Tomáš Klus po třech letech potěšil své fanoušky a vydal novou řadovku. Deska SpOlu má sice na dnešní dobu nezvykle dlouhý playlist, na své si ale právě proto přijde snad každý.
Samotné vydání nového alba dříve nabylo trošku zpoždění. Původně mělo být totiž na pultech obchodů už o dva měsíce dříve, ale kvůli dotahování veškerých detailů se stanovený termín odložil. Sám Tomáš Klus se o tom zmínil v jednom z rozhovorů. Prý pro něj bylo důležité, aby vše fungovalo jako celek, a některé deadliny se holt kvůli doručovacím lhůtám nepovedlo splnit.
Už samotný obal desky vykresluje, že nahrávka bude rozhodně barvitá. I název trochu napovídá, že hlavním tématem je sounáležitost a důraz na lidskou komunikaci. Další rovinou Tomášovy nové tvorby je i sebereflexe a Klus pomocí hudby světu představuje to, jaký byl, jaký je a kým by chtěl být v budoucnu. Jak on sám opět v jednom rozhovoru řekl, chtěl předejít diskuzím na téma nového alba po jeho vydání. Nevěnuje se tedy jen sám sobě, svým vztahům a především lásce kolem něj, ale zabývá se i samotnou společností, ve které žije, a snad i trochu politikou. Všechno tohle ale k roli písničkáře patří, a tím on bezesporu byl už od svých hudebních začátků, kdy si s naprostou lehkostí pohrával s jazykem českým.
SpOlu nejspíš neodkrývá žádný nový směr a Tomáš Klus, autor většiny textů, trošku polevil, co se slovní nápaditosti týče, ale přeci jen se posunul dál. Nepíše už o svých láskách, ale celkově se osobnostně vyvinul a pomocí své hudby předává posluchačům určitá poselství, a tak právě neroste jen on sám. My všichni totiž rosteme s ním.
Mohlo by se zdát, že playlist, který skládá dvacet jedna písní, bude zdlouhavý. Celková délka však končí na šedesáté první minutě a to v přepočtu na jednotlivé skladby není až tak mnoho. Navíc se na celé desce snad nedá najít taková, co by si tam své místo nezasloužila. Sám Klus se nechal slyšet, že právě proto tam je tolik nahrávek, aby si každý vybral ty své a poslouchal jen ty, co ho baví, přičemž nikoho nenutí poslouchat album celé. Nakonec si to ale všechno stejně poslechnete, a hned několikrát. Ono prolínání rocku, popu dokonce i blues se vám natolik zalíbí, že nebudete chtít jinak. Zajímavé.
Na nejnovější nahrávce SpOlu se sice neobjevují žádné nové žánry, i tak se ale jedná o velmi zdařilý počin, z něhož sice nejdříve budete rozpačití, ale nakonec si to své najdete a v jednotlivých pasážích objevíte to, co jste tam objevit měli. Rozhodně pro své posluchače Tomáš Klus připravil desku, která je jednoduchá, ale zároveň jde o takové pohodové hudební pohlazení. Každý si tam najde „tu svou“, a právě to, co nás udrží „spolu“.
Tomáš Klus – SpOlu
Skladby: Malý vítr, Tichá voda, Oníti, Mořeplavci, Víla, Potušení, Karavan, A pak, Alfréd, Dobrodružce, Masám, Haruki, Ach jo, Vool, První doba povodní, Hlasymse, Podivín, SvětloAtma, Tuponi, Muži se ženou, Flusnu
Celkový čas: 61 minut
Vydavatelství: Supraphon
Hodnocení: 70 %
