Trenčínské letiště hostí od čtvrtka 10. července osmnáctý ročník multižánrového hudebního festivalu Bažant Pohoda, jenž na Slovensko každoročně přiváží velkou porci skvělé muziky. Tahákem programu prvního dne byli průkopníci elektra Kraftwerk, kteří s sebou přivezli svou novou 3D show s velkou projekcí, která v našich končinách nemá obdoby.
Lidé do Trenčína přijeli s dobrou náladou mnohdy i z velkých dálek a čtvrteční počasí vyšlo na jedničku, fanoušky p(P)ohody tak vítalo příjemné sluníčko. I když se line-up, při němž nevíte, kam dřív skočit, naplno rozjede až dnes, na úvod se představilo hned několik velmi dobrých kapel. Jako vůbec první po slavnostním zahájení osmnáctého ročníku vystoupily s úderem osmnácté hodiny na Orange stagi dvě dámy z Ameriky. Kytara, bicí a zpěv je ten správný rock’n’roll v podání Deep Vally a správný start třech dnů plných muziky. Rozjeté duo se západem slunce vystřídala southamptonská trojice Band Of Skulls, jejíž festivalové turné s novou deskou Himalayan neminulo ani Slovensko. Tvrdé kytarové riffy, trocha blues, příjemné melodie, tucet úderných skladeb a zpívaný dialog mezi frontmanem Russelem Marsdenem a basačkou Emmy Richardson byly snad ještě příjemnější než z nahrávek. Jejich hudba naživo baví, i když v klubu by se jí asi líbilo více.
V devět večer vystřídala dva rock’n’rollové koncerty Ukrajinská národní filharmonie, která coby velmi početný sbor vystoupila na hlavní Bažant stagi. Symfonický orchestr odehrál po jednom z děl skladatelů Musorgského a Skoryka a kontrast s předchozími garážovými bandičkami tu byl opravdu velký. Projevila se ona multižánrovost festivalu, v níž spočívá jedno z největších kouzel Bažant Pohody. Ukrajinský sbor si své fanoušky v publiku našel vcelku jednoduše a nebylo jich málo. Zbytek se dost možná nudil či spíše se těšil na australské psychedeliky Tame Impala, kteří se v současnosti řadí mezi nejžádanější kytarovky a kteří zároveň představovali jedno z největších želízek v ohni letošního ročníku. Až z Perthu přijeli pánové zahrát to nejlepší ze svých dvou desek Innerspeaker a Lonerism. Hlavní devízou kapely je, že frontman Kevin Parker vlastní jeden z nejzajímavějších hlasů, které je dnes vůbec možné slyšet, a také to, že se Tame Impala celkem úspěšně snaží o reinkarnaci šedesátkového žánru s notnou dávkou novátorství. Velká projekce s psychedelickými motivy jen podtrhovala skvělou show, jíž se nám od pánů protinožců dostalo. Jejich vystoupení bylo hudebně tím nejlepším, co první den festivalu nabídl.
Kraftwerk naplnili očekávání
Dvouhodinovou lekci němčiny poskytli návštěvníkům festivalu legendy legend Kraftwerk ze sousedního Německa a obecně asi nejočekávanější performance celé akce. Každý při vstupu do areálu dostal papírové 3D brýle, které byly určené právě k jejich vystoupení a bez nichž by se vám vše mazalo i bez promile v žilách. Čtveřice, jež přispěla svou trochou do mlýna při vývoji elektronické muziky, bude příští rok slavit 45 let existence, dokážete si tedy jistě představit, jak velká klasika přijela. S přihlédnutím k faktu, že se prostě nedá vydržet kolem půlnoci dvě hodiny přešlapovat a dívat se na čtyři takřka nehybné postavy za blikajícími pulty a poslouchat vcelku jednotvárné skladby, kdy mnohdy netušíte, že jedna skončila a druhá začala, se dá říci, že Kraftwerk naplnili očekávání. Přivezli nám naživo ukázat, jak zní první počítačové old school elektro z prvních mašinek, zahráli největší hity a dovezli k tomu efektní 3D projekci. Ta totiž skvěle dotváří to, co Kraftwerk dělají a pro mnohé tvoří podstatnou část okolnosti, že je koncert vůbec baví. Zazněl Autobahn, The Model, Trans-Europe Express i Computer Love, poučili jsme se něco o cyklistice na Tour de France, viděli jsme 3D roboty u úvodní The Robots,… Takoví byli Kraftwerk.
V pátek se na Pohodě jako závěrečný akt představí skotští Travis, dále berlínský elektronický superprojekt Moderat, hip-hopová naděje Azealia Banks nebo třeba američtí grunge rockeři The Afghan Whigs. Nad letištěm se od rána stahují mračna, snad to neovlivní dobrou náladu, jaká tu od včerejška vládne.
