TIP REDAKCE: Avantgardní producentka a LGBTQ+ ikona SOPHIE – Proč její smrt zanechala díru v srdci hudebního světa?

Sophie | Zdroj: thefader.com

Je tomu tři týdny, co nás v pouhých 34 letech opustila electropopová producentka a její ztráta zdaleka nepřebolela. Sophie Xeon, známá jako SOPHIE, se stala populární pro svůj přínos na poli hyperpopu, tvoření unikátního zvuku a produkování pro hvězdy jako Charli XCX nebo Madonna. Jako trans umělkyně byla zároveň ikonou a inspirací pro LGBTQ+ komunitu.

Cesta k nové formě popového zvuku

Ač byla hudba Sophie v průběhu let popsána různě, jednoduše by se dala označit jako podivná směs electropopového zvuku. Nebo by tak alespoň mohla na první poslech leckomu znít. Její zvuk nebyl však zdaleka náhodný, hudební chaotičnost propojovala mainstreamový pop s undergroundovou elektronickou muzikou a Sophie mezi nimi nalezla perfektní hladinu. Nakonec tak jediná věta, kterou si i samotní hudební kritici po Sophiině vstupu na populární scénu kladli, byla: „Kdo jiný dělá takovou hudbu?“

Rozhovor: Oshun: Jak bychom mohly nemyslet na budoucnost? Ztělesňujeme to, co má přijít

Už díky kazetám svého otce si v dětství našla cestu k elektronické muzice a v devíti letech byla natolik odhodlaná stát se hudebnicí, že chtěla skončit se školou. Tak brzy se sice svým ambicím věnovat nemohla, nicméně se nedlouho na to pustila do kariéry DJ. Její první singl vyšel v roce 2013 a chvíli na to si jí všiml anglický producent A.G. Cook, jenž se stal jedním z těch, kdo otevřel Sophii cestu k populární muzice. Cook tvrdil, že nikdo v Londýně nedělá takovou hudbu, a proto s ní nutně chce spolupracovat. Toho se mu dostalo při produkci skladby Hey QT. Poté přišla na řadu kolaborace se samotnou Madonnou na singlu Bitch, I’m Madonna v roce 2015 a ze Sophie se stala žádaná producentka na poli populární hudby.

Čtěte také: TIP REDAKCE: 8 prvotřídních kolaborací britského zpěváka Sama Smithe

Sophie vytvářela zvuk, který byl vyhnán do absurdní extravagance popu. Stejně jako jiní umělci dokáží kreativně pojmout minimalismus v obehraném žánru, hyperpop naopak maximalizoval pop do surrealistické formy. Sophie dokázala například generovat zvuk skutečných materiálů (latex, kov apod.), stejně jako tvořit muziku zároveň futuristickou i nostalgickou. Jak ale sama zmínila, hyperpop neměl tendenci dělat si ze žánru popu srandu, jako spíš rozšiřovat jeho hranice a touhu experimentovat. A to se jí dařilo dokonale, také kvůli tomu bylo její album Oil of Every Pearl’s Un-Insides nominováno na Grammy za nejlepší taneční/elektronickou desku roku.

Populární produkční práce

Netrvalo dlouho a Sophiinou produkcí začala být posedlá také zpěvačka Charli XCX. Společně tak stvořily EP čišící divokou ženskostí Vroom Vroom, které plno kritiků v té době odsoudilo, zatímco fanoušci anglické zpěvačky obdivovali nový směr. Zpětně znamenalo právě toto EP proměnu Charli XCX z rádiové pop hvězdičky po celosvětově uznávaný futuristický idol popového žánru.

Čtěte také: TIP REDAKCE: Kolaborace, upřímnost nebo kritika hudebního průmyslu aneb Proč nyní Charli XCX a Tove Lo dominují na popové scéně

Kromě Charli XCX a Madonny zanechala Sophie jednu ze svých nejsilnějších produkčních stop na desce Big Fish Theory od rappera Vince Staplese, kde se podepsala pod singl Yeah Right a píseň SAMO. Na Yeah Right se objevil i Kendrick Lamar. Skotská producentka se pak podílela také na globálně úspěšné písni Nights With You od dánské zpěvačky MØ a za zmínku stojí bezpochyby i produkce pro další hudebnice jako Kim Petras, Liz nebo Arca. Loni rovněž nastolila unikátní zvuk nové hvězdě na poli hudby – Shygirl. Dohromady daly singl Slime, v němž Shygirl využívá Sophiin vliv pro své otevřeně sexuální verše, což perfektně funguje s klubovým zvukem skladby.

