Obyvatelé pražských Letňan a přilehlých čtvrtí byli nuceni si ve středu večer vyslechnout další povedený koncert. Na zdejším letišti se totiž konala akce Prague Rocks 2018, jejíž hlavní hvězdou byl Ozzy Osbourne. Ten zde vystoupil se svou sólovkou a přivezl si i slavného kytaristu Zakka Wylde.
Přeplněné autobusy, kolony všude možně a nekonečná fronta. Zhruba tak to vypadalo během středečního odpoledne okolo Letiště Letňany, kam se sjelo zhruba 35 000 fanoušků ze všech koutů republiky, aby si vyslechli čtveřici kapel ve složení Lords of Black, Jonathan Davis, Hollywood Vampires a samozřejmě i legendu v podobě Ozzyho Osbourna.
Bohužel, už mezi čtvrtou a pátou odpoledne se projevilo, že akce není z organizačního hlediska úplně nejlépe zvládnutá. Nijak neohlášený o více než půlhodinu předčasný začátek první kapely v kombinaci s již zmíněnými frontami měl za následek to, že se na ni většina příchozích vůbec nedostala. Musela totiž čekat v některých případech i přes hodinu před areálem.
O moc lépe na tom nebylo ani vystoupení následujícího Jonathana Davise. Ten sice ukázal, že mu to šlape i bez Korn v zádech a představil jak své povedené sólové album, tak i virtuózního bubeníka a houslistu, většina obecenstva ho však stále slyšela pouze před branami. Areál se tak výrazněji naplnil až před koncertem třetího interpreta v pořadí, Hollywood Vampires.
Ti se postarali o koncert, jaký ještě dlouho nikdo nezapomene. Trio Joe Perry – Alice Cooper – Johnny Depp ve společnosti ostatních muzikantů ukázalo, jak moc si hudebním vkusem sedí a vedle několika pecek vlastní tvorby uctilo památku svých zesnulých kolegů mnoha covery, mezi nimiž se objevila i Ace of Spades od Motörhead, The Jack od AC/DC nebo “Heroes” od Davida Bowie, během níž se mikrofonu chopil samotný Johnny Depp a zařídil tak publiku nevídaně příjemný zážitek.
Čtěte také: Johnny Depp zahrál v Praze: Hollywood Vampires uctili Bowieho, Motörhead i AC/DC
Okolo deváté večer, když Hollywood Vampires doházeli trsátka a paličky a bedňáci přestavěli pódium, přišel čas na hlavní hvězdu. Na pódiu se tyčil obří, pro Ozzyho tolik ikonický kříž, obrazovky začaly promítat snímek ukazující průřez Ozzyho kariérou a s nástupem proslulého zpěváka a jeho kapely, která zahrnovala i kytaristu Zakka Wylde, s nímž Osbourne několik let spolupracoval, mohla show začít.
Už první song byl předzvěstí toho, jak se bude vyvíjet i další téměř hodina a půl. Bark at the Moon udalo směr celého setlistu, Ozzyho zpěv ujistil publikum, že i přes několik desetiletí v šoubyznysu své kvality neztratil a Wyldovo první sólo předznamenalo, že o něm během večera ještě hodně uslyšíme.
Na jednu stranu skromná, na druhou však povedená světelná projekce zahrnující jak všudypřítomné reflektory, tak různé motivy na velkoplošných obrazovkách, perfektně dokreslovala dění na pódiu. A ač Ozzymu už táhne na sedmdesát, pobíhat po pódiu se rozhodně nebál a hecování obecenstva různými pokřiky probíhalo téměř v jednom kuse.
Čtěte také: TIP REDAKCE: 5 aspektů, jimiž se Ozzy Osbourne nesmazatelně zapsal do historie
Setlist se většinu točil okolo desek Blizzard of Ozz a No More Tears, což náležitě oceňovalo i publikum, které v naprosté většině případů zpívalo přesně s Osbournem a chvílemi až vytvářelo atmosféru stadionového koncertu. Samozřejmě ale došlo i na pár kousků od neméně slavných Black Sabbath a dohromady tak krom kontroverzní Suicide Solution či ikonických Mr. Crowley nebo No More Tears mohli příchozí slyšet i píseň War Pigs.
Zatímco ale zpěvák dělal vše možné, aby byla show co nejpovedenější (jen tedy pro tentokrát žádnou hlavu netopýra neukousl), jistý problém chvílemi představoval tolik oblíbený kytarista Zakk Wylde. Že techniku hraní na kytaru má tento vousatý svalovec s kiltem v malíčku, o tom se publikum mohlo přesvědčit už u první písně, jenže o chvíli později to tak bylo znovu, znovu a znovu…
Wylde sice předváděl skvělou show a nebál se zajít ani do extrémů jako hraní na kytaru za zády či hendrixovského hraní ústy, samotné riffy v písních ale často zbytečně přehrával a když hrál asi páté sólo opět ve stylu “čím víc not za sekundu, tím víc metal”, byla jeho přítomnost už lehce na obtíž. Když se ale kapela po proslulé Crazy Train rozloučila a Ozzy po vyvolávání „one more song“ znovu přišel na pódium, Wylde všechny své neduhy vymazal perfektním provedením písně Mama, I’m Coming Home, kterou s Osbournem a Lemmym Kilmisterem před lety složil.
Čtěte také: TIP REDAKCE: 10 slavných hudebníků, kteří si zahráli v reklamách
S druhým přídavkem se Ozzy opět vrátil do dob svého působení v Black Sabbath a na rozloučenou dopřál publiku skladbu Paranoid, opět parádně provedenou po všech stranách – od tolik známého zpěvu až po bicí a klávesy. Zhruba v půl jedenácté večer se princ temnoty s úsměvem rozloučil a jako tečku za koncertem pustil do reproduktorů píseň Changes, kterou nazpíval jako duet se svou dcerou Kelly.
Pomineme-li několik více i méně hrubých organizačních přešlapů, u nichž doufáme, že se z nich pořadatelé do očekávaného koncertu Rolling Stones poučí, akce Prague Rocks 2018 se skvěle vydařila. V jeden den vidět nu-metalovou stálici Jonathana Davise, rock’n’rollové velikány Alice Coopera a Joea Perryho, proslulého herce Johnnyho Deppa a na jednom pódiu legendy Ozzyho Osbourna a Zakka Wylde, to samo o sobě aspiruje na nezapomenutelný zážitek.
Večer doslova plný hvězd se zkrátka i přes mouchy povedl a i když stále doufáme, že jsme nebyli svědky posledního tuzemského koncertu Ozzyho Osbourna, tak i pokud to tak nakonec bylo, rozloučil se Ozzy s českým publikem v obrovském stylu.
