Nové album -123min. nabádá k procházce přírodou a vnímání jejích krás

-123min. - LMB, 2019 | Foto: Jan Urbánek, MonsterMusic

Po sedmileté pauze k sobě našli opět cestu, dalších pár let oprašovali staré hity a nakonec na oslavu svého dlouholetého přátelství vydali nové album. Řeč je o kultovní české kapele -123min., kterou při toulkách lesem políbila múza, s jejíž pomocí mohla 20. září vyjít deska s názvem LES. Ta střídá atmosféru pozitivního babího léta a podzimní letargie.

Kapela -123min. se od svých počátků v roce 1997 potácí s prokletím v podobě střídajících se bubeníků. Původní sestavu tedy tvoří pouze zpěvák Zdeněk Bína a baskytarista Fredrik Janáček. Po jejich návratu na scénu se k nim přidal známý bubeník Dano Šoltis a společnými silami pracovali tři roky na desce LES, obsahující početně skromných devět skladeb. To jí ale neubírá na kvalitě. Jedná se o první počin v českém jazyce.

Rozhovor: -123min.: Les je to nejpůvabnější místo při hledání inspirace. Baví nás vnímat život do hloubky

Album otevírá písnička Mou, začínající bubenickou kudrlinkou, a již při jejím poslechu je znát inspirace přírodou, hlavně po textové stránce. Oproti předchozímu počinu Dream však působí tento start spíše ponuře a melancholicky. V trochu pozitivnějším duchu se odehrává následující Komár, která zní až pohádkově a jistě si díky ní nejeden z nás dokáže představit otravného komára bzučícího u ucha. Zároveň je jednou z mála skladeb připomínající žánr funky, známý hlavně z předchozí tvorby -123min.. Její rytmus nabádá minimálně ke kolébání se ze strany na stranu a na koncertech tak jistě nebude chybět.

Titulní Les nese prvenství v délce a ve svých sedmi minutách se navrací opět k zádumčivé atmosféře. Tu podtrhávají tóny trumpety Erika Trufazze, známého francouzského trumpetisty. V podobném duchu navazuje skladba Spolu, vypovídající hlavně o přátelství, k čemuž odkazuje například úryvek: „Přátelství je dar, to každý neví.“ Její druhá polovina působí, jako by vzbuzovala naději a nové začátky plné energie.

Drobná dynamičnost na albu nechybí. Klidnější skladbu střídá poněkud živější, jako je tomu v případě Září. A to je znát i v jejím průběhu. Z volného začátku přechází do pasáží plných kytarových riffů a energičtějšího rytmu. Pak vás ale orientální píseň Déva, jejíž jazyk nelze pojmenovat, vrátí zpět do poklidného rozpoložení. Pokud ale vyhledáváte něco rozjařeného, dostane se vám písničky Tou. Díky kytarové smyčce zní vesele, střídají ji moderněji pojaté momenty a ke konci se dočkáte i kytarového sóla. Závěr pak náleží funk-bluesovému songu Barevná.

Celá deska včetně obalu vás zanese do přírody a jejích zákoutí. Atmosférou by se dala přirovnat k procházce lesem a vnímání jeho okolí. Všechny skladby jsou po hudební i textové stránce domyšleny do detailů a je za nimi znát kus práce. Odpočinek kapele -123 min. tedy očividně prospěl, protože vytvořila jeden z nejlepších kousků.

Výsledek obrázku pro minus 123 minut les recenze


-123 min.

Skladby: Mou, Komár, Les, Spolu, Září, Déva, S tebou, Tou, Barevná
Celkový čas: 44 min
Vydavatelství: Sono Records

Hodnocení: 85 %


Napište komentář