Se sluncem v zádech vstupuje ŽANET. na českou hudební scénu

ŽANET. | Foto: Michal Havlíček

Velmi retro, ale zároveň velmi fresh. Žaneta Vargová vystupující pod jménem ŽANET. slibuje, že svým snovým a popovým vánkem ovoní českou scénu. Poslechněte si první ochutnávku s názvem Mraky.

ŽANET. je touha po moci zhmotnit neživou až hypnotickou představu, neexistující světy, věci, které vám jsou sympatické a z nich utvořit jednu louku psychedelických květů, co si snad najdou svého obdivovatele snovými melodiemi a texty,“ vysvětluje koncept svého sólového projektu charismatická zpěvačka a skladatelka, která se na hudební scéně pohybovala již jako součást kapely Nanosféra, s níž vydala v roce 2017 debutové album Pohledno.

Čtěte také: TIP REDAKCE: 6 alternativních videoklipů, od kterých se nebudete moci odtrhnout

Zkušenosti, které si s kapelou vydobyla, teď plně zúročuje ve svém sólovém projektu. Na ŽANET. se s Vargovou podílí i její životní partner a frontman kapel Imodium a Walkmanz Thom Fröde. „Baví mě vymýšlet nereálnosti, co na první pohled nedávají smysl. Pozastavit se a hledat. Začínalo to čtením knih, oblibou 70. let, pokračovalo psaním krátkých básní, sbíráním vtipných myšlenek, nebo někdy stačila i obyčejná konverzace mezi lidmi a končilo to přecpaným notesem. A druhou podstatnou část dotvořil telepaticky můj kluk,“ komentuje Vargová vznik projektu.

Ačkoliv se singl nenese v úplně snovém tempu, pestrobarevný vizuál doprovázený jemnou přírodní tématikou textu přenáší sledujícího do psychedelického světa, kterému ŽANET. jasně vládne. A u jedné písně to rozhodně neskončí. „Mraky jsou jen malý rozkvetlý trs. Je toho hodně, co nám tu roste pod rukama. Všechny ty písně jsou odlišné, ale něco šíleného je vzájemně spojuje. Určitě bych je ráda zrealizovala do formy celého krásného alba a živých koncertů.“ objasňuje ŽANET.


Napište komentář

Kateřina Fuková
O Kateřina Fuková 351 Článků
Mám spoustu kamarádů, co sní o životě na pódiu, ať už chtějí hrát svoje písničky, nebo číst svou poezii. Já bych však nic nevyměnila za to být na té druhé straně, pod pódiem, nebo se sluchátky v uších, všemi smysly nasávajíc tu božskou atmosféru a to, že se o ty pocity pak mohu i s někým podělit, je tou nejsladší třešničkou na dortu.