Déluge nebo Une Misère. Která další zajímavá jména nabídl Brutal Assault 2019?

Brutal Assault 2019 | Foto: Kateřina Postránecká, MonsterMusic

Čtyřiadvacátý ročník metalového festivalu Brutal Assault podle očekávání nabídl řadu velkých kapel, které už léta rezonují světem tvrdé muziky, ovšem kromě toho zahrály i desítky těch méně známých, o nichž se většina lidí dozvěděla až přímo na místě. Nebylo v silách žádného smrtelníka (tedy ani redaktora) poslechnout si všechny, nicméně zde je výběr alespoň některých z řad těch nejzajímavějších.

Déluge

Francouzská kapela Déluge zaslouží mnoho pozornosti mezi všemi milovníky syrového black metalu s příměsí post hardcore. Na Brutalu se předvedla hned první den na malé Octagon stage, kde svou temnotou zahnala i otravný déšť a nechala tmou znít své temné riffy, přesně odsypané blast beaty i úchvatný vokál, který jen podtrhoval celkovou trýznivou atmosféru. Zatím za sebou mají jedinou řadovou desku jménem Æther, jež vyšla před čtyřmi lety. Jedná se však o skvělou směs toho nejlepšího, co se dá v tomto žánru zahrát, a o nudu či vatu zde posluchač určitě ani nezavadí.

Čtěte také: Brutal Assault 2019 zahájili Parkway Drive, Therion nebo Jinjer

Olaf Olafsonn and The Big Bad Trip

Jak již název skupiny Olaf Olafsonn and The Big Bad Trip napovídá, jedná se o psychedelickou kapelu. Co může být větším překvapením je to, že se jedná o Pražany. Jejich koncert se uskutečnil ve čtvrtek s počátkem večera v K.A.L. ambient stage. Hodně lidí si jejich bezmála dokonalé (a převážně instrumentální) skladby nenechalo ujít, a tak bylo v hledišti takřka nedýchatelno – to však byla v porovnání s kvalitou muziky pouze malá daň.

Čtěte také: Čtvrtek v pevnosti Josefov přinesl první vrcholy té největší brutality se švédskými Meshuggah

Jejich skladby si berou to nejlepší z klasiků žánru ze 60. let, svou tvorbu nicméně kapela obohacuje o rozpoznatelný vnitřní vklad s tou nejlepší kytarovou prací a nebojí se použít ani flétnu. Hudebníci mají ve zvyku vystupovat v maskách a za kouřovou clonou, aby tím umocnili ono nehmatatelné tajemno, které svou hudbou nabízí. Ze své diskografie se skupina může pochlubit zejména koncepčním dvojalbem The Feathers of Oblivion.

Une Misère

Ačkoliv by to podle názvu mohlo být pro mnohé překvapení, kapela Une Misère pochází z Islandu. Zahrála na Obscure stage ve čtvrtek na samotný závěr celého dne – vychutnali si je tedy jen ti, kdo vydrželi ponocovat (z velké části však taktéž ti, které předtím nabudila francouzská synthwave kapela Carpenter Brut na hlavním pódiu). Žánrově se Une Misère řadí někam mezi temný hardcore a post black metal, tak či tak bylo k neuvěření, kolik energie ze sebe byli v tuto pozdní hodinu schopní dostat. Sice si mohli odpustit poznámky o svém straight edge životě, hudba však byla parádní a kapela posloužila jako skvělá tečka za druhým festivalovým dnem.

Čtěte také: Pátek byl na festivalu Brutal Assault zahalen temnotou

Saor – TIP fotografky

Přestože mě one man projekt Saor tolik nebavil, fotografka Kateřina na něj měla jiný názor. A jelikož s objektivem v ruce odvedla na Brutal Assault skvělý kus práce, sluší se zde zmínit i tohoto interpreta. Saor pochází ze Skotska a na Brutalu se předvedl v sobotu na Obscure stage. Pochopitelně si s sebou přivezl i kompletní kapelu, ve které se sám chopil baskytary. K celkovému hudebnímu dojmu pomohl houslista stojící po frontmanově levici – ve výsledku se jednalo o skvělý atmosférický příspěvek ze světa temného black metalu s příměsí folku a v jistém smyslu i vítané zklidnění v obrovském areálu s tisíci metalovými fanoušky.

Čtěte také: Závěr Brutal Assault okořenily jak skvělé koncerty, tak nejotravnější déšť


Napište komentář

Michal Tykva
O Michal Tykva 192 Článků
Prog and weed is all I need