Neděle 9. března byla ve znamení krásného počasí, azurově modrého nebe a prvního vystoupení Franka Turnera s The Sleeping Souls v Praze, které se vydařilo.
Brány Lucerna Music Baru se otevřely lehce před osmou večerní. A už za pět minut půl deváté vyběhl na pódium první hudebník. Tím byl folkový zpěvák z Velké Británie, který je znám pod jménem Ducking Punches. Pouze s kytarou a svým hlasem rozezněl sál natolik, že ostatní členy kapely ke své tvorbě ani nepotřeboval. Zpěvák opravdu využil svůj čas na maximum k prezentaci své tvorby, protože se nikterak nezdržoval sáhodlouhými průpovídkami o tom, jakou píseň nám právě zahraje. Jen se zmínil, že miluje Prahu a Českou republiku a jak je super si zde zahrát, lokl si piva, a hrál dál. Mezi diváky se našli jeho obdivovatelé, a tak se sálem nesl první zpěv z řad návštěvníků, což tohoto anglického zpěváka opravdu potěšilo. K poslední skladbě si přizval klávesáka z kapely, která vystupovala po jeho show. A rozloučil se se slovy, že se těší na další setkání.
Fotogalerie z koncertu
Tou kapelou byla dvojice hudebníků, kteří si říkají Andrew Jackson Jihad. Na pódium tihle Američané vtrhli se skladbou Rejoice, jejíž přednes uváděl publikum do záchvatů smíchu. Další písně se nesly ve stejném duchu a to jak v mluveném přednesu, tak i v tom hudebním. To se ovšem časem trochu omrzelo a show se stala jednotvárnou, tudíž pro mnoho diváků nudnou. Vše pak napravily poslední skladby, které zazněly. Již první tóny známého hitu Mrs. Robinson od Simona & Garfunkela rozezpívaly návštěvníky Lucerna Music Baru. A v momentě, kdy se na pódiu objevil Frank Turner a zasedl za připravené bicí, se v sále strhl mocný řev a atmosféra byla ihned o sto procent lepší. S Frankem si Andrew Jackson Jihad zahráli dohromady tři písně a rozloučili se tak s českým publikem.
Po krátké pauze a přestavbě pódia sál music baru zhasl a na pódium vtrhl Frank Turner za doprovodu kapely The Sleeping Souls. Po úvodní písni přišlo na řadu přivítání fanoušků, které proběhlo lámanou češtinou, za kterou však sklidil ohromný aplaus. K českému jazyku se Frank během koncertu ještě několikrát vrátil. Komunikace s publikem však probíhala v jazyce anglickém, protože jak sám říkal, úvodní slovo v polštině, němčině a dalších jazycích zemí, které navštívil byla hračka, ale čeština? To je prý něco nemožného.
V první půlce koncertu zazněly hity z aktuální desky Tape Deck Heart, která vyšla loni v květnu, ale taktéž známé skladby z předchozích alb. První písní, která chorálově rozezpívala návštěvníky byla píseň Glory Hallelujah, speciálně její refrén, ve kterém se zpívá ,,There is no God, so clap your hands together, there is no God, no heaven and no hell.” Od tohoto songu dav pěl zbytek písní, které měli Frank Turner and The Sleeping Souls na playlistu.
Anglický zpěvák byl z atmosféry koncertu a lidí v České republice natolik nadšen, že přislíbil co nejbližší možný návrat na místní pódia. Čímž samozřejmě potěšil fanoušky, kteří ho v tomto nápadu vřele podpořili. Svůj slib jakoby potvrdil i tím, že si skladbu Eulogy nechal přeložit do češtiny a česky ji i zazpíval, čímž si definitivně získal veškeré návštěvníky na svou stranu. Během vystoupení však nezapojoval diváky do své show jen vybízením ke zpěvu a synchronizovanému tleskání. Při jedné písní si vytáhl na pódium i fanouška z publika. Představil ho návštěvníkům a dal mu do ruky foukací harmoniku. Jeho úkolem bylo zapojit se do písně dle svého cítění. I když se ze začátku na tento úkol moc netvářil, do písně se zapojil. A po ukončení sklidil velký úspěch jak od fanoušků, tak i od samotného Franka Turnera.
Koncert se pomalu blížil ke konci a sálem Lucerna Music Baru se rozezněly ty největší a nejznámější hity z celé jeho tvorby. Písně typu The Road, Photosynhesis a další rozezpívaly celý klub, který si užíval poslední momenty z koncertu. Na závěr zazněl jeden z největších hitů z poslední desky – skladba Recovery. Frank s kapelou odešli do zákulisí, ale ohromný aplaus je vyhnal zpět, protože dav očekával ještě jednu píseň. Jeden z nejoblíbenějších songů z celé diskografie, I Still Believe, zazněl společně s nemenším hitem Four Simple Words v úplném závěru vystoupení.
Po koncertě se návštěvníci rozutekli do svých domovů a téměř každý si ještě pobrukoval svou oblíbenou píseň, která během koncertu zazněla. Frank Turner s kapelou opravdu odehrál své největší hity, i proto nemělo vystoupení slabou chvilku. O to víc potěšil příslib brzkého návratu do České republiky. Věřím tomu, že i kdyby to vzal zhurta a naplánoval další vystoupení ihned na druhý den, na akci se setkají ti samí diváci jako v neděli, protože takové hudební představení se jen tak neomrzí.
