Zpěvák, multiinstrumentalista, skladatel a producent Damon Albarn, kterého určitě dobře znají všichni fanoušci britpopové muziky, vydal 28. dubna své první sólové album. To se jmenuje Everyday Robots, obsahuje dvanáct skladeb a zpívá na něm také průkopník ambientu Brian Eno či Natasha Khan alias Bat For Lashes. Albarn nám ukazuje hodně ze sebe.
Šestačtyřicetiletý frontman populární britpopové kapely Blur a vůdčí osobnost virtuálního projektu Gorillaz, Damon Albarn, natočil mnohými dlouhá léta očekávanou sólovou desku za pomoci ostříleného producenta Richarda Russella v průběhu minulého roku. První zmínky o Everyday Robots pocházejí už z konce roku 2011, píše se rok 2014 a my jsme se konečně dočkali. Albarn se do nynějška mohl jen s několika málo současnými hudebníky přetahovat o to, kdo má prsty ve více záležitostech okolo muziky, před mnohými z nich je nyní o krok napřed. Jeho hudební curriculum vitae je opravdu dlouhé – prošel si několika kapelami a kolaboracemi, podílel se dokonce na dvou operách a teď vydal i svou vlastní desku.
Loni v rozhovoru pro magazín Rolling Stone zvuk nahrávky popsal jako kombinaci folku a soulu, přičemž fanouškům sliboval tucet velice osobních skladeb inspirovaných zážitky z dětství i životem v dnešním odosobněném světě. A tak se také děje. Albarn nám už pětadvacet let dokazuje, že je autorem par excellence, nic není jinak ani tentokrát. Na desce, na jejímž přebalu sedí sklíčeně ve shrbené pozici na židli a dívá se do země, odhazuje všechny přebytečné slupky, které doteď bránily vidět, co v něm je. Otevírá se nám se svými příběhy a ukazuje (mimo jiné) pesimismus a nespokojenost.
První zveřejněná skladba, která spatřila světlo světa v měsíci lednu, je zároveň otvírákem celé novinky. Jmenuje se stejně jako ona, Everyday Robots. Její myšlenka Albarna napadla, když uvízl v dopravní zácpě a pozoroval lidi kolem sebe, jak jsou ztraceni ve svých malých světech. Tlumené beaty, smyčce, bubínky a zvuk piána doplňuje několik veršů, které naznačují rozpor mezi technologií a tím, co je přirozené. Skladba nenabízí žádnou euforii či takzvané světlo na konci tunelu a dost dobře reprezentuje melancholickou náladu celého alba. Na videu k ní můžeme vidět speciální technologií vytvořené vykreslování jeho vlastní lebky, možná právě proto, aby nám naznačil, že pokud chceme, můžeme mu vidět přímo do hlavy.
Mezi nejlepší skladby na desce patří singl číslo 2, Lonely Press Play, v němž se zpívá o samotě, a píseň Hollow Ponds, která je chronologickou zpovědí a mapuje klíčová data jeho života – například když v roce 1993 viděl kdesi v Londýně na zdi nasprejovaný nápis Modern Life (odtud pochází název druhé studiovky Blur Modern Life Is Rubbish). Snad jediná euforická a radostná písnička je Mr Tembo, skladba, kterou Damon napsal pro slůně, jež potkal v přírodní rezervaci v Tanzanii (Tembo ve svahilštině znamená slon). Mr. Tembo vstává brzy, když my ještě spíme.
Na album si Albarn přizval dvě velká jména – popovou zpěvačku Natashu Khan alias Bat For Lashes a velikána na poli ambientu, britského zpěváka a producenta Briana Ena. Khan můžeme slyšet ve skladbě The Selfish Giant – ač tvrzení můžeme slyšet tu není zrovna na místě – zpěvačka se chopila back vokálů a není slyšet skoro vůbec. Eno se podílel hned na dvou písních – na sedmiminutové You and Me, jež popisuje zpěvákovo heroinové období, a na závěrečné Heavy Seas of Love, která je zároveň posledním singlem z Everyday Robots. Kromě Ena tu můžeme slyšet také leytonstonský sbor. Optimistická skladba je příjemnou tečkou.
Na Everyday Robots nám tato kultovní postavička britské muziky naservírovala největší sbírku osobních skladeb v jejich nejsyrovější podobě. Album je protkáno promyšlenými, melancholickými texty, v nichž se Albarn vypovídá ze své minulosti, přičemž inspiraci hledá v dětství či v období drogové závislosti. Chtěl, aby album bylo o něm a o jeho životě; autobiografické detaily jsou proto přítomné po celou dobu. Sám řekl, že každý verš na nahrávce se skutečně stal. Skladby provází klavírní motivy, příjemné a uvolněné beaty, jemné melodie a trip-hopové linie. Ve většině z nich hrají prosté bubínky, již (možná trochu metaforicky) připomínají zvuk srdce pod stetoskopem. Závěrem snad jen jediné: Everyday Robots je výborná deska.
Damon Albarn – Everyday Robots
Skladby: Everyday Robots, Hostiles, Lonely Press Play, Mr Tembo, Parakeet, The Selfish Giant, You and Me, Hollow Ponds, Seven High, Photographs, The History of a Cheating Heart, Heavy Seas of Love
Celkový čas: 46:32
Vydavatel: Warner Music
Hodnocení: 90 %
