Eat You Alive předvedli, co se stane, když zapálíte Pokémonům ocásky

Eat You Alive | Foto: Jan Mareš, Monstermusic.cz

Koncert Eat You Alive připravil neskutečný zážitek. Extravagance, hardcore a extrém japonské kultury, takovou kombinaci nám namíchala tato pětičlenná kapela ve středu 18. prosince v pražském klubu Futurum.

Už v šatně pozoruji, že pánské osazenstvo koncertu je minimální. Černé oční linky, řetězy a plyšové uši jsou všude okolo, nadšení a natěšenost víří vzduchem. Zbývá pět minut do ohlášeného začátku a u pódia se hromadí fanynky v celkovém počtu maximálně padesáti lidí. Nemusím se tedy bát, že budu dále než ve třetí řadě. Přesně na čas přichází předskokani, duo Swansong For A Raven. Drobounká zpěvačka oděná do černých šatiček bere do ruky mikrofon a rozeznívá membrány reproduktorů silným rozsahem svého hlasu. To byste u ní asi těžko čekali. Skvěle zkreslená basa zařizuje parádní doprovod. Jenom škoda, že bicí jedou na playback. Tím spíše, když jsou z dua nejvýraznější.

Dvojice podává skvělé půlhodinové vystoupení rockových vyhrávek. Co velmi oceňuji je, že naživo zní zpěv mnohem lépe než na studiových nahrávkách. Zaznívají skladby jako Shooting Star nebo cover songu I’m Gonna Live Forever z filmu Sláva. Poté už baskytarista navnazuje diváky na hlavní kapelu.

Swansong For A Raven
Swansong For A Raven

Spolu s intrem se rozeznívají vysoké tóny šílících fanynek. K mému překvapení se publikum o moc nerozšířilo. Postupně přicházejí členové japonské party Eat You Alive, oděni do kostýmů inspirovaných manga komiksy. V čele stojí menší zpěvák s blonďatými vlasy, který jakmile otevírá pusu, nestačím se divit. Malým klubem se rozeznívá obrovský řev a energie. Kytaristé řežou do svých kytar a bubeník trýzní bicí a činely. Jestli jste si mysleli, že uslyšíte japonský popík nebo něco podobného, pak jste se spletli. Hardcore okamžitě rozhýbává menší, přesto však silné publikum. Myslím, že z pódia musí kapela vidět pouze změť vlasů a rukou ječících dívek. Mužskou část zastupuje jen asi pět nebo šest diváků. Také věkový průměr se v hledišti nepřehupuje přes takových, řekněme, sedmnáct let. Kapela ale divoké publikum velmi vítá. Je vidět, že si je vědoma své atraktivity, chtivosti fanynek a také toho velmi využívá. Jakoby dívky soutěžily, která se kolikrát dotkne jakého člena častěji a na jakém místě.

Eat You Alive
Eat You Alive

Eat You Alive podávají skvělý výkon v písničkách, jako například LilyClick Wise nebo The Reason. Občas přejdou z hutného coru do rytmičtějších, tanečních hladin. To nikomu nevadí. Také přichází chvilka na nějaký ten ploužák. Přesněji, na dvě klidnější písně, během kterých rozesílají kytaristé a basák mnoho vzdušných polibků směrem do publika a teplota v místnosti rychle roste. ,,Ta byla jen pro mě,” jásá nejedna fanynka. Za celou dobu nám toho pětice na pódiu mnoho neřekne. Ta chvíle přichází až po falešném konci, kdy nejprve bubeník předvádí něco ze svého umu a poté si předávají jednotliví členové mikrofon, aby cosi vzkázali fandům. Přiznávají, že neumí anglicky, a tak k nám hovoří svým rodným jazykem. Že jim téměř nikdo nerozumí, to nevadí ani jedné straně. Jásot sílí automaticky po jakémkoliv zvolání ze strany vystupujících. Dost bylo řečí a je na čase to zase rozjet.

Fotogalerie z koncertu

S jakým tempem přišli, s takovým Eat You Alive odcházejí. A i když jsou ještě dlouho poté vyvoláváni, je už definitivní konec. Z velké dálky přijeli, aby rozdali šílenství, radost a předvedli pořádnou show. To vše splnili během svého dvouhodinového vystoupení. Abyste měli ideální představu o téhle události, představte si, že vezmete všechny Pokémony, zapálíte jim jejich heboučké ocásky a postavíte na pódium v klubu Futurum – máte koncert Eat You Alive.


Napište komentář

Jan Mareš
O Jan Mareš 352 Článků
Mezi mými koníčky jsou dva nejdůležitější - hudba a psaní. Hudbu miluju tolik, jako málo věcí na tomhle světě. Proto poslouchám, hraju, tvořím, fandím, zkrátka vše, co se s hudbou dá dělat. Kytara je jednou z lásek mého života. Ale rozhodně jsem otevřený i jiným stylům, než těm s kytarou. Důležité je, aby mě to bavilo. Píšu a fotím, protože v obojím je kus mého JÁ. Proto jsem také vystudoval Střední školu sdělovací techniky a nyní jsem na Universitě Jana Ámose Komenského (obor Sociální a mediální komunikace). No a co víc si přát, než že mé dvě záliby spojím!? To mi MONSTERMUSIC.CZ dokonale umožňuje.