Noční obraz Vladimíra Mišíka je namalovaný těmi nejpestřejšími barvami

Vladimír Mišík | Foto: Nguyen Phuong Thao

Zpěvák Vladimír Mišík má za sebou dlouhou, plodnou a různorodou hudební kariéru, poměrně nedávno však kvůli svému zdravotnímu stavu musel ukončit koncertní činnost. O to příjemnějším překvapením pak byla nová deska Noční obraz, která interpreta ukazuje jen v tom nejlepším světle a která je zdařilá od začátku až do konce.

Zpěvák Vladimír Mišík sice dlouholetě vystupoval s kapelou Etc…,, svá poslední dvě alba však nahrál s proslulým producentem Petrem Ostrouchovem a jeho kapelou Blue Shadows. Již předloni se tato kombinace ukázala jako posluchačsky velice přívětivá spolu s deskou Jednou tě potkám, jež byla oceněna šesti cenami Anděl. Z nejnovějšího počinu jménem Noční obraz lze slyšet ještě větší žánrové i instrumentální bohatství stejně jako Mišíkův vztah k poezii, který je pro něj typický již od ikonické desky Kuře v hodinkách z roku 1971 – tehdy spolu se skupinou Flamengo použil jako texty práci básníka Josefa Kainara. Na následujících albech se zas zpěvák opakovaně vracel zejména k dílu českého beatnika Václava Hraběte. V současnosti není pro Mišíka problém přirozeně přednést i básně klasiků Jana Skácela, Jiřího Hrubína či Jiřího Ortena. Několik textů však napsal i on sám a v závěrečné (neobvykle dojemné) písni Děkuji dokonce zazní i báseň nedávno zesnulého Davida Stypky.

Čtěte také: Kryštof na albu Halywůd nabízejí diskotéku, při které si zastesknete po originalitě

Petr Ostrouchov na desku pozval dlouhý zástup hostů: mezi jinými jimi byli vokalisté Lenka DusilováRobert KřesťanLenka Nová, kapela Blind Boys of Alabama, kytarista Jerry Douglas, perkusista z kapely Paula Simona Jamey Haddad, varhaník Ondřej Pivec či světoznámý hornista Radek Baborák se svým souborem. Spolu se silnými texty tak vzniklo neopakovatelné dílo s nespočtem nápadů, jež evokují naprostou muzikantskou upřímnost a přirozenost a které dovedou vyvolat celou řadu radostných i truchlivých emocí. Deska je co do kvality jednotlivých skladeb skutečně vyrovnaná, zmínit však lze třeba Krok sun krok, která už svým Mišíkovým hravě sebeironickým textem nejvíce připomíná skupinu Etc…, s níž hrál a tvořil po celá desetiletí, nebo pohodový bluesový song Šedesátá léta ve stylu Erica Claptona. K písni vznikl i zdařilý klip, jehož autory jsou Michaela Pavlátová, Alexandra Májová a Martin Máj.

Mišíkovi se deska prostě a jednoduše velice povedla a je radost poslouchat jeho umění stárnout s tou největší důstojností. Ve světě hudby má stále hodně co říct a je velmi dobře, že mu s tím pomáhá tak šikovný producent, jakým je Petr Ostrouchov (spolu s nespočtem geniálních muzikantů, kteří zpěváka obklopili). Zmíněná barevnost a nástrojová různorodost nepůsobí ani trochu křečovitě, ba naopak přispívá k neobvyklému posluchačskému zážitku. Na desce vyniká nadhled stejně jako hloubka a poetika a jako bonus má dílo skutečně skvělý zvuk i povedený obal. Mišík zkrátka neztrácí nic ze svých uměleckých kvalit a můžeme jen doufat, že Noční obraz nebyl jeho posledním slovem.

Vladimír Mišík – Noční obraz

Skladby: Krok sun krok, Noční chodecNad útesem děníVánoční pohledniceŠedesátá létaDechPříběhSenAnděléNoční obrazSlovoNemohu spátJiná báseň o srdciDěkuji
Vydavatelství: Animal Music
Celkový čas: 47:19 min

Hodnocení: 80 %


Napište komentář

Michal Tykva
O Michal Tykva 254 Článků
Narozen 1999 v Kolíně, nyní si užívám rozmanitého studia na FHS UK a především ještě rozmanitějšího světa muziky