Jestli je u nás některá zahraniční kapela téměř jako doma, jsou to právě Rammstein. Ti již podruhé využili Prahu jako startovací pozici svého megalomanského turné a také zde již několik dní před samostatnými koncerty zkoušeli, připravili techniku a dávali celou show dohromady. My se byli podívat na prvním ze dvou pražských koncertů tohoto stadionového turné 2024.
Budoucnost Rammstein byla ještě minulý rok velmi vratká a hrozilo, že loňské odehrané koncerty budou (alespoň na čas) poslední. Zpěváka Tilla Lindemanna obvinily desítky žen ze sexuálního zneužívání, které se mělo odehrávat právě během turné a v zákulisí koncertů. Údajně šlo o organizované zneužívání mladých fanynek, znásilnění, a to včetně intoxikace drogami. Lindemann byl stíhán berlínskou policií, vydavatel Universal Music s ním i s kapelou přerušil spolupráci a spoustu dalších společností nechtělo být se značkou kapely spojováno.
Čtěte také: Frontman německých Rammstein čelí sexuálně-drogové kauze
Kytarista Richard Kruspe po posledním koncertě loňského turné na svém Instagramu uvedl, že neví, jak bude budoucnost vypadat, ale že bude určitě jiná. Téhož měsíce bylo vyšetřování Lindemannova případu zastaveno z důvodu nedostatku důkazů a přímých svědectví. Následně, pár měsíců na to, bylo oznámeno Evropské stadiónové turné, včetně právě dvou vyprodaných koncertů v Letňanech.
Industriální podsvětí plné špíny a neřesti se otevřelo
Brány areálu se otevřely se třetí hodinou odpolední. O pár hodin později zahájila dlouho očekávaný večer francouzská dvojice Abélard, hrající hity Rammstein v instrumentální formě na klavír. Děvčata hrála na boční stage, stranou od hlavního pódia, tudíž kvůli velikosti prostor nešlo umělkyně moc dobře vidět a vlastně ani moc slyšet. Šlo sice o příjemný začátek, ten však v celém tom ruchu a očekávání německých gigantů nenabyl většího efektu. Pět minut po deváté hodině sestoupala kontroverzní šestice z hlavní věže shora dolů na pódium a velkolepá show mohla začít. Černý kouř zahalil oblaka a přišel výbuch. Po první, doposud nevydané skladbě jménem Ramm4 se spustily vlajky s logem kapely a večer začal nabírat na obrátkách.
Již od prvních tónů bylo jasné, že zvukař a zástup dalších profesionálů udělali první i poslední a že se bude jednat o audiovizuální zážitek v tom pravém slova smyslu. Mohutný zvuk se šinul celými Letňany a každý z nástrojů šlo dobře rozeznat. Start patřil prvním čtyřem albům, načež nejméně oceňované, páté album Rosenrot, bylo již tradičně vynecháno kompletně. Raritka Asche zu Asche byla pro veřejnost zahrána poprvé po dlouhých jedenácti letech, populární Keine Lust byla zahrána znovu po pěti. Mohutnost zvuku, který opravdu zněl téměř jako z vinylové desky, byla znát snad nejvíce během singlu Mein Herz brennt z desky Mutter. Enormní konstrukce, kterou vozí kolem devadesáti kamiónů, během vystoupení chrlila oheň, vypouštěla dým a mimo jiné také střílela konfety. Oslňující reflektory stoupající až do oblak byly oceněny až se setměním. O další interakce se stará samotná kapela, nejčastěji právě zpěvák Till Lindemann. Ten vystřeloval oheň, tradičně zapálil kočárek během Puppe a nebo se snažil upéct klávesistu Christiana Lorenza alias Flakea zaživa.
Čtěte také: Bullet for My Valentine a Trivium ve Foru Karlín připomenou své stěžejní desky
Ačkoliv kapela již od roku 2019 využívá téměř identické prvky a podobně laděnou skladbu odehraných písní, lze říci, že sází na jistotu, která pořád baví. Na davu fanoušků šlo poznat, že ví přesně, kdy vytáhnout mobily na zdokumentování a co se na pódiu bude co dít. Po třiceti aktivních letech si kapela navíc vydobyla opravdu neskutečný zástup věrných vyznavačů, kteří se na koncerty nebojí ve velkém počtu vyrazit ani do zahraničí. Důkazem byl fakt, že na místě šlo slyšet ve velké převaze němčinu, a to opravdu všude.
Osvědčené kousky, které stále baví desetitisícové davy
Během setlistu o jedenadvaceti skladbách, jež vystačily na dvouhodinový program, se toho stihlo stát opravdu mnoho – ovšem ani tak se hudba neschovala do pozadí celkového vystoupení. Při další raritě Wiener Blut, tentokrát ze šestého alba Liebe ist für alle da, ale i navazujících položkách na seznamu, se na efektech na chvíli ubralo, a divák si tak užil skutečně hlavně samotný zvuk a kapelu hrající svou hudbu na pódiu. Právě zmíněná Wiener Blut byla jedna z nejtvrdších věcí odehraných během večera a naživo nepotřebovala žádné pozlátko. Nechyběl remix Deutschland, tancovačka na Radio a sborový zpěv jednoznačně nejhlasitější Du Hast, kterou za svými okny musela slyšet celá Praha. O hřeb celého vystoupení se hned na to postarala apokalyptická Sonne s plameny chrlícími až do nebe.
Osobitá podoba nechyběla ani přídavku. Na boční stage se znovu objevilo duo Abélard a odehrála se klavírní verze písně Engel, tentokrát však i s vokály. Na nafukovacích člunech si to pak kapela připlula zpátky na hlavní pódium. Richard Kruspe mezitím rozdával podpisy a házel je do davu. Popřálo se bubeníkovi Christopheru Schneiderovi k narozeninám, členové si připili a jelo se do finále.
Muzikanti se během Du riechst so gut pochlubili tryskovým kotoučem a chvíli nato také konfetovým spermatem z kanónu ve tvaru penisu. Ich Will v přídavku číslo dvě evokovalo koncertní tradici od Depeche Mode během jejich hitu Never Let Me Down Again. Zde včerejší šedesátitisícový dav hromadně vztyčil ruce nahoru a činil přesně tak, jak se po nich v písni chtělo: “Chci vidět vaše ruce, chci zaniknout v aplausu“. Úplný závěr pak přinesla pomalá, loučící se Adieu, tedy jedna ze dvou písní z posledního alba Zeit, která se v setu ještě uchovala.
Čtěte také: Rammstein přivezli do Prahy kontroverzní a zároveň impozantní cirkus
Rammstein jsou generační fenomén a jejich statisticky již osmnáctý koncert v Česku dopadl na výbornou. Jen málokdo si může dovolit v rámci produkce to, co oni. Řadí se jednoznačně ke špičkám stadionových kapel a včerejší vyprodané Letňany byly důkazem, že i opakovaný koncept může fungovat a působit stále velkolepě i po několika letech. Poptávka po berlínských velikánech je stále obrovská, záleží však, zda se ji podaří udržet i nadále. Nelze zcela vyloučit, že jim (mimo jiné) v rámci kontroverzí a obvinění posledních let čas už pomalu netiká.