Michal Pelant: Neumím dělat vtipnou sranda muziku

Michal Pelant | Foto: Jan Mareš, Monstermusic.cz

Zatímco se David Koller věnoval comebackovým koncertům Lucie a Kollerband šel na chvíli stranou, jeho dvorní kytarista Michal Pelant nezahálel a nejenže dal dohromady svou kapelu, ale ještě navíc stihl vydat album Na hraně. Na skladbu Geronimo pak ve spolupráci s komikem Lukášem Pavláskem natočil videoklip. Nyní se Kollerband opět rozjel a mimo jiné natočil novou desku. Jak bude kytarista zvládat obě kapely, jaká bude nová deska Kollerbandu, ale i co rád poslouchá, nám řekl Michal Pelant osobně. 

Zajímal by mě klip k písni Geronimo. Proč sis vybral Lukáše Pavláska coby autora textu?

S Lukášem už jsem dělal dlouho. Jednak jsem s ním dělal desku Lence Nové, desku Psí hodina, kterou jsem napsal a produkoval a Lukáš tam dělal většinu textů. Udělal i nějaké texty na moje věci, které jsem dělal pro Davida Kollera. A na desce Na hraně napsal asi čtyři texty, ne jen Geronimo.

Víš už nyní, že bude s Lukášem nějaká další spolupráce?

Myslím, že jo.

Co se ti líbí na jeho textech? Proč už tehdy padla volba právě na něj?

On má cit pro slova. Má hodně široký záběr v tom, co dělá. Od standup comedy až třeba po křížovky nebo pohádky pro děti a všechno to má nějakou hlavu a patu. Třeba jak dělal ty písničky v pořadu Na stojáka!, Kukuřičný placky, to je výborný. Má zkrátka cit pro slovní pointy, a to mě na něm baví.

Říkáš, že na albu Na hraně napsal čtyři skladby, tak kdo dělal ten zbytek?

To dělal Petr Hons, textař, který dělal většinu textů Oceánu a Shalomu, kapelám Petra Muka. Mně se ty texty vždycky líbily. Bylo mi třináct, když kapela Oceán byla v kurzu. Ani nevím, jak jsem na Petra dostal kontakt, ale byl jsem rád, že jsem se s ním spojil. Jeho texty jsou hodně básnické, obrazotvorné. Od něj mě to baví, protože to má přesah, nějaký smysl. Nejsou to jen poskládaná slova. To, co se nazývá nemocí českých textů, tím netrpí. Líbí se mi i jeho básnické sbírky.

REPORTÁŽ! Michal Pelant a jeho band jsou naživo ještě lepší!

A ještě někdo?

Ještě tam je text od jednoho kamaráda, který už nežije, Jindřich Bělehrádek. To byl básník, s kterým jsme popíjeli, ještě když jsem začínal dělat písničky v mé první kapele, a on mi psal texty. Našel jsem v šuplíku jeho starý text a předělal jsem podle toho písničku.

Je na desce nějaký tvůj text?

Není, já jsem texty psát přestal. V té mé kapele Chameleon jsem se pokoušel o nějaké texty, ale už je nechávám spíše na těch, co to umí lépe než já. Mě na tom baví i to, že když tomu člověku pošleš nějaký demáč, tak ty tam sice zpíváš nějaké svahilské nesmysly, ale i z toho textař vycítí atmosféru a napíše text, který tam sedí. Většinou… (smích)

To znamená, že ty jim pošleš hudbu se svahilštinou a řekneš jim třeba, jakou náladu by to mělo mít?

Většinou to nechávám úplně na nich. Občas jsem udělal, že jsem měl třeba nějaký slogan nebo sousloví nebo téma, které mě napadne. A oni z toho třeba vyjdou.

Nečeká tě vypuštění nějakého dalšího videoklipu?

Teď mi Lukáš Rychtařík z Championship psal smsku, že je úplně nadšený z písničky Hvězdoplavci. Tak třeba ještě jeden uděláme.

Když skládáš písničky, od čeho se odvíjí ta inspirace? Je to nálada třeba? Přece jenom texty většinou vychází pokaždé z něčeho jiného. Platí to i u té hudby?

