Škwor jsou velmi pracovitá banda, protože minimálně každé dva roky vydají nové album. A tak si i člověk nepříliš zdatný v matematice dokáže vypočítat, že právě letos byl čas na další. Nové album, které si kapela mimo jiné nadělila ke svým 15. narozeninám, se jmenuje Sliby a lži a přináší posluchačům čtrnáct skladeb.
Na začátek musím říci, že se kapela Škwor drží svého již dlouho ustáleného stylu, fanoušci tedy jistě budou mít radost. Osobně však nevím, jestli je to dobře. Zdá se mi, že tato formace si je vědoma faktu, že se fanouškům líbí takoví, jací jsou, a tudíž se příliš nenamáhali vymýšlet něco nového a originálního. Dalo by se tedy říci, že se Sliby a lži budou skalním fandům líbit, ale také to, že neosloví nikoho nového.
Celkově nezní deska vůbec špatně, ale je tu jedna poměrně zvláštní věc. Tou je fakt, že si kapela zvolila zvláštní kompozici tohoto alba. Jakoby měla několik vymakaných písní a zbytek domyslela v rychlosti, aby zkrátka bylo co nahrát. U této placky to je poskládáno tak, že se ze začátku celkem nudíte a až posléze je písnička od písničky lepší.
Věc, kterou bych vytkl hlavně kytaristovi, je ta, že jelikož na kvalitní sóla Leo Holan určitě má (jak nám ostatně dokázal na starších albech), tak se na této desce příliš nepředvedl. První sólo se objeví až v písničce Rychle žít. Avšak, jak rychle se ukáže, tak zase rychle zmizí. K tomu všemu zní, jakoby si půjčil bedňák vzadu za pódiem kytaru, něco si na ni nacvičoval a zapomněl vypnout kombo. Leo to napraví až o dvě písničky dál, ve skladbě Vidím svět prázdnej. Propracovanější hudbu tu však kazí až skoro primitivní text. Respektive téměř rap, který předvádí zpěvák Petr Hrdlička. Škwor nejsou špatná kapela, tak proč se podobat Limp Bizkit? To je naštěstí jen jednou. Ostatní písničky zdobí tradiční škworácké chorály. Skladba My nejsme zlí je už o něco zajímavější, a to zejména o pískání, jež doprovází hudbu. Stejně tak zajímavě zní i intro Nech si zdát s velmi dobrým riffem. To už jsme v té lepší části alba. Následuje píseň To jsem já, která má poutavou melodii a především pak text.
Deska Sliby a lži obsahuje samozřejmě i stejnojmennou skladbu, která zní jako jakási vítězná finálovka. Tedy závěr celé kompilace. Krásná melodie i text. Úplný závěr této studiovky dokazuje, že kapela Škwor pojala nejnovější výtvor dle hesla: nejlepší nakonec. Závěrečná Síla starejch vín je třešničkou na trošku nepovedeném dortu. Ačkoliv je akustická, tím spíš má sílu a chytlavost. A myslím, že by se mohla dokonce uchytit i u kdejakého táboráku obklopeného rockery. Ti, posilněni nejednou lahví rumu, poslouchají celý večer hity jako U stánků a Severní vítr. V tom jeden z nich vezme do ruky kytaru a zahraje tuto velmi jednoduchou, ale milou a chytlavou pecku. Ostatní se přidají, a i když už nikdo nezvládá nezpívat falešně, tuhle skladbu si zkrátka vychutnají.
Abych se dostal ze svého zasnění, měl bych novinku Sliby a lži shrnout. Jak jsem napsal již na začátku, tahle deska není vůbec špatná. Myslím si však, že je pouze pro opravdové fanoušky. Ti si určitě přijdou na své. Ale ten, kdo Škwory neposlouchá, a řekne si, že by jim mohl dát šanci, neměl by do rukou dostat toto album jako první. Je tu několik zajímavých a opravdu dobrých skladeb, kousků a nápadů, ale i stejné množství písniček je nezajímavých. Jistě je třeba zmínit fakt, že název alba odpovídá náladě a textům songů. Za mě zkrátka průměr.
Škwor – Sliby a lži
Skladby: Ráno, Poslouchej, Rabujem, Popel popelu, Vlci v koutě, Rychle žít, Hlídej ten ráj, Vidím svět prázdnej, Já lhal, My nejsme zlí, Nech si zdát, To jsem já, Sliby a lži, Síla starejch vín
Celkový čas: 41:02
Vydavatel: Supraphon
Hodnocení: 63%
