sólovou tvorbu navíc vydává pod vlastním labelem Third Man Records, jenž zároveň funguje jako výrobce vinylových desek, a majitelé LP verze Lazaretta si například díky technologickým pokrokům, které White se svými deskami pojí, mohou vedle hudby užít i hologram, jenž se při přehrávání objevuje.
