Tradičně vyprodaný festival Okoř letos přivítal slušnou skvadru interpretů, mezi kterými nechyběli ani Meky Žbirka nebo skupina Kryštof. Počasí přálo, pivo teklo a jídla bylo dost. Nebylo nic, co by festival mohlo pokazit.
Než se návštěvník, který přišel až na druhou hodinu odpolední, kdy festival hostil prvního z účinkujících, prokousal davem lidí až ke vstupu, utekla dobrá půlhodina. Fronty letos byly opravdu značné. Vstupenkáři se s tím ovšem popasovali celkem dobře a tak se návštěvníci dostávali celkem rychle do areálu.
Že je vyprodáno se vědělo alespoň s týdenním předstihem, přesto se někteří pokusili na Okoř přijít a sehnat vstupenky tam. Dost lidí poté zůstávalo za branami festivalu. Loni byla Okoř vyprodaná také, ale letos se pořadatelé jistě pokusili vpustit dovnitř více návštěvníků. Jak jinak si vysvětlit, že nebylo kam šlápnout? Když jsem se prodíral davy pro pití nebo jídlo, chtě nechtě jsem šlapal lidem na deky a sem tam i do někoho vrazil.
První hudební vystoupení měla na svědomí účastnice Hlasu Česko Slovenska, Rytmusovo černý kůň, Anna Veselovská, po které přišel bavit návštěvníky neohratelný Tomáš Klus s Jirkou Kučerovským a otrokem Petrem Škodou. Opětovně jsme se bavili Klusovo vtipy a improvizovanými písněmi. Pro některé už to možná není tak legrační, já zůstávám ovšem u dobré nálady kdykoli Tomáš s Jirkou něco pronesou. „Milujte se, protože láska je krásná, láska není jen když to mlaská,“ komentoval zpěvem Tomáš Klus jakýsi pár v objetí v publiku. Zaslechnout jsme mohli samozřejmě jenom hity jako Pánubohu do oken, Nina nebo Sibyla.
Ondřej Ládek, neboli Xindl X, přispěchal na stage hned vzápětí a pokusil se naskočit do perfektně rozjetého vlaku, který před několika minutami opustil strojvůdce Klus, topič Kučerovský a průvodčí Škoda. Místy se mu to určitě dařilo, o svůj vyhazov bez zastavování si ovšem řekl písní Štědrej večer nastal, která v tropickém vedru lidi rozhodně neschladila, spíše si poťukávali na čelo.
Hudba Ondřeje Brzobohatého je vynikající, o tom není pochyb, ale na vyprodaný festival je poněkud mdlá a únavná. Není nad to Ondru slyšet za klavírem v nějakém nóbl podniku nebo při galavečeru kdesi v divadle. Festivalová hudba to rozhodně není. Oživení přinesli svými songy naopak Eddie Stoilow, kteří také vsadili na osvědčené fláky. Floating nebo Hey You se okořskému publiku líbili, i když jsem zaslechl, při zjišťování line-upu návštěvníky, že po Brzobohatým vystoupí nějaká neznámá kapela. Ano, stále se najdou lidé, kteří Eddie Stoilow neznají. I kdyby to nebylo kvůli hudbě, tak pro nástup s kosmonautem na pódium si je letošní fanoušci festivalu Okoř pamatovat rozhodně budou.
Po sólíčku nového bubeníka Eddie Stoilow přišli očekávaní Nightwork s Vojtou Dykem v čele. Ten si je jistě vědom svých kvalit a předvedl to například i trochou arogantnosti vůči fanynce, která mu cosi poslala na stage a on jí to hodil zpět se slovy: „To je tvoje, tak co já s tim mám dělat?“ Pěvecky ovšem Dyk rozhodně nezaostává, i když je pro některé s podivem, že zpívá takové prkotiny s Nightwork. Ale tak jak se říká – Proti gustu…
Na další dva interprety se ale Okoř těšila jistě nejvíce. Meky Žbirka svou druhou písní uspokojil úplně všechny, protože šlo o jakýsi megamix jeho největších hitů z let minulých. A Kryštof? Ti si letos na fanoušky rozhodně stěžovat nemohou, pokaždé mají plno a pokaždé strhnou naprosto všechny. Ono taky nejde jen tak stát a nezpívat například Cestu. A to Krajčo a spol dorazili po koncertu na festivalu Hrady.cz v Hradci nad Moravicí. Únava znát ale nebyla. Program Okoře 2013 uzavřeli Vypsaná fixa a Doctor P. P., po kterých se návštěvníci spokojeně rozjížděli ke svým domovům, případně složili hlavu v postaveném stanu poblíž festivalového areálu. Bude Okoř 2014 také předem vyprodaná? To se dozvíme už za rok.