Koncertní sezona je oficiálně zahájena, to nám přijeli sdělit Nothing But Thieves tím nejlepším způsobem. Skoro dvaceti skladbami, vyváženým setem, pozitivní atmosférou… a navíc to mají v plánu hned zopakovat znovu.
Jak se zdá, čekání na zahraniční koncerty donutilo mnohem více posluchačů neopomínat ani předkapely. Už v půl osmé, kdy začínalo vystoupení prvního supportu, nestál nikdo ve frontě do klubu, protože ten už byl z velké části zaplněný. Spousta lidí se navíc rozhodla přeskočit frontu na šatnu a až po poslechu předkapely se do fronty vrátit. Živáky holt v Česku opravdu chyběly a nikdo nechtěl o nic přijít. S pořádným zástupem diváků pod pódiem tak měli první co dočinění Kid Kapichi. Ti přijeli s punkovou náturou a trochou politického popichování – rozhodně nejen odsouzením Brexitu, ale hlavně svými tracky, například New England, který nahráli s duem Bob Vylan. Druhý support Black Honey v čele s charismatickou zpěvačkou Izzy B. Phillips si už pak užil téměř plné Roxy. Reakce publika byly sice přívětivé, bylo ale znát, že by už všichni rádi přeskočili k nejdůležitější události večera.
Fotoreport: Foto: Nothing But Thieves, Black Honey, Kid Kapichi, 30. 3. 2022, Roxy, Praha
Hlavní kapela tak měla po čekání a dvou kvalitních předkapelách dveře na stage otevřené a rovnou ji odpálila s rockovou energií songu Futureproof. Následný Real Love Song se od jeho vydání před dvěma lety stal rychle fanouškovsky oblíbený, a tak bylo po takhle silném úvodu jasné, že atmosféra rozhodně nebude nijak vlažná.
Po chvíli se na parketě rozpoutal mosh pit, což nepotěšilo úplně všechny diváky, kteří se neochotně posouvali o kousek dál. Pár nevraživých pohledů ale naštěstí kotel nezastavilo, právě naopak, dlouhé čekání na show Nothing But Thieves nedovolilo lidem zvolnit ani na populární klidnější skladbu Sorry. Ač možná za ty dva roky bez podobných koncertů někteří zapomněli na obvyklou divokost části publika, z pogujících naopak nikdo nezapomněl na klasické zásady pitu, takže se žádná zranění nekonala.
Čtěte také: Nová alba 2022: Bastille na vlně Daft Punk, Alt-J v mysli sériového vraha
Nothing But Thieves toho moc nenamluvili a ani neměli důvod. Do svého setu totiž nacpali celých osmnáct skladeb (plus ještě jednu kytarovou vsuvku) a rozvrhli je tak dobře, aby si na své přišli fanoušci starších skladeb, balad i rockově úderných tracků. Z balad vynikla například vynikající Particles, při níž dostal prostor pronikavý hlas zpěváka Conora Masona. Navíc po ní následovala Your Blood, která navázala na baladičnost a zakončila ji kytarovou explozí. Jestli nebyl právě tohle vrchol večera, tak jím musela být nepřekvapivě skladba Amsterdam, která je v souvislosti s touto kapelou už takřka legendární. A tak si při ní mohla anglická pětice ze stage užít pohled na circle pit uprostřed Roxy.
Klub, natřískaný natolik, že fanoušci ve svém opojení tančili až u baru na schodech, se nemusel díky své energii bát, že by přišel o přídavky. Nothing But Thieves se vrátili na pódium s písní I’m Not Made by Design, ale ještě o krapet silnější nadšení panovalo při spuštění poslední skladby Impossible. Na tu zpěvák suverénně rozezpíval snad celé Roxy. Nezapomněl předtím zmínit, že se s některými uvidí i další den při dalším koncertu. Kdo se tedy chystá na jejich druhou show znovu na stejném místě, máte kluky pořádně rozjeté, zastavit se rozhodně neplánují.
