Uskupení, které většinou vídáme v maskách, je zase v plné síle zpět. Uběhly teprve dva roky od vydání Day Of The Dead a venku je už pár dní zbrusu nové Five. Změnili nějak výrazně svůj styl nebo vsadili na svou klasiku?
Hollywood Undead fungují na scéně už několik let. Dali se dohromady v prosluněném Los Angeles někdy v roce 2005. Debutové album Swan Songs vyšlo o tři roky později. Teď přichází řada na jejich další studiovku. Tou je Five, a že se nejedná o náhodný název, ale je v něm skryto daleko víc, avizovali ještě před vydáním. Kapela se skládá z pětice členů pod uměleckými jmény Charlie Scene, Danny, Funny Man, J-Dog a Johnny 3 Tears. Navíc se jedná o jejich pátou desku v pořadí. Pětka je tedy jasná.
Album o celkové stopáži čtrnácti skladeb začíná totální vypalovačkou California Dreaming, tu samotnou vypustili do hudebního světa již tři měsíce před vydáním alba a bylo by divné, pokud by se zrovna díky této ukázce fanoušci nenamlsali, jelikož se zde představují v naprosto ukázkové formě.
Stejně tak, ještě před vypuštěním celého Five odtajnili Renegade, která v samém začátku hodně připomíná styl Papa Roach a kolikrát zní bicí jako válečná plná palba. Daleko víc se tady stylově blíží k rocku s nu-metalem, než k hip hopu. Dalším předkrmem byla i Whatever It Takes, která je v pořadí hned druhá na celé desce a dá se zařadit mezi to nejlepší, co z nového materiálu uslyšíte. Ostatně stejně jako výše zmíněné skladby. Pětice moc dobře věděla, čím přesně navnadí fanoušky.
Na Five narazíte i na daleko procítěnější skladby, které celou tu jízdu na malinkou chvilku zpomalí. Mezi ty nejvýraznější lze zařadit hned čtyři za sebou jdoucí – Bad Moon, Ghost Beach, Broken Record a Nobody‘s Watching. Celá čtveřice je hodně melancholická a naprosto skvěle na sebe navazuje, až je z ní kolikrát cítit beznaděj. O zpěvné refrény se tady už klasicky postaral především Danny společně s Charlie Scenem. V Nobody‘s Watching jim dokonce v druhé polovině vypomohl pěvecký sbor.
V Black Cadillac si pozvali hosta v podobě rapera B-Real. Toho můžete znát především jako hlavní tvář Cypress Hill, kteří se před lety proslavili mezinárodně známým hitem What‘s Your Number. V pořadí devátá je Pray – put em in the dirt, co v sobě ukrývá opravdu přehršel elektroniky s výrazným frázováním, ale možná si taky někdo všimne, že tam Danny místy šišlá. Naopak Cashed Out opět hodně tíhne k hip hopu a Funny Man právě tady dostává největší prostor k tomu vyjádřit se, jelikož na něm stojí opravdu velká část písničky, krom malinkého okamžiku, kdy se na scéně objevuje Charlie Scene.
Závěrečná Your Life začíná, jako kdyby se odpočítával čas. Hodně výrazná je tady kytara, jinak je opět hodně hip hopová a nese v sobě poselství, snažit se zapomenout na to, co se kdy odehrálo. Vstát, jít dál a prostě žít.
Hollywood Undead na Five nepřišli s ničím novým. Jedou si ve svých zajetých kolejích, které ale fungují. Opět na albu kříží veškeré styly, na které jsme u nich zvyklí. Chvíli slyšíte hip hop s rapem, jinde zase hodně nu-metal a rock, a právě to jsou oni. Vědí, v čem jsou silní a s tím nadále pokračují. Na jednu stranu to je trošku škoda, ale nedá se jim odepřít, že album má hodně velký potenciál na to, aby fungovalo i naživo. Charakterističtí jsou i ve svých textech, kde je někde slyšet místy až deprese a v další nahrávce vás naprosto nakopnou motivací. Navíc celá nahrávka je krásně provázaná a zapadá do sebe jako puzzle. Skalního fanouška to nepřekvapí a ani neurazí, ten nový se nemusí bát, že by se ve staré tvorbě nenašel.
Hollywood Undead – Five
Skladby: California Dreaming, Whatever It Takes, Bad Moon, Ghost Beach, Broken Record, Nobody’s Watching, Renegade, Black Caddilac (feat. B-Real), Pray – put em in the dirt, Cashed Out, Riot, We Own The Night, Bang Bang, Your Life
Celkový čas: 53 min
Vydavatelství: BMG Rights Management
Hodnocení: 75 %
