Britský soulový hudebník Michael Kiwanuka se muzice věnuje od svých šestnácti let. Přes léta usilovné práce se dopracoval k jednomu z nejznámějších muzikantů propagujících klasický soul z přelomu šedesátých a sedmdesátých let se špetkou funku či psychedelického rocku. Na kontě má již tři studiové desky a hned několik nominací například na prestižní Mercury Prize či BRIT Awards. Které jeho skladby vás doslova uchvátí?
Za svou hudební kariéru si talentovaný písničkář s ugandskými kořeny vybudoval pevnou základnu příznivců po celé světě. Vyrůstal v londýnské čtvrti, kde byl obklopen převážně bílými vrstevníky – kvůli tomu si připadal jiný a mnohdy i odstrčený. Pocity se následně snažil promítnout do textů a s pomocí libozvučné melodie tak sdělit lidem kolem sebe, jak bojoval se zoufalou touhou zapadnout do společnosti.
Love & Hate a touha po toleranci
Skladba Love & Hate je součástí stejnojmenného druhého alba Love & Hate (2016), které sklidilo nadšený ohlas u fanoušků a mělo úspěch i u řady kritiků. Love & Hate je plná jemných ladících tónů instrumentů, ke kterým se postupně suverénně přidává tvrdší a ráznější elektrická kytara za doprovodu zvučného hlasu samotného Kiwanuky.
Cold Little Heart překypující syrovými emocemi
Silná skladba Cold Little Heart z alba Love & Hate (2016) je taktéž plná emocí, které srší jak z textu, tak i z doprovázející melodie. Její zkrácenou verzi můžeme slyšet i v soundtracku k seriálu Sedmilhářky (2017), ve kterém si zahrály Nicole Kidman a Reese Witherspoon. Když Kiwanuka souhlasil s použitím písně, myslel si, že se bude jednat pouze o hudbu hrající v pozadí některé kratší scény. Poté byl však šokován zjištěním, že právě za doprovodu jeho písně začínají hrát úvodní titulky při každé epizodě seriálu.
Čtěte také: The 1975 do nového alba vnesli samolibost, chaotické experimentování, ale také jejich nejostřejší píseň
Money a kouzlo osmdesátek
Dalším hudebním počinem byla spolupráce s anglickým hudebníkem a producentem Tomem Mischem. Do výsledného hudebního díla se snažili zakomponovat společnou lásku k discu, a tak se song může pyšnit velmi chytlavým rytmem s hravými funky tóny. Při prvním poslechu se může zdát, že se vše točí kolem lásky k penězům, nicméně Kiwanuka celou tvorbu posluchačům přiblížil se slovy, že se v hlubším smyslu skrývá fakt, jak moc může být záliba v bohatství nebezpečná.
Čtěte také: TIP REDAKCE: Nesmrtelný David Bowie aneb 5 nahrávek, které vyšly až po jeho smrti a vy byste je měli slyšet
Hero s návratem do 60. let a zrcadlení s přítomností
Nepokojný song Hero z nejnovějšího alba Kiwanuka nás v čase přenáší do doby 60. let k boji za rasovou rovnoprávnost. Inspirací zde Kiwanukovi byli například Fred Hampton, který byl zavražděn ve svých 21 letech, dále Martin Luther King, Malcolm X, JFK, Sam Cooke, John Lennon, Marvin Gaye a Tupac, ale také to, co se aktuálně děje ve zprávách. Součástí klipu je bouřlivá smršť událostí poukazující na smrt slavného hudebníka, hippie kultura, všeobecné nepokoje občanů a korupce jednání FBI. Píseň Hero je o smutku lidí a zároveň poukazuje na to, že častokrát právě ti, kteří jsou utlačováni, mají co nabídnout.
Čtěte také: 5 nejlepších live show britské indie kapely The 1975
You Ain’t The Problem jako malířské plátno se skrytou symbolikou
Kiwanuka došel k uvědomění, že není třeba se zbytečně podceňovat a začal se řídit svými vlastními slovy: „Není se mnou nic špatně. Samozřejmě na sobě můžu pracovat a rozvíjet se, ale už bylo dost sebepodceňování. Musím si užít tuto úžasnou příležitost být umělcem a věřit v sám sebe.” Právě v tomto duchu se nese celá deska – jde o přijetí sebe samotného bez ohledu na to, jak velké pochyby člověk dokáže o sobě mít nebo co si myslí druzí.
Čtěte také: ZAOSTŘENO NA: Kytary Coreyho Taylora v aukci, koncert pro auta a nová hudba Guns N’ Roses
V klipu je navíc řada symbolických prvků – postarší tančící pár odráží zdravý a láskyplný vztah společně s oddaností, skupina dospívajících kluků v poli zase představuje ryzí štěstí a svobodu a v neposlední řadě si můžeme všimnout ženské postavy vznášející se ve vodě, která odkazuje na malbu Ofélie od malíře Johna Everetta Millaise a připomíná nám tak příběh Hamleta. V tomto případě je však postava Ofélie schopna přežít, a dokonce se začne vodě kolem sebe přizpůsobovat, pohybovat se a tančit. Celý vizuální počin je mírně zrnitý aby celkově utvořil pocit malby a všechny různorodé snímky i scény se spojují do jedné celistvé písně.