Prostě si sednu, začnu si hrát a něco z toho vyleze. A někdy si řeknu, že půjdu a udělám třeba tvrdou věc. Někdy začnu jenom na španělku, jindy udělám bubny nebo riff na basu, zkouším to různě a ze všech stran. Mně se nejlépe dělá, když jsem v pohodě. Taková ta rozervanost nebo nešťastnost a pak se z toho vypsat, to u mě nefunguje. Když se něco děje, tak nemůžu dělat nic jiného než řešit ty starosti.

I přesto dokážeš udělat temnou písničku?

Jo, mě ty temné věci baví. Já třeba neumím dělat vtipnou sranda muziku. Spíše mi jdou ty jakože vážné a temnější věci než ty veselé. Mám rád i takovou hudbu. Musí tam být co poslouchat po hudební stránce.

Čeká tě 24. března koncert v Praze v La Loca, na co se mohou fanoušci těšit?

To je zajímavá otázka. Na nás se můžou těšit, že zahrajeme v plné síle. Ale ještě tam s námi bude hrát i kapela eFeM. Kluci jsou mladý a maj dobrý songy. S tím, že to bude pod záštitou Struneru, což je celoroční akce Struneři, kterou dělá právě Championship Music a snaží se spojovat primárně kytarovou muziku, ale vlastně nejen to. Princip je, že pod záštitou Strunerů se udělá koncert a třeba se tam udělá i nějaký jam s druhou kapelou nebo zahrají něco společně, navzájem svoji věc. Takže něco takového tam asi vznikne. Teď se domlouváme.

Bude setlist obsahovat i nějaké písničky z Kollerbandu?

Bude. Některé skladby, které jsem dělal pro Davida, hrajeme, protože máme malý repertoár. Takže si můžou fanoušci přijít poslechnout, jak zpívám písničky Davida Kollera.

Cítíš v tom nějakou zodpovědnost, abys to třeba zazpíval správně?

Ne, spíše se to snažím zazpívat jinak.

Proč si vlastně vedle Kollerbandu začal dělat svůj vlastní projekt?

Asi kvůli nějakému tvůrčímu přetlaku. Měl jsem uděláno dost muziky. My hrajeme hodně, ale prostor pro další projekt tam ještě nějaký je. Když člověk hraje v Kollerbandu, tak se pak vlastně  blbě berou nějaký další hraní, protože, když máš nabídku od známých jmen, nikdo z nich nechce jen záskok. Takže jsem si říkal, že si udělám svou kapelu. Mít svůj projekt a tam si zkoušet něco dalšího je pro mě součást mého hudebního světa. Navíc se ti to potom vrací i při další práci.

Máš vedle těchto dvou ještě nějaké projekty?

Spíše dělám písničky a muziku pro různé lidi. Do toho produkce. Teď budu dělat desku Kamilovi Střihavkovi. Nedávno jsme dodělali desku s Davidem, tak na tom jsem strávil hodně času. Tam jsou dva zahraniční producenti, ale já s Davidem dělal takovou předprodukci.

Snažíš se nějak výrazně diferencovat tvůj projekt s Kollerbandem?

Snažím se, ale budu se muset asi snažit víc. Má to samozřejmě společné kořeny v tom, že já hraju na kytaru tvrdší styl a zároveň mě baví melodické věci, a to si myslím, že je společné. Odlišné je to v poetice textů a v melodičnosti.

Spolupracuje s tebou David Koller někdy na tvém projektu?

Pouštěl jsem mu to, ale ani jsem moc nechtěl, aby mi s tím pomáhal. Říkal mi svůj názor, ale že by mi tam něco nahrával, to ne.

Zmínil jsi zrovna nahrané album Kollerbandu. Můžeš v kostce shrnout, jaké bude?

Vychází v půlce března a podle mě bude nejlepší z těch všech tří, která jsme dělali. Hrajeme spolu už asi deset let a přišlo mi, že to teď nějak vykrystalizovalo v to, že už každý ví, co ten druhý v kapele chce, a myslím, že tam je spousta dobrých písniček. Je to taková kombinace přístupných věcí pro lidi a zároveň je to hudebně dobrý. Přijde mi to hodně popové a zároveň je to tvrdé a je to pořád rocková kapela. Těším se na to.

A má už jméno?

ČeskosLOVEnsko.

