Ve středu 22. dubna se proměnila komorní Malostranská beseda na pořádně rozjetou akcičku za doprovodu kapely Poletíme?
Krátce po osmé hodině večerní se zaplnilo malé hlediště Malostranské besedy a na pódiu se seřadila sedmice hudebník, která si říká Poletíme? v čele se zpěvákem Rudolfem Brančovským. Své očividně věrné fanoušky přivítaly skladbou Mařena. Následoval průřez všemi čtyřmi deskami, přičemž z té nejnovější Turbošansón zazněly například Ty jsi má, Flašinety, či Mimochodem. Fanoušci znali i tyto novější skladby, avšak největší úspěch měly už legendy kapely Poletíme? jako třeba Lokomotiva, Kántry dát, Černá noc, černej den, nebo Mám depresi rád.
Recenzi na poslední album Turbošansón najdete tady!
Kapela hrála skvěle. Původně jsem chtěl vyzdvihnout housle, pak trubku, pak klávesy, ale nakonec jsem usoudil, že každý z členů, včetně zpěváka, odvádí skvělou a neodmyslitelnou práci, která dohromady funguje jako dobře našlápnutý stroj, který pomaleji, ale o to jistěji rozhýbá každého v sále. Nicméně, fanoušci si mohli všimnout jedné změny v obsazení, a to na postu baskytaristy, kdy místo Honzy Berana hrál nový basák Vít Kraváček. Na okamžik až romantické zpomalení nastalo během písně Maluju. Netrvalo ale dlouho a drnkavý zvuk banja si už boural opět cestu ven z reproduktorů. Nechyběly ani skladby Jdi dál, Holky pitomý a Má milá, má milá. Ve chvíli, kdy pomyslná ručička měrky nadšení fanoušků byla na maximu, zpěvákovi Rudolfovi začal pomalu dohrávat hlas. I tak ale zvládl přídavek. Nakonec se zavděčil i jednomu z fanoušků, který neoblomně vykřikoval název skladby, kterou sám pojmenoval jako Pochod žížal, a Rudolf, ačkoliv ji nemají v repertoáru, odezpíval alespoň úryvek.
Zábavné texty, promakaná muzika balancující na hranicích tradičního country a šansonu a stálá základna fanoušků, to všechno je koncert kapely Poletíme?. Na závěr bych si dovolil jednu připomínku pro potenciální publikum této kapely – doporučuji se naučit texty, už jen kvůli časté spolupráci kapely s fanoušky.
