Rok 2021 byl, podobně jako jeho předchůdce s nulou na konci, na desky velmi plodný. Hudebníci, kterým koronavirus zpřetrhal koncertní šňůry, opět využili volný čas k vytvoření nových nahrávek. Která alba z řad českých i zahraničních hvězd letos vynikala?
David Stypka & Bandjeez – Dýchej
10. ledna 2021 nás navždy opustil zpěvák s nezapomenutelným hlasem, David Stypka. S kapelou Bandjeez se v posledních letech dostal z lokálně uznávaného zpěváka až na vrchol popularity tuzemské hudební scény. Zesnulý hudebník z Dobré u Frýdku-Místku po sobě zanechal rozpracované poslední album Dýchej, pro které stihl nazpívat vokály. Členové kapely za pomoci zpěvačky Kateřiny Marie Tiché a producenta Martina Ledviny desku letos na Davidovo přání dokončili.
Rozhovor (2018): David Stypka: Při psaní se snažím oddělit svět i ego
Není to však jen album, které by se svezlo na zpěvákově pietě. Dýchej má obrovskou sílu. Jak i David Stypka sám předem avizoval, deska je o víře a místy z ní čiší až mrazivá vyrovnanost. I samotné pořadí skladeb se snaží udržet co nejpřesněji Stypkovo introspektivní rozpoložení, a to až do poslední tečky, kterou na albu představuje píseň Mňam. „Můžeš tu být vším, čím jsi vždycky chtěla být, vodou, párou, duhou…“ zní ve zpěvákově rozloučení a odchodu na druhý břeh. Emoce v tu chvíli zacloumají i s tím, kdo je má v běžném životě pod kontrolou. Texty Davida Stypky posouvají Dýchej mezi nejlepší alba uplynulého roku a dost možná to z něj dělá i nejlepší album, které kdy Stypka nahrál.
Adele – 30
Asi neexistuje víc očekávanějších alb letošního roku, která by zároveň uspěla u kritiků i fanoušků. Adele se to povedlo. Pravděpodobně její vůbec nejosobnější zpověď o období rozvodu s bývalým manželem má hořkou pachuť. Bolest se sice stala už v minulosti ve zpěvaččině tvorbě jakýmsi signifikantním prvkem odlišnosti od jiných interpretů, tentokrát ji ale povýšila na nové maximum. Vyčítá sama sobě, že nedokázala udržet rodinu a vzpomíná na ne zrovna idylické soužití s bývalým partnerem. Téměř hodinové trápení Adele je ale ve skutečnosti terapií a snahou o vyrovnání se s nastalou životní situací.
Olivia Rodrigo – Sour
Pamatujete dobu, kdy na sociální síti TikTok frčel singl Drivers license? V tom případě jste byli živě svědky toho, jak se doslova přes noc stala z hvězdičky dětského kanálu Disney královna hudební scény roku 2021. Album Sour zpěvačky Olivie Rodrigo je převážně o nešťastné lásce. Zpívá na něm ale také o těžkostech dospívání a lehkého zklamání z rozdílnosti, jak jej popisují v televizi a jaké doopravdy je. Hity nabušenou desku často rozpalují kytary podobné těm, které frčely na počátku milénia. Je to sice ryzí pop podobný těm, které jsme slýchali v minulosti nesčetněkrát, nicméně baví a je až fascinující s jakou rychlostí letos Olivia vystřelila mezi hvězdy hudební scény.
Čtěte také: TIP REDAKCE: Hudební dokumenty, které byste letos neměli minout
Ewa Farna – Umami
Jestli letos někdo v Čechách udělal se svou tvorbou pomyslnou díru do světa, je to rozhodně Ewa Farna. Zpěvačka se v létě objevila na slavné newyorské Times Square v reklamě na playlist Spotify s názvem Equals, který bojuje za rovnoprávnost žen. Kdo ale poslední nahrávku zpěvačky z polského pohraničí neslyšel, bude se možná ptát proč?
Čtěte také: Český slavík 21: Estráda z minulého století, nebo politická kampaň?
Klíčem k nalezení odpovědi budiž písně Tělo nebo No Ne – ty jsou jakýmsi signálem, že se zpěvačka nebojí upozorňovat na témata, která jsou již v zahraničí naprosto běžná, u nás si však své místo teprve pomalu hledají. Zvukově a žánrově je nahrávka Umami skutečně o kus dál než tomu je u zbytku tuzemské hudební scény, a to i přes to, že se pohybuje hned několika směry. Vyzkouší si funky, rock, ale i na míru střižený elektronický pop, u kterého pak Ewa zůstane na větší části alba.
Slowthai – Tyron
Britský raper, který před dvěma lety uchvátil publikum na pyramidové stagi festivalu Glastonbury, vydal jedno z prvních velkých alb letošního roku. Excentrický umělec původem z Northamptonu se s tím nemazlí a na desce Tyron si napřímo vyříkává účty se všemi a vším, s nimiž nesouhlasí. Hédonismus s velkým množstvím drog a alkoholu může působit trochu neomaleně a jeho vyjadřování místy až spratkovsky, je v něm ale ukrytý kus bolesti a psychických problémů. Rap v jeho podání je pořádná jízda. Zvláště, když mu při tom sekundují tak zvučná jména jako A$AP Rocky, Skepta nebo Denzel Curry.
