Kapela The Subways – trojice z Británie, která svým osobitým a nenuceným stylem pohlcuje nejednoho posluchače a nenechává žádný klub za sebou bez újmy, vydala začátkem února své eponymní album, které by šlo shrnout třemi slovy – odvaz, energie, bezchybnost.
Letošní začátek roku je ve znamení dlouho očekávaných nových desek. Fanoušci se tak dočkali nové placky například od Enter Shikari, Fall Out Boy, či Papa Roach. A právě 6. února vyslala britská trojice The Subways čtvrtou eponymní studiovku. Zpěvák a kytarista Billy Lunn tuto desku, která čítá dvanáct skladeb, popisuje jako věc, která vychází přímo z jeho života a například i knih. Novinkou je, že se produkce alba The Subways chopil jen on sám. A vypadá to, že udělal to nejlepší, co mohl. První skladba My Heart Is Pumping to a Brand New Beat vykopává první dojmy, které nejsou rozhodně špatné, a jak samotný název napovídá, už tahle první vypuštěná skladba vám srdeční rytmus slušně nakopne. A ve stejném stylu pokračují i další songy.
The Subways přidali řádnou dávku syrového zvuku, plného zapamatovatelných riffů a ječivější zpěv, ve kterém se střídají baskytaristka Charrlotte s Billym rovným dílem. Kromě výjimek, jakými jsou třeba Taking All the Blame, Because Of You (Negative Love), zbyl v podstatě z indie-rocku pouze ten rock. Skladby Dirty Muddy Paws, Just Like Jude nebo We Get Around mají neskutečně energický drive, díky kterému si desku poslechnete doslova jedním dechem. Zpěvák jako textař také upustil od melancholických písniček a dohromady dal The Subways zcela nový a hodně bavící styl, který okouzlí i toho nejzarytějšího rockera.
Při vyřknutí názvu The Subways asi každému jako první naběhne na mysli píseň Rock ‘n‘ Roll Queen z jejich debutové placky Young for Eternity. Samozřejmě, takovouto pecku ani na tomto albu nečekejte, nicméně celkově má album ambice na nejlepší ze všech čtyř vydaných. Přeci jen poměřujeme jednu píseň s jedním celým albem. A o opravdu povedené v tomto případě také není nouze. Třeba Black Letter jen tak z hlavy nedostanete, opravdu uřvaná Twisted Game doslova dokopává dobře vykopnutý míč až do branky svým refrénem a poslední song Is That Enough? zkrátka provokuje posluchače tím, že už je konec. Ale to rozhodně nevadí. Tahle placka plná rozmanitých skladeb, riffů, zpěvů a všeho dalšího se jen tak neohraje.
Tahle britská kapela si za dobu své existence patnácti let vytvořila svůj charakteristický zvuk, který je však skvěle ohýbatelný, a proto The Subways mají ještě spoustu možností, jak s ním naložit. Kdo by po poslechu téhle eponymky náhodou ještě váhal, nechť najde přesvědčení 7. v brněnské Flédě a 8. března v pražském Lucerna Music Baru, kdy kapela přijede do České republiky novinku představit. Jako předskokany s sebou přivezou Dune Rats.
The Subways – The Subways
Skladby: My Heart is Pumping to a Brand New Beat, I’m in Love and it’s Burning in My Soul, Taking All the Blame, Dirty Muddy Paws, Good Times, Because of You (Negative Love), Just Like Jude, We Get Around, Pet Boy, Black Letter, Twisted Game, Is That Enough?
Celkový čas: 33:15
Hodnocení: 95%
