Dne 13. července 2014 uplyne 10 let ode dne, kdy zahynul český zpěvák Karel Zich. Zemřel na infarkt při potápění u ostrova Porto-Vecchio. Byl nazýván českým Elvisem, přezpíval hodně Elvisových písní, své slávy však dosáhl i vlastní tvorbou.
Karel Zich se narodil 10. 6. 1949, o čemž zpívá v písni To byl bezvadný den (z LP Není všechno paráda). Od roku 1968 se stal se svým barytonem nezaměnitelným členem Spirituál Kvintetu. Z této doby pochází píseň Ghetto (In The Ghetto od Elvise Presleyho). Byl výtečným hráčem na klavír i dvanáctistrunnou kytaru. Zichovu sólovou kariéru odstartovala píseň Alenka v říši divů, coververze Living Next Door To Alice, původně od tria New World a v pozdější podobě známější od Smokie. Je velká škoda, že tato Zichova verze se symfonickým orchestrem upadá v zapomnění, na kompilacích chybí.
V polovině 70. let se skokem umístil na 4. místě v anketě Zlatý slavík. Od Elvise přezpíval na béčkovou stranu singlu Kam račte píseň Bídný ráj (Burning Love). První dlouhohrající deska, Dům č. 5, byla plná balad, např. Jak jdem tím zdejším světem byla nejoblíbenější vlastní píseň interpreta. Poměrně obsáhlý booklet obsahoval fotky Karla Zicha ve Žlutých lázních. Melodie měly poměrně složitou konstrukci (písně Mám ji rád, Je mi to líto). Výjimkou jsou snad jen písně Zítra a rock’n’rollová Můj plakát. V roce 1978 se objevil s živým provedením písně Blue Suede Shoes Elvise Presleyho na EP desce koncertu z Lucerny. Vycházely další singlové hity Měla na očích brýle, Jednou jsem tě získal málem a další. V roce 1979 založil skupinu FLOP. Ve stejném roce mu vyšel hitový singl Na prvním programu/V zádech táhnu stín.
Na dalším albu Mosty (1981) si Karel Zich přizval ke zpěvu další interprety, Lenku Filipovou k písni Mosty (Lost In Love) a Petra Jandu k songu K.O., obě vyšly na singlu. Zajímavé je akustické provedení písně Alenka v říši divů. Za Alenkou následuje na desce další hit, Máš chuť majoránky. Majoránka je i název první MC kazety Karla Zicha & FLOPu, obsahuje až na jednu výjimku (Nestůj tam v koutě) všechny písně z desky Mosty i několik singlů navíc. Následující alba Paráda (1983), Není všechno paráda (1984), Kola pop-music se točí dál (1985) a Karel Zich &… (1987) vyšly ve vinylovém i kazetovém provedení. Album Paráda, naplněné elvisovkami i Zichovými písničkami ve stejném stylu, dosáhlo obrovské popularity a získalo Zlatou desku Supraphonu za 250 000 prodaných nosičů. Dvorní textař Michal Bukovič dokázal (a nejen zde) napsat texty tak, že k muzice dokonale pasovaly. Anglická verze desky, pojmenovaná Let´s Sing Some Elvis Presley, začíná svoji druhou stranu zpočátku zpomalenou verzí Hound Dog.
O rok později vydané album Není všechno paráda (v anglické verzi My Party) již nebylo pokračováním těchto cover verzí, ale spíše se jednalo o album balad (s výjimkou titulní písně, úvodní To nemá chybu a Nevadí). K písni Přiznávám byl později natočen klip. Na LP Kola pop-music se točí dál je slyšet nejen popový rytmus, ale i návrat k rock´n´rollu (především je to znát v písni Máme styl). Album však obsahuje i balady, Podnik ztrátový a Milión. Na obálce jsou vyfoceni snad všichni známí zpěváci a zpěvačky té doby.
Album Karel Zich &… se natáčelo na jaře 1986 a je zajímavé především duety Karla Zicha s dalšími interprety (Petra Zámečníková a Jiří Strnad v úvodní Tři jsou někdy víc, Jiří Vondráček v My dva tu budem čekat dál, Pavel Bobek v písni K mikrofonu čelem, Jitka Zelenková v Nejde zapomenout, Petra Janů v písni Kalamitní typ, Petr Vondráček ve Vtipnější vyhrává). K některým z nich byly natočeny poměrně vtipné klipy. V Kalamitním typu je Karel Zich s Petrou Janů ve stanu, kde si Zich splete pastu na zuby s holicím mýdlem, v klipu Vtipnější vyhrává vynáší s Petrem Vondráčkem televizory na ulici, kde řádí roztančený dav. Kromě výborných melodií a textů v duetech se vydařily i sólové písně alba – ozvěnou pronesená Napíšu pár taktů i jeden z největších hitů Léto, jak má být, s klipem.