Proč tohle jméno? Pochází to z nějaké nové písničky?

Je tam vlastně písnička Čučoriedky, která je o slovenských holkách. Název vlastně mimo jiné vyplývá i z toho, že většinu textů dělala slovenská básnířka Mirka Ábelová.

Ty jsi nahrával jen kytaru?

Ne, nahrával jsem třeba i carangu nebo jsem nahrál resp. programoval třeba piáno, perkuse, synťáky, podle toho jak moc jsem to aranžoval. Zpívám tam taky vokály.

Je tam nějaký host?

Je tam bubeník Martin Valibora, který bubnoval už na předchozích deskách. A to je asi všechno. Produkují to producenti Kipper Eldridge, který dělal se Stingem na jeho posledních třech deskách včetně té nejslavnější Brand New Day, a Stevem Lyonem, který dělal s Depeche Mode, The Cure a tak dále. Už máme první mixy z Anglie, které míchal Craig Cameron, což je člověk, který dělal třeba na věcech Amy Winehouse nebo poslední Anie Lennox. Je super mít příležitost dělat s takovými lidmi.

Čtěte také: Márdi z Vypsané Fixy: CDčko “Brutální všechno” mi sehnal kamarád v zapadlém bazaru

Budeš mít teď čas na oba projekty?

Doufám, že jo. Těch termínů tam teď na léto máme hodně, ale chtěl bych hrát s oběma kapelami. Myslím si, že se to dá skloubit. Já se svou kapelou asi nebudu headliner, tak můžu hrát odpoledne a s Kollerbandem večer. (smích)

Na to jsem se chtěl zeptat. Nepřemýšlel jsi o tom, že by třeba jedna kapela dělala druhé předskokana?

Já si myslím, že se to nehodí. Je divné dohrát, jít se převlíknout a jít hrát znova.

A kdyby se to jednou opravdu sešlo, čemu bys dal přednost?

Tomu, kdo by tam měl dříve známý termín. Ale záleží to od věci. Když budu hrát se svou kapelou na nějakém menším festivalu od dvou odpoledne a kvůli tomu nebudu moct hrát na Rock for People od osmi večer na hlavní stagi, tak to samozřejmě zruším.

Jaké tě čekají tedy festivaly?

S Davidem Kollerem tam toho je hodně. Je tam Rock for People, Colours of Ostrava snad, takové ty velké festivaly. S tím mým projektem tam jsou takové menší akce jako městské slavnost v Teplicích, Poličkafest, festival v Prachaticích – takový pěkný festival, tam jsme hráli loni s Davidem. A pak ještě nějaké další akce.

A nějaké samostatné koncerty?

V klubech moc hrát nechceme, protože si myslíme, že by tam nikdo nepřišel. Mně přijde, že hrát mimo Prahu má smysl pro kapely jako je Vypsaná fixa nebo Divokej Bill, na které přijdou všude lidi. Myslím si, že u nás by to asi nefungovalo, ale třeba se pletu.

Co ty posloucháš za hudbu? Co tě poslední dobou baví?

Já poslouchám všechno. Ale konkrétně nikdy nevím co říct. Vždycky si říkám, tohle jsem měl říct! Baví mě třeba Lorde nebo Black Keys. Teď čtu podruhé životopis Milese Davise, tak k tomu poslouchám jeho desky. Také něco z devadesátek, třeba Grace od Jeffa Buckleye.


Napište komentář

Jan Mareš
O Jan Mareš 352 Článků
Mezi mými koníčky jsou dva nejdůležitější - hudba a psaní. Hudbu miluju tolik, jako málo věcí na tomhle světě. Proto poslouchám, hraju, tvořím, fandím, zkrátka vše, co se s hudbou dá dělat. Kytara je jednou z lásek mého života. Ale rozhodně jsem otevřený i jiným stylům, než těm s kytarou. Důležité je, aby mě to bavilo. Píšu a fotím, protože v obojím je kus mého JÁ. Proto jsem také vystudoval Střední školu sdělovací techniky a nyní jsem na Universitě Jana Ámose Komenského (obor Sociální a mediální komunikace). No a co víc si přát, než že mé dvě záliby spojím!? To mi MONSTERMUSIC.CZ dokonale umožňuje.