Korn v Praze ukázali, proč pořád patří mezi absolutní metalovou špičku

Korn | Zdroj: www.korn.com

Neuběhl ani rok a už tu byli zas. Nu-metalová pětka Korn včera znovu navštívila Prahu a obdařila ji notnou dávkou výtečně podaného mixu temnoty a tvrdosti. Zároveň mělo české publikum unikátní možnost slyšet naživo skladby z nedávno vydaného alba The Serenity of Suffering.

Otevření dveří proběhlo podle plánu v 18 hodin a přestože fronta zasahovala od Fora Karlín téměř až ke stanici metra Křižíkova, fanoušci se dostali dovnitř poměrně rychle. Se sedmou hodinou pak započala večer superkapela HELLYEAH s krví politým Chadem Grayem v čele. Ta si dala dost záležet na představení svého loňského alba UNDEN!ABLE, ze kterého zaznělo hned několik skladeb. Povedená formace ale bohužel dostala prostor pouze na pár desítek minut, ještě před osmou na pódium nastoupili Heaven Shall Burn.

Právě během koncertu Heaven Shall Burn se ukázala silná stránka Fora Karlín. Ve výběru tohoto sálu pořadatelé opravdu chybu neudělali a ani extreme-metalové kousky této německé skupiny nijak nerozhodily tamní ozvučení. Heaven Shall Burn přitom ukázali výbornou show a přestože se chvílemi opakovaly některé motivy skladeb, práce frontmana Marcuse Bischoffa byla vskutku vychytataná a publikum se díky němu ani na moment nenudilo.

Ve třičtvrtě na devět tato parta stage opustila a začala zvuková zkouška hlavní hvězdy večera, legendárních Korn. Prostory před podiem i balkony v horních patrech už byly zcela zaplněny fanoušky, atmosféra zhoustla a když se za temnou oponou objevily dobře známé dredaté siluety, dlouhý pískavý zvuk zkreslené kytary oznámil začátek očekávaného koncertu.

Ten odstartovali Korn tradičně s písní Right Now. Od jejích prvních tónů jako by se celé publikum dostalo do stavu nekontrolovatelné a především nekonečné extáze, přičemž to celé ještě umocňoval Jonathan Davis, který k fanouškům pravidelně promlouval a zapojoval je do dění koncertu. Že tato kalifornská sebranka ví, jak si podmanit české obecenstvo, o tom nebyl pochyb a s následující Here To Stay Forum Karlín energií doslova přetékalo. A Korn při tom všem už jen svou přítomností zajišťovali, aby to tak zůstalo po celé vystoupení.

Slabším článkem byl ale setlist. Ačkoli Korn zahráli asi všechny své největší hity a přítomní tak nepřišli třeba o Blind, Y’All Want a Single či Falling Away From Me, z nové desky zazněly pouze Insane a Rotting in Vain a paradoxně nejvíce propagovaná Take Me se v setlistu vůbec neobjevila. Kapela ale spolu s tím oprášila i několik starších songů a plus má i za originální vložku v podobě We Will Rock You od Queen ve skladbě Coming Undone.

Oproti loňskému Aerodrome vynechali Korn několik písní a nedostalo se ani na cover slavné Another Brick In The Wall, jenž je pravidelnou součástí setu skupiny už léta. Svou pozici jednoho z nejlepších bubeníků moderní doby během něj ale opět potvrdil Ray Luzier, který si po Shoots And Ladders střihl famózní sólo a svým umem uchvátil během několika minut celé třítisícové Forum Karlín. Každopádně, jako celek vystoupení působilo poněkud ustřiženě a mnozí se po konci nevěřícně ptali, zda-li už je to opravdu všechno.

Show, kterou kapela doplnila ještě o výborný vizuál obsahující pódium složené z několika schodů s otočnými světelnými panely, skončila po přídavku notoricky známou Freak on a Leash. Ještě dlouho po ní ale členové kapely procházeli po stagi a zásobovali publikum podepsanými trsátky a paličkami. Po utichnutí poslední rozezněné struny se už jen začalo s postupným rozmontováváním stage.

Téměř čtyřhodinový nářez těch nejtvrdších kapel ve svém oboru se povedl snad ve všech směrech – od skvělého místa konání, které celý večer díky nepopsatelné atmosféře působilo lehce undergroundově, až po výborně odehraná samotná představení. Korn při šestnáctipísňovém setu opět dokázali, že ani po více než dvaceti letech fungování rozhodně nepatří do starého železa, že je hraní stále baví a co především – že vyprodat a zabavit několikatisícovou halu pro ně není absolutně žádný problém.


Napište komentář

Jiří Růžek
O Jiří Růžek 238 Článků
Milovník rock'n'rollu, nadšenec do žurnalistiky a student informačních technologií v Ústí nad Labem. Mezi mé oblíbené interprety se řadí Motörhead, Slash, David Bowie, Jack White, Billy Talent a obrovská spousta dalších, sám pak hraji na bicí a elektrickou kytaru a ve zbytku volného času rád cestuji všude, kde to jde.