Zajímavostí je i zadní strana obalu, kde se duetové dvojice vyfotily a kde si Karel Zich s Petrem Vondráčkem prohlíží LP John Lennon Collection. V roce 1986 Supraphon vydal také LP Sweet, Soft and Lazy, které již v té době také vydal i na CD. Na první straně desky zpívá písničky belgická zpěvačka Viktor Lazlo, druhou stranu zpívá Karel Zich. Přední obal, kde se oba hodili do gala, dává tušit, že půjde o desku s romantickou tématikou. V případě Karla Zicha písně znějí popověji. V anglické verzi tady například nalezneme Málokdo má na vybranou či Hodinky nejdou (v instrumentální podobě známá z filmu Slunce, seno, erotika), v češtině byly tyto dvě písně vydány na společném singlu. V roce 1988 bylo vydáno další album, tentokrát s Wandou Jackson – Let´s Have A Party In Prague. Kromě obalu, na kterém dvojice paroduje setkání Wandy s Elvisem Presleyem, je uvnitř bonus v podobě dalších fotografií z tehdejšího setkání a natáčení. V tomtéž roce vyšlo Petře Zámečníkové a Jiřímu Strnadovi album Lítáme v tom, na kterém spolupracoval i Karel Zich, konkrétně na písních Lítáme v tom, Půjdem cestou svou a Čím dál tím víc ji znám.V roce 1989 Zichovi vyšlo LP Ani za nic. Mělo smůlu, v době vzniku soukromých rádiích bylo už trochu pozapomenuto a ani sám Karel Zich se k němu údajně již nevracel, asi mu připadalo po letech jako pasé. Album s výjimkou veselých songů Moc a Rock´n´roll je droga obsahuje spíše pochmurné až tajemné popové písně, s tématy vražd, anonymních dopisů a jiných podobných záležitostí, což z něj dělá určitě výjimečné dílo, které ukazovalo Karla Zicha v jiném, i když ne moc vlastním světle. Obálku lze vidět i v klipu Bowery Street (duet s Pavlem Bobkem), nicméně tato píseň na albu není, vznikla později.
Z roku 1989 však vzešla úspěšná písnička Šťastná ústa (Lucky Lips) od autorů rock’n’rollových klasik Jerryho Leibera a Mikea Stollera, kam si Karel Zich přizval opět P. Zámečníkovou a J. Strnada. O rok dříve vyšla úspěšná coververze Oh, Pretty Woman od Roye Orbisona s názvem Honem, honem. O tomto duetu s Lenkou Filipovou se zmiňuje hudební kritik Jiří Černý na zadní straně obálky LP The All-Time Greatest Hits Of Roy Orbison, kterou u nás tehdy Supraphon vydal. Také singl R – O – C – K / Sólo (1989) se svojí áčkovou stranou vzdal čest rock’n’rollu, zatímco klidná béčková strana připomíná spíše klidnou Večeři v trávě. V roce 1990 vyšlo u společnosti Multisonic společné LP folkového zpěváka Freddieho Steady Krce a Karla Zicha When The Wall Came Down. V celkem třech písních si střihli duet, šlo o coververzi All I Have To Do Is Dream od Everly Brothers, We’ve Got A Song (K mikrofonu čelem) a What Do You Know (Vtipnější vyhrává). Píseň Lion je věnovaná Václavu Havlovi. Všechny písně jsou zpívané v angličtině kromě bonusu, jenž je na dudy zahraná lidová píseň Žádnej neví co jsou Domažlice, kterou zpívá Karel Zich s doprovodem česky.
Ke skupině Spirituál Kvintet se vrátil v roce 1992, v době, kdy mu na CD i LP verzi vyšlo album Za to může jen rock’n’roll. Šlo o volné pokračování alba Paráda, opět s elvisovskými songy, s pár autorskými výjimkami. Na tomto albu je zajímavá píseň Paráda II, která ve svém textu jde proti jedničce a text obrací v legračně ironický opačný směr. Vyšla i anglická verze alba pod názvem Karel Zich sings Elvis Presley. Začátek 90. let byl pro Zichovu kariéru spíš pozvolnější. V roce 1994 vyšla na CD i MC kompilace Karel Zich 1969 – 1987. Až do roku 1999 Karel Zich nenatočil žádné sólové album. Právě na závěr 90. let vyšla úplně poslední řadovka Já ti zpívám. Album s mnoha žánry, někdy i duety (Kde jen ty chvíle jsou s Yvonne Přenosilovou a s Pavlem Bobkem v písni Emma & Ella). Titulní skladbu nazpíval v 80. letech Pavel Bobek, v Zichově podání působí mnohem procítěněji. Posledním autorským počinem Karla Zicha se stala právě písnička pro letitého kolegu Pavla Bobka – Muž, který nikdy nebyl in. Poslední zpívanou písničkou se stala hašlerovka Vltavo, Vltavo, která se umístila na albu ke 125. výročí narození Karla Hašlera.
Od té doby vyšlo několik kompilací. Na té první, posmrtně vydané, s názvem To nejlepší…(2004, Supraphon) Zich ještě spolupracoval a schválil písně na ní uvedené. Měl být natočen nový duet s Lenkou Filipovou. Také 3 písně měly být natočeny znovu, zůstaly tak na albu jen v původním znění, ve formě bonusu. Díky CD Vzpomínání (v roce 2007 vydala Areca Multimedia) si lze poslechnout i docela dost raritních nahrávek. Výběry Všechno nejlepší a Paráda – Zlatá kolekce od Supraphonu patří k těm nejrozsáhlejším. Na Všechno nejlepší se měla původně umístit Nelži, coververze Angie od Rolling Stones, skupina to však odmítla. Sony Music vydala v roce 2004 CD Karel Zich & Spirituál Kvintet, čímž se k posluchačům dostal ucelený pohled na Zichovu spirituální tvorbu, kde zpívá hlavní hlas. Škoda jen, že se na tento počin nedostala Lásko vrtkavá. Karla Zicha můžeme uvidět i v malém počtu filmů a televizních pořadů – Horoskopičiny, Pocta rokenrolovému králi, Láďo, ty jsi princezna!, Zlá noc, dokument Dobře naladěná kytara (o Zichově životě i jeho smrti). Složil i hudbu pro fontánu v Mariánských Lázních. Raritou je jeho jediný dabérský počin – Elvis Presley v podání Claytona Marka v sitcomu Červený trpaslík, konkrétně v dílu Roztavení.