TIP REDAKCE: Proč je rap novodobým rockem?

Kiss, Post Malone | Zdroj: facebook.com

Ať už se vám hip hop líbí nebo ne, jeho vliv na dnešní hudební kulturu nelze popřít. Kdy a jak se však stal tak populárním, že ho mnozí umělci označují za nástupce nesmrtelného rocku?

Čísla hovoří jasně. Podíváte-li se na nejvíce ceněný hudební žebříček Billboard, zjistíte, že pokud se hip hop již v loňském roce rapidně procpával na vrchol, letos už před sebe nepustí vůbec nikoho. Na první příčku žebříčku Hot 100 se od pátého týdne letošního roku nedostalo nic jiného než tracky zmíněného žánru (mezi nimi například tři Drakeovy nebo další písně od Childish GambinoCardi B a Post Malona). Rappeři jsou dnes na výsluní a nejednomu hudebnímu nadšenci to připomíná vývoj oblíbenosti rocku v minulém století.

Hip hop přitom jako žánr není o moc mladší než klasický rock. Rock se do hlavního proudu dostal někdy v 50. až 60. letech minulého století, s tím, že se vyvíjel z rock’n’rollu, který na scéně už nějaký ten pátek byl. Hip hop se začal v amerických černošských ghettech vyvíjet už koncem 60. let, i když ten první opravdový rozkvět přišel až v průběhu 70. a 80. let. Rock, jakožto žánr plný ostrých kytar, našlapaných bicích a emocionálních vokálů ani dnes nepřestal být oblíbený a vyprodává haly. Co se ale týče těch opravdu mladých nadějí, je už tvůrčí zájem prostě jinde.

Hip hop se stal rockem a ač to vidí dobře nebo zle, souhlasí s tím nejen starší hvězdy jako Gene Simmons z legendárních Kiss, ale i aktuální umělci, kteří jsou přímo ve středu dění, jako Kayne West nebo Post Malone, autor rok starého hitu rockstar, jenž se přesně tohoto trendu dotýká. Když se nad tím zamyslíme, těch podobností mezi styly vlastně není úplně málo.

Rebelové

Rock a hip hop rozhodně pojí celkem skandální přístup k životu. Problémy s policií jsou téměř denním chlebem. Jim Morrison, zpěvák The Doors, byl zatčen za obscénnosti, podněcování nepokojů v New Havenu a neuctivé jednání s policií, (nejen) Paul McCartney pykal za vlastnictví obřího množství marihuany a členové The Rolling Stones házeli hotelové televize z balkónu. Všichni tak prostě dávali najevo, že žijí život a nemají starosti.

Rapper Travis Scott čelil obviněním, že nabádal fanoušky v Arkansasu k agresi, G-Eazy na jaře praštil klubového sekuriťáka, Machine Gun Kelly v písni Trap Paris vzpomíná na rozbíjení zrcadel v hotelu a Kendrick Lamar či J.Cole aktivně kritizují policejní brutalitu. Viditelně má hlavní proud slabé místo pro výtržníky. Asi je přitažlivé, že někdo dělá věci, na které bychom my nikdy neměli odvahu a možná ani chuť.

Sex, drogy & hip hop

Se zmíněnými problémy se zákonem jde trochu ruku v ruce i excesivní užívání drog. Například takovým The Beatles přinesl kanabis a psychedelika spoustu pozitiv, jejich hudba prošla obrodou a čerpala ze zážitků, kterými si čtveřice procházela. Pro jiné umělce se však užívání stalo osudným. V pověstném Klubu 27 je několik hvězd, jako Jimi Hendrix, Jim Morrison nebo Janis Joplin, jejichž těla omamné látky už prostě neunesla.

I v dnešní době hip hopu je kultura drog dosti zakořeněná, dříve opěvovanou marihuanu nyní vystrkává léčivo Xanax a další přespříliš předepisované psychotropní látky, a stejně jako v minulosti se dá poukázat na pár případů, kdy to již nedopadlo dobře, jako třeba u mladého Američana Lil Peepa. Extrémní nasazení plné holek, drog a peněz zkrátka nemusí působit dobře a někdy jsou následky fatální, i když se do toho sedativa nemíchají – jako například u dosti pochybných úmrtí frontmana Nirvany Kurta Cobaina nebo teprve dvacetiletého rappera obaleného kontroverzí XXXTentaciona. 

Čtěte také: Zemřel americký rapper XXXTentacion, bylo mu 20 let

Exkluzivní klub

Hip hop se s jinými žánry moc nekamarádí. Často je těžké je zařadit do například festivalové dramaturgie, neboť má rap i celkem specifické publikum. Lidé hip hop buď milují, nebo nesnáší. Jsou umělci, kteří si najdou oblibu fanoušků jiných žánrů, jako již zmíněný Kendrick Lamar, stylově plující Machine Gun Kelly, inspirativní Macklemore, nebo čerstvá dámská smršť Cardi B. Je však těžké si představit, že by velké davy oslovili zástupci trapu jako Chief KeefWaka Flocka Flame, či Desiigner, kteří ale pořád mají dost silnou fanouškovskou základnu.

Nezdá se, že by se světu hip hop v blízké době omrzel, je však rozhodně na místě se ptát, jestli to dokáže vydržet tak dlouho jako „dědeček“ rock. Scéna má totiž jedno velké negativum. Nová hip hopová vlna předvádí mladé kluky, co produkují jednoduché beaty a základní flow, a svoji popularitu sbírají přes kontroverzní jedinečnost. I když je pro spoustu tradičních fanoušků hip hopu těžké je docenit a sami se vývoje svého oblíbeného stylu bojí, vyrůstá nová generace, která bude tyto cloudové a new trapové rappery ráda krmit dál – o této problematice se docela přesně vyjadřuje i J.Cole na tracku 1985 – Intro To “The Fall Off”. 

Můžeme snad jen doufat, že je to jen trend, přes který se hip hop brzy přenese a potvrdí svou pozici právoplatného nástupce tak legendárního žánru jako je rock.


Napište komentář

Kateřina Fuková
O Kateřina Fuková 201 Článků
Psát o hudbě pro mě je naprosto ideální příležitost, jak se zas o kousek přiblížit k něčemu, co je pro mě zkrátka celý můj život. Těžko si představím cestu autobusem bez sluchátek, týden bez zpívání a největší radost mi udělá, když někoho překvapí, že se v hudbě docela i vyznám.