Jedenácté studiové album amerického hudebníka Mobyho je na pultech. Pokud přemýšlíte o vhodném dárku pod stromeček, přejděte raději do vedlejšího obchodu s pastelkami. Uděláte tím někomu větší radost.
Nemohl jsem dospat, když jsem si uvědomil, že další den si konečně přehraji nového Mobyho. A pak jsem usnul pětkrát při jeho přehrávání (šéfová mne asi nepochválí). Ano, tak hrozná nuda tohle album je. Dvouleté čekání na nahrávky téměř padesátiletého Richarda Melvilla Halla, který si v hudebním světě říká Moby, se rozhodně nevyplatilo.
Když jsem slyšel první skladbu, pomalejší, ale až apokalyptickou, měl jsem nutkání přejít hned k té druhé, protože jsem byl stále přesvědčen o perfektním hudebním zážitku. Při druhé, třetí a čtvrté mé přesvědčení už leželo odhozeno v koutě. Pouze singl Perfect Life dává (i když velmi stroze) vzpomenout na nejlepší Mobyho písně. Ale to je celé. I při dávce heroinu bude deska Innocents naprostá nuda.
Mobyho pokusy zakrýt nedostatek inspirace se nedaří ani díky hostům, které na své album pozval. Jsou mezi nimi Damien Jurado, Mark Lanegan a Wayne Coyne. Posledně jmenovaný se podílel na vzniku Perfect Life.
Moby – Innocents
Skladby: Everything That Rises, A Case For Shame, Almost Home, Going Wrong, The Perfect Life, The Last Day, Don´t Love Me, A Long Time, Saints, Tell Me, The Lonely Night, The Dogs
Celkový čas: 64:18
Vydavatel: EMI
Hodnocení: 20 %
