V pořadí již třinácté studiové album velšského tria Manic Street Preachers bylo očekáváno už dlouho. Po čtyřech slibných singlech vyšla samotná deska, která mohla zklamat jen málokterého fanouška.
Velšani Manic Street Preachers se na scéně pohybují již od roku 1986 a za tu dobu se dostali až na špici ostrovní scény. Kapela přežila i záhadné zmizení kytaristy a skladatele Richeyho Edwardse v roce 1995 a od té doby pokračuje jako trio. Občas bývá řazena k britpopu, ačkoliv je to poměrně nepřesné. Hlavně zpočátku hráli Manics výrazně tvrději a texty byly vždy výrazně politické. I po příklonu k mainstreamu si vždy drželi svůj typický styl, ačkoliv zlí jazykové s oblibou říkají, že si jsou jejich písničky navzájem dost podobné.
Poslední položky v diskografii Manics byly donedávna desky Rewind the Film a Futurology. Tato alba měla být původně vydána jako dvoualbum, nicméně jsou natolik rozdílná, že vyšla samostatně. První z nich překvapilo svou křehkostí plnou akustických barev. To druhé zase dynamickým zvukem blízkým soudobému popu. Na novince Resistance is Futile si na nás však Manics přichystali zase něco jiného. Zvuk je od prvních taktů příjemný a zdálo by se, že se skupina vrátila kamsi do dob svých hitů z desky This Is My Truth Tell Me Yours.
Manics začínají zvolna písničkou People Give In s (jak jinak) sociálním textem. Přestože se jedná o kvalitní práci, na první poslech snad víc zaujme následující International Blue, která sice zpočátku připomíná slavnější song Motorcycle Emptiness, určitě však dobře slouží jako jedna z těch našlápnutějších pecek, jež budou hrány přinejmenším při současném tour. Dále se na desce setkáváme i s milostnými skladbami. Jako dobrý příklad můžeme jmenovat Vivian, kde nám frontman, skladatel a kytarista James Dean Bradfield opět dokazuje, že i s úspornějším množstvím not dokáže vykouzlit sympatické kytarové linky. O něco optimističtější je duet Dylan & Caitlin, ačkoliv je nasnadě lehká podoba se skladbou Out of Time od slavnějších The Rolling Stones, kterou Manics před časem taktéž hráli.
Dále na desce mj. zaujme skladba Sequels of Forgotten Love se zdařilým politickým textem, rockovější Broken Algorithms nebo klidná a náladotvorná The Left Behind na samotný závěr. Celkově lze jen těžko desku hodnotit jinak než pozitivně. Manic Street Preachers ani zdaleka neslevili ze svých standardů a i nadále své fanoušky zásobují zdařilými refrénovkami se sympatickými barvami a melodiemi. A ani moc nesejde na tom, zpívá-li Bradfield o lásce, politice, válkách nebo rodném Walesu.
Manic Street Preachers – Resistance Is Futile
Skladby: People Give In, International Blue, Distant Colours, Vivian, Dylan & Caitlin, Liverpool Revisited, Sequels of Forgotten Wars, Hold Me Like a Heaven, In Eternity, Broken Algorithms, A Song for the Sadness, The Left Behind
Celkový čas: 46:09 minut
Vydavatelství: Columbia
Hodnocení: 80 %
