Kytarista kapely Kryštof a majitel nahrávacího studia, Evžen Hofmann, si s námi popovídal o svém nahrávacím studiu Taurus Records, které nabízí špičkové moderní vybavení a příkladnou péči. Té současně využívá mimo jiné ostravská kapela Easy Steps a písničkář Mendoš.
Kdy a kde jsi našel vášeň ke kytaře, vzpomínáš si?
V sedmi letech jsem začal u zobcové flétny, ale nedopadlo to dobře. Paní profesorka mi tehdy řekla, abych toho nechal, že nemám žádný talent, abych šel raději dělat sport. Velice se mě to tehdy dotklo, brečel jsem a flétnu zahodil do kouta. Ke kytaře mě později dovedl můj otec.
Už se byli tady ve studiu Taurus podívat kluci z Kryštof? Co na něj říkají?
Měli jsme tady několik zkoušek i přípravy na soustředění. Líbí se jim tady. Možná tady někdy něco natočíme, uvidíme. V blízké době budeme točit ve studiu v New Yorku, kam pojedeme nahrávat 4 písničky. Ty poté doplní Best of, kterou vydáme v tomto roce.
Studio jsem dělal primárně pro své účely, nechávám podobným příležitostem volný průběh.
Co musí kapela udělat pro to, aby se dostala k tobě do studia?
Přístup je trochu rozdílný, oproti klasickému nahrávacímu studiu. Prioritou mého studia Taurus Records je nabídka hudební produkce, včetně vytvoření vhodné moderní aranže k písničkám. Snahou je touto přidanou hodnotou posunout hudbu o úroveň výš. Lze konstatovat, že tím vzniká velice úzký vztah mezi studiem a klientem, kdy nahrávka je vnímána jako společné úsilí o skvělý výsledek. Tím se odvíjí další forma komunikace včetně dobře míněných rad ke kvalitě hudebního materiálu při výběru skladeb pro nahrávání.
Konkrétně si myslím, že je důležité, aby kapela začala v tomto směru sama u sebe a nespokojila se s první písničkou, která ji napadne.
Ani od kluků z Easy Steps u mě neprošly zdaleka všechny písničky. Stalo se, že jsem jim hudební nápad vrátil s tím, že je nemastný, neslaný. Kluci to pak přehodnotili a přepracovali. Když je ale dobrý základní nápad na demosnímku, tak se sejdeme přímo ve studiu, kde na tom začneme pracovat. Nejdříve nahrajeme společný základ, tj. bicí, basu a rytmickou kytaru. Později doplňujeme nahrávku motivy a riffy kytar, případně dalšími nástroji. V poslední řadě je zpěv. Zpěvu dávám velký prostor, rád pracuji s výrazem i s vícehlasy. Je to pro mne nejvýraznější prostředek, kterému je potřeba dát potřebný čas.
Čtěte také: Easy Steps: Ve velkých rádiích nás zatím ještě nechtějí
Nejraději se orientuju ve stylech, o kterých vím, že jim nějakým způsobem rozumím. Těžko bych dělal dobře death-metal. Studio je pro kapely v rozmezí od folku k progresivnímu rocku až k hard rocku, to je pro mne určitá mez. Kdo chce nahrávat a myslí to vážně, budu rád, když se mi ozve přes web studia Taurus Records. Na webu jsou k dispozici veškeré informace ohledně vybavení, nahrávání a kontaktu.
Kdo jiný tady například natáčel?
Napadá mě například kapela EzyWay. Ta tady točila singl a doufám, že ve spolupráci budeme v tomto roce pokračovat.
Nelze se nezeptat na kapelu Kryštof, jaké jsou její počátky z tvého pohledu?
Jestli u mě bylo něco až na téměř posledním místě, byla to škola. Nikdy mě to moc nebavilo, vždy byla pro mne kytara a samotná hudba mnohem důležitější. Avšak pak přišlo období maturity a to byl jediný okamžik, kdy jsem se musel pořádně učit. Chtěl jsem školu dokončit a tak se i stalo. V roce 1998 jsem s úspěchem odmaturoval a právě v souladu s povinnostmi do školy jsem musel nechat padnout moji tehdejší kapelu Magic Confession.
