TIP REDAKCE: 7 kapel, které utvářely žánr emo

Jimmy Eat World | Zdroj: jimmyeatworld.com

Dnes je pojem emo velmi otevřený a řadí se do něj celá řada skupin napříč styly punku, rocku, rapu a dalších. Tento žánr se ovšem zrodil v Americe, a do podoby, v jaké ho známe, jej dostaly kapely, které se ve většině případech v Evropě nedostaly ani do povědomí. Proto jsme připravili seznam sedmi interpretů, kteří ovlivnili a usměrňovali vývoj ema.

Rites Of Spring

Rites Of Spring z Washingtonu, D. C. se stali zakladateli žánru a spolu s kapelami jako Embrace nebo Fugazi byli průběhu osmdesátých let průkopníky nového pojetí hardcore punku – emotivního. Termínem emo se nikdy sami neoznačovali zejména proto, že v jejich pouze dvouletém aktivním působení (1984 – 1986) tento žánr ještě vysloveně neexistoval. Původně byl dokonce použit jako urážka vůči Rites Of Spring. V jejich stopách se ovšem vydaly další skupiny a vytvořily tak první vlnu emo muziky, která je mnohem tvrdší, agresivnější a punkovější, než by zřejmě byla většina fanoušků tohoto stylu schopná skousnout.

Čtěte také: As It Is s novým albem chtějí oživit fenomén emo

Sunny Day Real Estate

V devadesátých letech emo muzika dosahovala mnohem širších žánrových mezí, a tak vznikalo i mnohem více takto zaměřených hudebních projektů. O největší pozornost se však zasloužili Sunny Day Real Estate, kteří jsou dodnes označováni za ikonu emo hudby. Může za to zejména jejich album Diary z roku 1994, které časopis Rolling Stone označil za nejlepší žánrovou desku. Skladby jako In Circles nebo Seven byly tehdy totiž naprosto unikátní a ve své podobě prakticky nenapodobitelné.

O Sunny Day Real Estate možná tolik posluchačů mimo Ameriku nezavadilo, ale o některé členy určitě ano. Baskytarista Nate Mendel a bubeník William Goldsmith totiž po rozpadu kapely založili s Davem Grohlem Foo Fighters, a přestože Goldsmith o chvíli později skončil, Mendel zůstává s Foo Fighters dodnes.

Mineral

Pokud někdo opravdu pořádně posunul hranice žánru a dokázal, jak emocionální může být hudba samotná, tak to byli právě Mineral. Texty a melodické vokály byly sice také podstatnou součástí jejich písní, ale hlavní složka Mineral byla instrumentální. Svým často až post-rockovým pojetím muziky ovlivnili velké množství vznikajících kapel. A přestože se My Chemical Romance sami neradi označovali jako emo, právě na jejich prvním albu se hodně projevila kytarová struktura songů inspirovaná právě touto skupinou.

Jimmy Eat World

Jimmy Eat World vyčnívají mezi ostatními skupinami jednou důležitou věcí – jak dlouho a aktivně na hudební scéně stále působí. Jejich počátky se datují do roku 1993 a od té doby stále hrají bez jakýkoliv rozpadů nebo větších změn v sestavě. Vydali dohromady devět studiovek a největší úspěch zaznamenala Bleed American z roku 2001. Singly Sweetness a The Middle se staly v podstatě hymnami a na rozdíl od ostatních kapel, které pomáhaly utvořit styl emo už před rokem 2000, se natolik proslavily, že jejich skladby se dostaly i k tuzemským posluchačům.

Jejich úspěch měl na žánr zásadní dopad, protože se tím otevřely dveře do mainstreamu. Velké nahrávací společnosti podepisovaly podobně zaměřené skupiny, hudba se spojila s módou apod. Celý svět měl tak možnost poznat kapely jako Paramore, Panic! At The Disco, My Chemical Romance, Fall Out Boy a plno dalších. To ale bohužel udělalo obrovský zmatek v tom, co se dá vlastně ještě za emo považovat a co už ne, což je dodnes v hudební sféře velmi probírané téma.

Brand New

Brand New byla jedna z nejzásadnějších skupin třetí vlny, která se tvořila s novým tisíciletím. Frontman Jesse Lacey začínal původně s kapelou Taking Back Sunday, ale po sporech založil Brand New. Tam se projevil jeho talent pro psaní kreativních a depresivních textů, které byly sice mnohdy zabalené do romanticky znějících metafor, přesto skrývaly spíše děsivý kontext. Stále je tak fanoušky i kritiky považován za jednoho z nejlepších textařů. Spolu s inovativními kytarovými riffy a obecně progresivní muzikou na každé další desce inspirovali Brand New plno aktuálních kapel v žánrech punk rocku, pop punku, post-hardcoru a spoustě dalších.

Thursday

Thursday se také zařadili do třetí vlny, která s nimi pronikala do mainstreamu, přesto se oni sami rozhodli ctít spíše původní hodnoty stylu emo. Vrátili se tak k post-hardcoru a screamu, přičemž je pojali na svou dobu natolik unikátně, že se i oni stali inspirací plno skupinám napříč žánry. Frontman Geoff Rickly pracoval za svůj život na spoustě projektech (například grindcorová skupina United Nations nebo alternativní No Devotion), ale Thursday byli vždy nejvíce propracovaným, upřímným a až kousavě depresivním počinem, se kterým strávil skoro dvacet let.

The Hotelier

Alespoň jednu čestnou zmínku si zaslouží i novodobé emo. Většina skupin, které se v dnešní době řadí do tohoto stylu, jsou už více alternativní a skrývají se spíše v undergroundu, protože se přiklání hlavně k původním prvkům žánru než k dřívějšímu mainstreamovému hnutí. Přesto se v poslední době emo často míchá třeba s populárním pop punkem, což dokazují kapely jako Moose Blood nebo Real Friends. Jednu z největších poct žánru však skládají bezpochyby The Hotelier.

Čtěte také: Moose Blood na nové desce neztrácí na své hudební osobitosti

Partička skromných muzikantů vydala před čtyřmi lety album Home, Like NoPlace Is There, které si rozhodně zařazení do kolonky „utváření žánru“ zaslouží. Kapely jako The Hotelier totiž představují, jak moc tento styl znamená pro posluchače, kteří se chtějí nechat při poslechu převálcovat svými pocity, a jak silné a krásné ve své pravé podobě emo dokáže být. Před více než dvěma lety navštívili i strahovskou Sedmičku, aby potěšili pár desítek tuzemských fanoušků a ukázali, jak neskutečné emoce naživo vyvolávají. A přesně o tom tento žánr je.


Napište komentář

Václav Pilka
O Václav Pilka 107 Článků
Jsem student kreativního psaní v Praze a hudba je pro mě obrovská část života. Protože ale nikde nehraju, tak o ní alespoň píšu. Žánrově se skoro vůbec nevymezuju, takže mám rád třeba Enter Shikari, Architects, Blink-182, Brand New, Yung Leana nebo The 1975. Vedu mimo jiné i blog o méně znamých kapelách justlisten.cz