Maneki Neko od kapely Mirai je dobrá popová deska s občasnými výkyvy

Mirai | Foto: Ondřej Pýcha

Severní Morava je v posledních letech považovaná za opravdovou líheň talentů. Mezi ně se rozhodně řadí i frýdecko-místečtí Mirai, kteří jsou aktuálně taky držiteli zlatého slavíka za kapelu roku. Na novém albu Maneki Neko nabízejí moderní pop pro mladou generaci, který ovšem nemusí být cizí ani starším posluchačům.

Mirai je jednou z těch popových kapel, které buď máte rádi, nebo si poslech jejich hudby necháte raději ujít. Opovrhovat partou z Frýdku-Místku by bylo přeci jen pozérské, jelikož na svém kontě mají nejednu sošku Anděla, aktuálně taky zlatého slavíka za kapelu roku a z malých klubů se během několika let posunuli k vyprodaným sportovním halám. Deska s názvem Maneki Neko (japonská kočička štěstí) je již třetím studiovým albem kapely.

Čtěte také: Kapele Mirai se na albu Arigató vyplatilo zaexperimentovat

Otvírákem alba je skladba Básně (je mi to líto). S naboostovaným refrénem a trapovým hudebním podkladem jede na podobné vlně jako současná mladá hudební scéna, tedy většinou ta rapová. Nejde sice o píseň, kterou by si člověk oblíbil pro její originalitu, ale velmi dobře vystihuje, co vše kapela umí, tedy propojit popovou či poprockovou muziku s moderní, mladou generací oblíbenou, rapovou scénou.

Podobně jako jiní mladí interpreti pracují Mirai odlišně s jazykem. Neschovávají se za uhlazené fráze, ale naopak často přecházejí k expresivnějším výrazům a jsou díky tomu pro mladé publikum čitelnější. Zároveň neupadají do jazykových pastí a prázdných frází. Z novinky na všechny strany čiší mladická bezstarostnost – nejvíce v písni Vedle tebe usínám, částečně i ve skladbě Narozeniny. Druhá jmenovaná je bohužel zřejmě tím nejslabším, co Maneki Neko nabízí. Jednoduchý text se snadno zapamatovatelnou melodií se sice určitě bude vyjímat na koncertech, na albu však působí příliš lacině.

Fotoreport: FM CITY FEST 2021 obrazem: Mirai, Ben Cristovao, Ewa Farna nebo Bandjeez

Hitovou nouzí nikdy Mirai netrpěli a jinak tomu není ani tentokrát. Například Volám je píseň, která bude rádii rotovat ještě dlouho. Nepřináší ale nic vyloženě nového. Je postavena na klasickém beatu a melodii jí dodává až frontmanův hlas. Experimenty s osmdesátkami byly v posledních dvou letech něco, co si vyzkoušeli umělci napříč žánry. Některým se to povedlo více, některým méně. I Mirai měli chuť experimentovat a ve skladbě Akorát nasadili synťákové disco, které kupodivu nezní nijak bizarně a ani mezi ostatními není žádnou „pěstí na oko“. Závěrečná Lítej, věnovaná zesnulému Davidu Stypkovi, je procítěné rozloučení s hudebníkem.

Zvukově kapela dost překvapuje. Na rozdíl od jiných popových těles je na novince málo písní, které by si sobě navzájem byly podobné. Prvky moderní elektronické muziky mísí s kytarovkami. Odlehčené aranže nenesou zbytečný nános nástrojů ani efektů. Celkově je deska Maneki Neko dobrým popovým albem, jen místy nabízí slabší momenty.

Mirai – Maneki Neko

Skladby: Básně (je mi to líto), Vedle tebe usínám, Narozeniny, Yesterday, Tenkrát, Volám, Openspace, Vlci, Kde jsi byla celou noc, Akorát, Lítej (Davidovi)
Vydavatelství: Universal Music
Celkový čas: 33:58

Hodnocení: 70 %


Napište komentář