V úterý 18. března vystoupili v pražském SaSaZu indie-rockoví Bastille z Londýna. Těm zdatně sekundovali předskokani Grizfolk, Švédové usazení za velkou louží.
Grizfolk, jejichž hudba se pohybuje kdesi na pomezí rocku, popu a folku (to vše doplněné o prvky elektra), vystoupali na pódium holešovického klubu SaSaZu někdy kolem půl deváté a hned to rozbalili pěkně zostra. Příběh této sympatické pětice je tak trochu pohádkový – pánové se vydali žít své muzikantské sny do kalifornského Los Angeles. Zatím se jim to celkem daří, doufejme, že po turné s Bastille se jim otevřou brány zase někam dál. Třeba k nahrání dlouhohrající desky. Vznikli teprve nedávno, někdy na konci roku 2012, hudebního materiálu tak stále není mnoho, avšak ten, který je, je více než dobrý. A s tím už se dá dost dobře pracovat.
Grizfolk zahráli takřka zcela zaplněnému klubu zhruba k desítce písniček, jednu chytlavější než druhou. Během necelých čtyřiceti minut si kromě svého nejznámějšího kousku The Struggle střihli třeba i část slavné Praise You od Fatboy Slim. Od začátku až do úplného konce, kdy byla kapela vyprovozena z pódia hlasitým potleskem a pokřikem, skoro všichni tancovali, skákali a dobře se bavili. To se u předkapel vidí opravdu málokdy, alespoň ne v takovém množství.
Dan Smith, který původně v roce 2010 založil Bastille coby svůj sólový projekt, se později rozhodl zformovat čtyřčlennou kapelu a rozhodně nešlápl vedle. Příběh hlavních hvězd večera je koneckonců maličko podobný tomu od Grizfolk. Alespoň co se týče délky působení na hudební scéně. Přeci jen, svůj první singl Overjoyed vydali Bastille teprve rok a půl dozadu. Od té doby se úspěchy jen hrnuly – s dalšími singly dosahovali stále vyšších příček v hitparádách, před rokem spatřilo světlo světa jejich veleúspěšné debutové album Bad Blood, které se hned v listopadu dočkalo reedice s názvem All This Bad Blood, a jen na Britských ostrovech jich prodali přes dva miliony kopií. K tomu všemu byli tento rok rovnou čtyřikrát nominováni na Brit Awards, přičemž jednu cenu si odnesli. To už rozhodně není k zahození.
Vyprodaný koncert v SaSaZu odpálili peckou Bad Blood, kterou následovala skladba Weight Of Living Pt. II. Toho večera zaznělo během zhruba sedmdesáti minut dlouhého vystoupení snad půl druhého tuctu písní. Mohli jsme slyšet všechny singly, naživo zazpívané takřka bezchybně, a dočkali jsme se i přídavku. Mezi highlighty patřila určitě zpěvná Things We Lost In The Fire, která Bastille spolu s Pompeii katapultovala mezi nejlepší britské kapely současnosti.
Při té Smitha jednohlasně doprovázel celý klub. Když si při poslední skladbě před přídavkem nasadil mikinu a kapuci, ještě nikdo nečekal, že se spolu s doprovodem vydá přímo do rozžhaveného publika. Smith, který takto došel zhruba do třetiny plochy, si rozhodně zaslouží obdiv za to, jak dobře se mu podařilo skladbu Flaws zazpívat, a to i přesto, že na něj sahaly neposedné ruce všech, kteří jej měli alespoň trochu na dosah (a i těch, kteří neměli).
Přídavek, který si publikum doslova vykřičelo, sestával ze tří skladeb – Daniel In The Den, Of The Night, jejíž melodie a text propojuje dvě klasické hitovky z devadesátých let – Rhytm Is A Dancer od legendárních Snap! a první velký hit italského projektu Corona s názvem The Rhythm of the Night a při níž nás Smith ponoukal k dřepům a výskokům, a již zmíněná Pompeii, před kterou se ze zákulisí vynořili chlapci z Grizfolk, aby se k Bastille připojili a sborově vytvořili back vokály. Všichni společně děkovali do všech světových stran, udělali si pár fotek spokojeného davu s rukama nad hlavou a zmizeli v útrobách klubu.
Ač se žádné překvapení nekonalo, celý koncert, který byl původně plánován na 20. listopadu, provázela neuvěřitelná energie. Ať už to bylo zběsilým mlácením do bubnů nebo Smithovým tancováním, které kolikrát působilo trochu směšně (ale budiž mu to odpuštěno, jelikož sám uznal, jak příšerný je tanečník). O tom, že si člověk na některých koncertech připadá trochu staře, už taky nemá s přibývajícím věkem cenu psát. Zkrátka a dobře, fanoušci (či spíše fanynky) Bastille, na které se v SaSaZu nedostalo, se v létě na festivalu Colours of Ostrava, kde kapela také vystoupí, mají na co těšit. Třeba i na nějaký ten nový materiál.
