Post Malone začal raketově stoupat vstříc slávě ještě než vůbec přišel s debutovou deskou Stoney. Po následujícím roce a půl horlivého čekání pak vydal album beerbongs & bentleys, které zaznamenalo tak neuvěřitelný úspěch, že s ním vyprodával největší koncertní haly po celém světě. Jak na úspěch navázal s novinkou Hollywood’s Bleeding?
Čtyřiadvacetiletý Austin Post aka Post Malone se do hudební branže vrhl neřízeně a střemhlav, s každým novým trackem si získával více a více respektu. Vše bylo zpečetěno písní rockstar, na níž se podílel s kolegou rapperem 21 Savage. Singl vystřelil na první příčky nejprestižnějších hitparád a deska beerbongs & bentleys, na které se skladba rockstar později objevila, její úspěch důsledně kopírovala.
Čtěte také: Proč je rap novodobým rockem?
Post Malone si totiž vyvinul zajímavý styl spojující trap a hip hop s tématikou, a možná i přednesem, emocionálních rockových balad – nikdy se totiž svou láskou ke kytaře a pravému grunge rocku netajil. Specifickou fúzí k sobě zvládl přitáhnout fanoušky více žánrů, za což si krom chvály vysloužil i kritiku podporovatelů hip hopu, kteří tvrdili, že Post tento žánr (vzhledem k jeho všeobecné popularitě) pouze využil k získání pozornosti a až jí bude mít dostatek, odhodí ho.
Od hip hopu a trapu až k indie popu
Novinka Hollywood’s Bleeding své trapové kořeny rozhodně nezapírá, stačí si poslechnout třeba Die For Me, Enemies nebo On The Road a Posty vás přesvědčí, že tohohle žánru ještě nemá dost. Je však pravda, že jistou obrodou styl prošel a rozpíná se až za hranice veselých indie a pop rockových vibes, nejvíce například u tracků Allergic a Circles. Pokud se však posluchač dostatečně zaposlouchá do tématiky celé desky, pochopí, proč tato změna pravděpodobně nastala.
Již v titulní písni dává zpěvák jasně najevo, že má dost všech požadavků a nároků, které na něj a ostatní umělce hudební byznys klade. Mluví o svém odstěhování z falešného Los Angeles do klidného Utahu, o nepravých i nevěrných přátelích a nevydařených vztazích. Je vděčný své minulosti, nyní je však čas přestat plnit očekávání jiných a otevřít dveře k těm nejvíce přirozeným a neovlivněným pocitům a náladám, ze kterých se klidně mohou vyvrbit sladké singly pro letní hitparády, ale čert to vzal. Dělá to, co chce. Ne jen to, co celý svět ví, že umí dobře – přesněji tracky, jejichž emoce vás doženou k slzám, zatímco se na parketu nemůžete přestat natřásat na surově svěží beat.
Čtěte také: Naplnila deska beerbongs & bentleys Post Malona očekávání celého světa?
Tento pomyslný návrat k sobě se možná projevuje i samotnou délkou písní. Post Malone i všichni jeho hosté mluví ostře k věci – více než polovina písní vůbec nepřesáhne tři minuty, neznamená to však, že by byly nedokončené. Jen se prostě takříkajíc lidově „nevykecávájí”. Spolupráce jsou na desce celkově velice povedené, za zmínku stojí znovu Die For Me, vzniklé za účasti zpěvačky Halsey a rappera Future, nejvíc fascinující a trochu snovou kombinací je i společný track Take What You Want Postyho, rockové legendy Ozzyho Osbournea a hip hopového vizionáře Travise Scotta.
Je jasné, že na úspěch předchozí desky se Post Malonovi s Hollywood’s Bleeding asi dosáhnout nepodaří. Rozhodně to pro něj však nemusí být to nejdůležitější. Mladý zpěvák si albem zjevně udělal radost a ač třeba zrovna nevyprodukoval jeden hit za druhým, z písní srší mnohem větší upřímnost a ta desce dodává jinou a možná i cennější kvalitu.
Post Malone – Hollywood’s Bleeding
Skladby: Hollywood’s Bleeding, Saint-Tropez, Enemies, Allergic, A Thousand Bad Times, Circles, Die For Me, On The Road, Take What You Want (feat. Ozzy Osbourne & Travis Scott), I’m Gonna Be, Staring At The Sun, Sunflower, Internet, Goodbyes, Myself, I Know, Wow.
Celkový čas: 51 min
Vydavatelství: Republic Records
Hodnocení: 80 %
