Kariéra Davida Stypky stoupá v posledních letech razantně vzhůru. O jeho úspěších vypovídají i hudební ceny, které letos obdržel. V rozhovoru nám řekl něco k připravované desce, koncertech i k důležité podpoře od rodiny.
V letošním roce jsi už získal několik hudebních cen. Naposledy jsi byl zvolen jako Sólový interpret roku v cenách Anděl 2017. Co pro Tebe podobná ocenění znamenají?
Je to pro mě v podstatě potvrzení toho, že ještě i někoho jiného, než mě baví muzika, co děláme. Co se týče toho sólového interpreta v cenách Anděl, ten mi trochu vyrazil dech. Považuju se spíš za písničkáře než za zpěváka jako takového.
Jak sis vlastně užil samotný andělský večer ve Foru Karlín?
Byl jsem hodně příjemně překvapený. Od přírody nejsem úplně stavěný na tyhle galavečery. Taky jsem jich zažil jen velmi málo. Tenhle večírek byl ale úžasný. A myslím tím oficiální část i afterparty. Například jak naložila akademie J.A.R., tak naložila J.A.R. publiku. Bylo nám ctí se potkat v nominacích s někým, koho jsme až zbožně poslouchali už před patnácti lety. Všechna ta živá vystoupení v Karlíně měla úroveň, odpich, obsah. Jsem moc rád, že jsme toho byli součástí a že Andělé zažili velmi vkusné vzkříšení. A vážně smekám před lidmi, kteří letos dělali ten ceremoniál.
Čtěte také: Kapela J.A.R. dominovala Cenám Anděl, proměnila tři ze čtyř nominací
Chtěl bys někdy v budoucnu dostat i Slavíka, nebo tato anketa není pro vás muzikanty už tolik atraktivní?
Nechci vypadat, že si nevážím hlasů lidí, ale mám pocit, že Slavík posledních pár let jako Uroboros požírá sám sebe. Tahanice kolem Ortelu a vrácených cen tu anketu devalvují. V době sociálních sítí je to o držku, ten formát organizátorům nezávidím. Stačí, aby se jakkoliv mobilizovala dost velká skupina lidí a příštího slavíka si odnese třeba Kájínek. No a co pak s tím, že jo?
Mezi Tvé nejúspěšnější hity patří duet s Ewou Farnou s názvem Dobré ráno, milá. Jak se Ti vlastně s Ewou spolupracovalo po osobní i profesní stránce?
Nijak nepřeháním, když řeknu, že spolupráce s Ewou byla jednou z nejlepších věcí, co mě za poslední roky potkala. Nemluvím teď o tom, jak je známá a populární a že i díky ní má ten song na YouTube přes tři miliony zhlédnutí. Mluvím o tom, jaký je profík a člověk. Hodně jsme tu písničku hráli spolu naživo a stihli se tak líp poznat. Naučil jsem se od ní spoustu věcí a jsem jí za to moc vděčný.
Tato spolupráce Ti zároveň určitě otevřela i nové dveře a přinesla nový příval fanoušků, že?
Pár nových dveří asi otevřela. Zazpíval jsem si Dobré ráno, milá například na Ewině koncertě s Janáčkovou filharmonií Ostrava, objeli jsme pár rádií tady i na Slovensku, nějaké další společné hraní je v plánu. S přívalem fanoušků popravdě úplně nevím. Neumím to odhadnout. Uvidíme na jarních koncertech, jak moc budou lidi naštvaní, když bez Ewy nebudeme tuhle písničku hrát. (smích)
V dubnu Tě čeká další pražský koncert v Malostranské besedě. Vzhledem k tvým úspěchům, nepřemýšlel jsi o nějakém větším prostoru? Nebo Ti vyhovuje komorní prostředí tohoto místa?
Pravda, on se nám tam ten koncertík asi zase vyprodá, možná už teď je… Ale pro mě osobně je mnohem lepší hrát v plném klubu než v poloplném kulturáku. Stejně jsem tomu doteď úplně neuvěřil a vždycky, když je vyprodáno, koukám na to jako blázen.
A který klub je pro Tebe vysněnou metou, které bys chtěl v budoucnosti dosáhnout?
Už jsem někde říkal, že nemám tak úplně systém met a cílů. Špatně se to vysvětluje, ale pro mě je rozdíl mezi dobrým a špatným koncertem v tom, jak se dokážeme propojit s lidmi, ne v tom, kolik jich tam je nebo kde jsou. Nemyslím si, že bychom museli nějak extra spěchat.
Nedávno jsi prozradil, že s kapelou už začínáte pracovat na novém albu. V čem bude jiné oproti neboj.?
Říkám, že bude veselejší, ale kluci z kapely i producent Martin Ledvina mě začínají trochu podezřívat, že kecám. Já to cítím tak, že budou písničky veselejší, otázka je, jak se liší vnímání moje a ostatních. Nakonec to může být i tak, že zatímco já natočím veselé album, posluchač si u něj popláče.
Určitě bude velice očekávané fanoušky i hudebními kritiky. Sleduješ hodně jejich názory a ovlivňují Tvou tvorbu?
Čtu ty kritiky, jasně… Do jaké míry to ale ovlivňuje to, co dělám potom… Nevím. Můj proces psaní je ve finální fázi docela oddělený od světa a snažím se jej oddělit i od ega, co jen to jde. Takže že bych nějak korigoval písničku, aby se víc líbila… Komu? Je to tak, že i kdyby, té druhé půlce se právě proto líbit nebude. To si nijak nepomůžeš. Takže jsme nakonec zase ve studiu a děláme to nejlíp, jak to v tu chvíli umíme.
Čtěte také: 5 důvodů, proč si poslechnout novou desku Davida Stypky & Bandjeez
Zabrousíme trochu i do osobního života. Máš tři děti, jedno dokonce poměrně malé. Je obtížné skloubit kariéru muzikanta a rodiče? Manželka Tě asi musí hodně podporovat, že?
Nejsme s Katkou manželé, ale jsme spolu už mraky let. Bez ní bych to nedal. Vůbec. Katka je v tomhle vlastně důvod, že můžu dělat muziku. Nebývám teď doma celé týdny, smutný jsem jako šafářův dvoreček a ona to tam zatím všechno zvládá naprosto skvěle. Skvělý aha moment pro mě přichází ve chvíli, kdy potřebuje někam odjet ona a já jsem po dvou hodinách sám se třemi dětmi zralý na kapačky. Nedostatečně se chlácholím tím, že ona by třeba nedala dvouhodinový koncert. A stejně si vlastně asi myslím, že dala. S přehledem.
Momentálně bydlíš nedaleko Frýdku–Místku. Je obtížnější se prosadit na menším městě? Bavili jste se někdy s rodinou, že byste se kvůli Tvé kariéře přestěhovali?
Na menším městě se prosadíš hned. Potíž nastává, když se chceš z toho menšího města prosadit v menším státě. Je to trošku problém, jasně že jo. Když jedu do Prahy na rozhovor, stojí mě to celý den. Kdybychom bydleli v metropoli, odskočím si prostě ze Smíchova na kávičku do Karlína a na oběd jsem zpátky.
Na závěr mi ještě prozraď, co Tě čeká v nejbližší budoucnosti…
Písničky. Nové. Těším se, jak se do toho zase ponoříme. Miluju, když vzniká ten nový svět nového alba. Taky budeme mezitím docela dost hrát a hraje se nám teď moc dobře, myslím, že to cítí i lidé na koncertech a jedou si v tom s námi. Takže tak, prostě normální muzikantský život, co jsem celý život chtěl.