Sheffieldská kapela Bring Me The Horizon za svou historii vystřídala hned několik hudebních žánrů. Od agresivního deathcoru přes metalcore až po elektronický rock. Mezitím, co někteří fanoušci tak velkou změnu stylů odmítají, jiní ji milují. Jak šel čas s touto britskou partičkou a co ji inspirovalo k tak zásadnímu převratu?
Count Your Blessings
První plnohodnotné album vyšlo v roce 2006 a neslo se v duchu deathcoru. Někteří dlouholetí fanoušci ho považují za jedno z nejlepších a odmítají mít cokoliv společného s jejich pozdějšími deskami. Doopravdy však Count Your Blessings po svém vydání zas takový úspěch nemělo. Hudební kritici sice vyzdvihli několik pozitiv, co se tvrdých kytarových riffů a divokého stylu týkalo, velká část ohlasů ale byla negativní. Písně byly příliš podobné počáteční tvorbě kapely a hudební server AllMusic dokonce hlas Olivera Sykese označil za uječený a otravný.
Dva roky poté i samotný člen Bring Me The Horizon, kytarista Lee Malia, kritizoval nekvalitu prvních nahrávek s tím, že tou dobou byli mladí a bezohlední.
Suicide Season
Roku 2008 vydala kapela druhé album, kde se rozloučila se svým deathcorovým zvukem a přiklonila se k čistému metalcoru. Suicide Season sklidilo mnohem větší úspěch mezi kritiky i u publika. Lze na něm navíc zaznamenat zásadní posun oproti dřívější tvorbě. Skupina se následně začala prosazovat na větších koncertech a objevila se například na americké Warped Tour nebo po boku I Killed The Prom Queen při jejich australském turné. Deska představuje hned několik hostů, kterými jsou například Sam Carter z Architects nebo JJ Peters z Deez Nuts.
Krátce po vydání alba opustil Bring Me The Horizon kytarista Curtis Ward (hlavně kvůli svým zdravotním problémům) a nahradil ho Jona Weinhofen známý svým působením v kapelách Bleeding Through nebo I Killed The Prom Queen.
There is a Hell Believe Me I’ve Seen It. There is a Heaven Let’s Keep It a Secret
Třetí album experimentuje s elektronickými tóny a čistými vokály. Oliverovy texty jsou zde osobnější a obsahují emoce, které dřívější písně postrádaly. Rock Sound vyhlásil There Is a Hell… albem roku a singl It Never Ends se umístil hned na několika hudebních žebříčcích. Stejně jako u Suicide Season se na albu podílely známé hlasy, jako je například zpěvačka Lights nebo Josh Franceschi z You Me At Six.
There Is a Hell… bylo také první a zároveň poslední nahrané album kytaristy Jony Weinhofema, který Bring Me The Horizon opustil roku 2013 kvůli neshodám s ostatními členy.
Sempiternal
Vydáním singlu Shadow Moses kapela odstartovala své další album s názvem Sempiternal. Bring Me The Horizon zde představili nového člena – keyboardistu Jordana Fishe, jenž albu dodal výrazný elektornický zvuk a předpověděl směr, kterým se budoucí tvorba kapely bude ubírat. Texty desky se věnují hlavně Oliverově závislosti na ketaminu a jeho následné léčbě. Velká část je zaměřená na zpěvákův negativní vztah k Bohu a na náboženský nátlak, se kterým se musel při svém léčení potýkat.
That’s The Spirit
Velký převrat v hudebním stylu kapely zaznamenalo hlavně jejich páté album s názvem That’s The Spirit. To se přiklání k alternativnímu rocku a obsahuje více popových prvků. Poté, co se Oliver vrátil z léčebny, kde bojoval se svou drogovou závislostí, se Bring Me The Horizon rozhodli, že se svou počáteční tvrdou hudbou už nechtějí dál pokračovat. Oliver tedy velkou část svých screamů nahradil zpěvem a divoké breakdowny vystřídaly jemné elektronické tóny.
V roce 2016 kapela koncertovala v britské Royal Albert Hall, kde prezentovala své písně za doprovodu živého orchestru.
Amo
Na další skoro dva roky se po sheffieldské partičce slehla zem a až letos v srpnu se po velkých britských městech začaly objevovat zakódované plakáty naznačující jejich možný návrat. Ty obsahovaly logo, které kapela již několikrát ve své tvorbě použila, a jednoduchou otázku: „Chcete se mnou vytvořit kult?“
Koncem srpna Bring Me The Horizon potvrdili všechny spekulace o svém comebacku a vydali píseň Mantra. I ta se nese v pop rockovém duchu a dál experimentuje jak se svým zvukem, tak i s vizuálním dojmem. Nového alba s názvem Amo se ale budeme moct dočkat 11. ledna 2019.