Čtěte také: TIP REDAKCE: Pale Waves, Slowthai a další alba, která vznikla v lockdownu
Billie Eilish – Happier Than Ever
A Billie šťastni až do konce. Popravdě jen málokdo má po poslechu alba mladičké americké zpěvačky pocit, že by byla šťastnější, než kdy předtím. Vydání Happier Than Ever předcházela zpráva, že Billie Eilish našla vztah sama k sobě a ke svému tělu. Jsou to také témata, které na novince nejvíce rezonují. Každopádně tak dospělou desku by od Billie čekal jen málokdo. Skvěle navíc pracuje s hlasem – jsou zde místa, kde je její hlas tak křehký, aby o kus dál mohl sebevědomě zesílit. Nemalou zásluhu na úspěchu alba samozřejmě má i její bratr Finneas. Billie Eilish si udělala album podle sebe, naprosto ignoruje trendy a jde jí to moc dobře. Sedm nominací na ceny Grammy to jenom podtrhuje.
Report (2019): Billie Eilish poprvé v Praze: Pro fanoušky bomba, ostatní ale musí přesvědčit příště
Vladimír Mišík – Noční obraz
Vladimír Mišík po dvou letech vydal album, které se příliš neliší od jeho přechozí tvorby. Nejde ale o žádné patetické bilancování, jak by mohl leckdo čekat od umělce, který před rokem naprosto ovládl ceny Anděl a vlastně nikomu nemusí nic dokazovat. Zpěvák si ovšem stále drží svůj umělecký standard, který je posazen setsakramentsky vysoko. Mišík dokáže zpívat o situacích a věcech z běžného života a zároveň se dokáže přiblížit i o několik dekád mladší generaci. Samozřejmě na Nočním obrazu dojde i na silné písně o lásce. Například Jiná báseň o srdci je textařským příkladem toho, jak udělat nekýčovitou skladbu. Píseň o srdci vyrytém do hospodské židle jen tak něco nepřekoná.
Recenze: Noční obraz Vladimíra Mišíka je namalovaný těmi nejpestřejšími barvami
Halsey – If I can´t have love, I want power
Americká zpěvačka Halsey není na scéně žádným nováčkem. Teprve před rokem vyšlo její poslední oceňované album Manic a letos přišla s dalším. Halsey nepatří mezi zpěvačky, které ve své tvorbě nabízejí jen prázdné fráze. Na novince If I can´t have love, I want power se zmiňuje o tom, jak náročná je mateřská role. Pohybuje se u toho na hranici popu a grunge – svůj podíl na tom mají členové kapely Nine Inch Nails a skladatel Atticus Ross. Hudebně jde o koncepční nahrávku, která překvapí svou divokostí. Hity na ní ale nehledejte. Namísto toho jde o precizně odvedenou produkční práci, kterou zdobí silná výpovědní hodnota textů. Halsey se v nich nebojí zabrousit do mnohdy nepříjemných myšlenek, které většina nikdy nahlas nevysloví.
Čtěte také: TIP REDAKCE: Macca Wiles nebo Cat Burns – alternativní umělci, kteří si zaslouží vaši pozornost
Lil Nas X – Montero
Lil Nas X přišel definitivně stvrdit, že doby machistického rapu, z něhož stříkal testosteron na míle daleko, jsou historií. Stačila k tomu píseň Montero (Call me by your name) s neskrývanou queer tématikou prošpikovanou hned několika kontroverzemi. Lil Nas X dobře pochopil, jak moc velká síla a zároveň komerční potenciál, se zde skrývá. Jde o nahrávku, která chce být za každou cenu na očích a v uších spousty posluchačů. Není to ale ryze rapová deska. Rodák z americké Georgie se na Montero pouští do popu a nebojí se ani romantických balad, proto si v závěru desky střihl duet s Miley Cyrus.
Čtěte také: Arctic Monkeys vydají novou desku. Do Prahy ji přivezou v létě 2022
Tyler, the Creator – Call me If you get lost
Tyler Gregory Okonma je známý tím, že se nebojí experimentovat. Každá z jeho desek je trochu jiná a platí to i pro jeho poslední počin Call me If you get lost. Tentokrát vzdává hold mixtapeovým počinům z počátku milénia a navrací se k ryzímu hip hopu. Autenticitu tomu dodává DJ Drama, který si zmíněné období moc dobře pamatuje a na svém kontě má hned několik známých songů. Na přebalu alba je symbolicky Tylerův cestovní pas. Téma cestování se tady prolíná hned několika tracky a odkazuje k němu i název „Ozvi se mi, když se ztratíš“. Vrací se i ke svým dřívějším excesům, výkřikům na Twitteru a připomíná problematiku rasismu. I přes to, že deska čítá šestnáct stop, je překvapivě svižná.