Stávání se trans ikonou

V Británii byla producentka určitou dobu populární nejen díky muzice, ale i kvůli poněkud zvláštnímu vystupování. Sophie byla opředena tajemstvím a anonymitou, neukazovala tvář, zastírala dokonce i svůj skutečný hlas při rozhovorech. To se změnilo s jejím coming outem – Sophie oznámila, že je transgender. Následovalo debutové album s názvem Oil of Every Pearl’s Un-Insides, což bylo fonetické znění slov „I love every person’s insides.” Sophie se na desce zaměřila na fyzické i psychické strasti, jakými si trans lidé prochází. Skladba Faceshopping například popisuje náročnost toho, co musí trans člověk podstoupit nejen kvůli sobě, ale taky aby ho společnost přijala.

Čtěte také: TIP REDAKCE: Objevujte nové – 8 indie muzikantů, kteří vám zpříjemní karanténu

Studiovka posunovala hranice popu z hlediska zvuku, rozhodně ale také hranice lyrických témat, protože se na ně mnoho umělců nezaměřuje. Ne že by si Sophie neodběhla občas k jiným námětům, třeba song Ponyboy je velmi sexuální a otevřená skladba o BDSM praktikách. I to ale dokázala tematicky spojit se stavebním kamenem alba, tedy sebeláskou a sebepřijetím. Na albu se dá najít spousta motivů nejistoty, paranoi, zpochybňování vlastní materiálnosti i touhy po životě, kterého můžeme sebepřijetím dosáhnout. Není tak divu, že se v průběhu vydání alba začala Sophie stávat jednou z generačních ikon LGBTQ+ komunity.

Vliv a pokračovatelé avangardního stylu Sophie

Přestože svět opustila Sophie ve velmi mladém věku, je jasné, že její muzika bude provázet hudební branži i nadále. U spousty umělců je tento vliv, který změnil směr jejich tvorby, znatelný již nyní. Například projekt Let’s Eat Grandma byl postrčený produkcí a povzbuzením Sophie k větším riskům a experimentálnějšímu zvuku. Podobně je tomu u Shygirl nebo Arcy. Nejvíce je to zřejmě viditelné u zmiňované Charli XCX. Hudební dráha zpěvačky se změnila s EP Vroom Vroom a její futuristický” styl dostával formu právě díky Sophie. Poslední dvě kritiky i fanoušky uznávaná alba Charli a how i’m feeling now jsou toho důkazem.

Čtěte také: Charli XCX neovládla Prahu ověřenými hity. V Roxy vsadila na čerstvou desku

I další umělci, kteří si se Sophie nikdy nestihli střihnout spolupráci, ji citovali jako svou inspiraci. Nová vlna popových hudebníků se stoupající popularitou a znatelným vlivem skotské producentky jsou například 100 gecs, Rina Sawayama, HANA, Dorian Electra nebo Slayyyter. Nejen od nich uslyšíme určitě v budoucnu leccos, čemu položila Sophie základy.

Poslání songu It’s Okay To Cry

Skladba It’s Okay To Cry znamenala mnoho pro Sophii, pro její fanoušky, pro LGBTQ+ komunitu i pro hudební scénu. Vyšla v rámci jejího coming outu a bylo to poprvé, kdy jsme mohli vidět, jak Sophie vypadá. Do té doby nechtěla vyjít ze své anonymity, dokud nebyla připravená čelit světu. It’s Okay To Cry se z toho důvodu stala určitou hymnou především transgender komunity, myšlenka songu ale nemusí být nutně jen pro ně.

Recenze: Tove Lo využila album Sunshine Kitty jako osobní vztahovou zpověď

It’s Okay To Cry mluvila k těm, kteří potřebovali slyšet slova jako „I accept you” nebo „We’ve all got a dark place,” k těm, kteří hledali cestu sami k sobě i k těm, které požírala sebenenávist. Empatie a geniální lyrická jednoduchost pianové balady byla nabídkou světlého místa všem, kteří takové místo ve svém životě zrovna vidět nedokázali. Skladba totiž rozhodně není jen o pláči, jako spíše o tom, že bychom si neměli bránit v cítění se jakkoliv se zrovna cítíme a nedusit naše skutečné já v sobě. Tento track stál nepochybně v čele písní, které pomohly mnoha posluchačům najít odvahu být sami sebou. V tom tkví opravdové dědictví Sophie.


Napište komentář

Václav Pilka
O Václav Pilka 225 Článků
Jsem student literární tvorby v Praze a hudba je pro mě obrovská část života. Protože ale nikde nehraju, tak o ní alespoň píšu. Žánrově se skoro vůbec nevymezuju, takže mám rád třeba Enter Shikari, Architects, blink-182, Brand New, Yung Leana nebo The 1975. Vedu mimo jiné i portál o méně populárních interpretech justlisten.cz