Jelikož jsem nechtěl jít na vojnu a chtěl hrát na kytaru, tak jsem po maturitě nastoupil do civilní služby a začal si hledat kapelu.
„Vždycky jsem měl problém v tom, že jsem se chtěl kapele věnovat pořádně a se vším všudy, jen pro ostatní to vždy bylo pouhé povyražení. To pro mě bylo málo.“
Podal jsem inzerát, že kytarista hledá kapelu a právě shodou okolností tehdy neznámá kapela The Kryštof hledala kytaristu.
V té době se mi na pevnou linku ozval basista Nikolaj a domluvili jsme se na zkoušce. Večer mi pak volal ještě jednou tehdy neznámý Richard Krajčo, který fungoval možná teprve v Medúze.
Když jsem přijel do Havířova na zkušebnu, tak mi kluci řekli, abych ukázal, co umím. Zahrál jsem jim sólovou improvizaci a jim se to líbilo. Potom, když zahráli oni mně, no… (smích)
Řekl bych, že se ta kapela velmi vyhrála za tu dobu působení. Ale co se mi líbilo více než interpretační um, byl jejich přístup. Richard již tehdy věděl, co chce a šel si za tím. Navíc měla kapela opravdu dobré songy, které sice nebyly ve stylu, který jsem dělal předtím, ale měly svou váhu, dobré melodie a skvělé texty.
To byl ten okamžik, kdy jsme se dali dohromady a dnes je to až neuvěřitelný pohled zpět, že například v roce 2000 byla kapela těsně před rozpadem.
O osudu kapely často rozhodne jeden člověk. Kdyby si tehdy Vladimír Kočandrle myslel, že to nemá potenciál, kapela Kryštof by již dávno nebyla. Stále mu děkuji za důvěru, kterou nám dal, včetně smlouvy pro natočení tří alb pod firmou EMI Monitor Escape. To zachránilo kapelu před definitivním koncem a nastartovalo k začátku kariéry. Dostali jsme příležitost.
I tak to samozřejmě vůbec jednoduché nebylo… Pamatuji si, že když jsme nahrávali první album ve studiu Citron, tak nám producent řekl, abychom nečekali, že s prvním albem prorazíme. Ale my jsme měli opravdu štěstí, že tehdy Lolita u lidí tak skvěle zafungovala.
Stále máme, musím zaklepat, v singlech šťastnou volbu, s alby se to zlomilo v roce 2011 s Inzerátem a poté se Srdcebeatem. To nás katapultovalo na první příčky mezi kapelami u nás.
Věřím tomu, že u kluků z Easy Steps je ten potenciál taky, protože základem je dobrý song s chytlavou melodií, což oni mají plnou měrou.
Jaká hudba hraje nejčastěji u tebe doma?
Vždy ta, na které zrovna pracuji, protože děti si ji okamžitě oblíbí a pamatují. Takže momentálně Easy Steps, kterým velmi fandí hlavně má žena a Mendoš. Samozřejmě nesmí chybět Srdcebeat.
Jak se konkrétně tebe týkají přípravy na výroční koncert Kryštof na Strahově?
Tak zatím vím, že je potřeba zhubnout. (smích)
Koupil jsem si novou veslici, veslovací trenažér. Když večer děti usnou, tak chodím na 20 minut na mašinu a je to super.
Další věc je samotná dobrá organizační příprava. Musíme sestavit playlist, secvičit nové písničky, aby to byl dobrý výkon i samotná show. Na velkém pódiu se musíš pohybovat, aby to nepůsobilo zbytečně, bude to náročné jak fyzicky, tak psychicky.
Co bys vzkázal čtenářům MonsterMusic?
Poslouchejte kvalitní hudbu, buďte otevření nové hudbě. Častokrát vás může pozitivně překvapit svou kreativitou a nevšedním zážitkem. ROCK ON!
