Kapela Linkin Park vydala letos v létě novinku The Hunting Party. Své skalní fanoušky překvapila, protože deska nabízí pořádně řízný rock. Tady jsou čtyři důvody, proč se vrátit k poslouchání této bandy.
Prvním důvodem je jistojistě návrat Linkin Park ke kořenům své tvorby. Pamatujete na mistrovské kousky Hybrid Theory nebo Meteora? Jakpak by ne. Vždyť tyhle placky s hity jako třeba Numb, Somewhere I Belong či Breaking the Habit hrají v rádiích dodnes. Desky plné kytar, rapu, zpěvu Chestera Benningtona a syrové drzosti však zmizely ve stínu novějších kusů Minutes to Midnight a A Thousand Suns. Ty znamenaly velký odklon od původní tvorby směrem k popové a elektronické hudbě. I další deska Living Things slavila úspěch, ale už ne tolik u fanoušků původního zvuku Linkinů. Novinka The Hunting Party, plná punku, rocku, tvrdosti a hutnosti, je velkým a kladným obratem.
S tím souvisí i druhý důvod, kterým je fakt, že kapela na desce pracovala úplně sama. Poprvé od Meteory na desce nedělal producent Rick Rubin. Linkin Park si s hudbou hrají naprosto a zcela podle své libosti. Zajímavé samply, přechody a riffy zabudované do různých, ale vždy tvrdých stylů přináší syrově drzý zvuk. Dokonce i sólíčka na kytaru se objevují. A typický hlas Chestera jde občas do mezí, které jsme ještě nepoznali. Do toho všeho mixuje Mike Shinoda zvuk, který s celkem splývá jako chameleon s okolím.
Třetí důvod se dá považovat za čtyři další jednotlivé důvody, a to díky čtyřem speciálním hostům, které si k novince Linkin Park pozvali. Tím prvním je Daron Malakian – kytarista kapely System Of a Down. A přesně jako z dílny SOAD zní i skladba Rebellion, plná zběsilosti. Dalším hostem je Tom Morello, kterého můžete znát jako kytaristu z Rage Against the Machine nebo Audioslave. Ten své typické znaky ovšem nepředvádí vůbec. Skladba Drawbar je emocionální instrumentálkou s klavírním motivem. Jedna z mála pomalejších písní, rozhodně ale ne špatná. Americký rapper Rakim je další, kdo podpořil desku The Hunting Party, konkrétně v singlu Guilty All the Same, ve kterém si střihl rapovou sloku zasazenou do hutného kytarového zvuku. Jako poslední přiložil ruku k dílu zpěvák a kytarista Page Hamilton v písničce All for Nothing.
Poslední důvod – nemainstreamovost placky. Novinka obsahuje pouze dva slabší kusy, kterými jsou skladby Until It’s Gone a Final Masquerade, přičemž k oběma songům má kapela už vydaný videoklip. Samozřejmě jde opět o písničky s elektronickým zvukem, popovým nádechem a vyměklým hlasem. To by snad ale mohlo nelítostný hudební svět mainstreamové zvrhlosti na chvíli nasytit. A vám se tak nejspíš nestane, že by se vám vaše oblíbená skladba oposlouchala neustálým hraním v rádiích a na hudebních kanálech.
A úplně posledním – bonusovým – důvodem je moje hodnocení. Protože mně se deska opravdu líbí. Zároveň jsem nyní zvědavý, jestli si tuto cestu Linkin Park udrží, nebo jestli třeba na další studiovce sklouznou opět k jiným stylům. Každopádně slávu téhle party asi těžko něco zkazí.
Linkin Park – The Hunting Party
Skladby: Keys to the Kingdom, All for Nothing, Guilty All the Same, The Summoning, War, Wastelands, Until It’s Gone, Rebellion, Mark the Graves, Drawbar, Final Masquerad, A Line in the Sand
Vydavatel: Warner Music
Celkový čas: 45:12
Hodnocení: 95 %
