Americká kapela s arménskými kořeny System Of A Down včera v pražské O2 areně prokázala, že dokáže přilákat natěšené fanoušky, i když za posledních dvanáct let nevydala žádné nové album.
Konečně se k nám po čtyřech letech vrátila energii rozdávající čtveřice nu metalových mistrů System Of A Down, kteří svým koncertem splnili sen spoustě fanoušků a nikoho v sále nenechali v klidu.
Očekávání se vznášelo vzduchem už před začátkem předkapely, kterou byla pittsburghská metalcoreová banda Code Orange. Tihle drsní američtí hoši a slečna, která za nimi nezůstávala pozadu, rozjeli skutečně intenzivní a hlasitou show. Všichni diváci v sále si mohli díky nim uvědomit existenci svých ušních bubínků. Volume totiž bylo nastaveno opravdu hodně doprava a možná, že právě to bylo příčinou chvilkového výpadku reproduktorů. Ten naštěstí trval jen několik vteřin a Code Orange to vůbec nerozhodilo. Diváci si tedy mohli pořádně procvičit tělo a hlasivky před příchodem hlavního programu večera.
Na ten se fanoušci těšili tak moc, že začali už během přestavování pódia skandovat a tleskat. Na řadu přišlo i rozsvícení bílých světýlek na mobilech, která poletovala tmou jako nedočkavé světlušky. Všichni se ale samozřejmě co nevidět dočkali. Na pódiu se za zvuku skladby Soldier Side konečně objevili System Of A Down.
Křik a tleskání nadšených fanoušků skoro přehlušily úvodní tóny. Klidné intro následně vystřídaly tvrdší kousky jako Suite-Pee nebo Prison Song, uprostřed kterého udělali muzikanti děsivě dlouhou pauzu, během níž to skoro vypadalo, jako by už snad chtěli koncert ukončit. Něco takového však v žádném případě nehrozilo. Večírek přece teprve začal. Po šílené Violent Pornography přišel hit Aerials. Ten vzbudil u fanoušků obrovský ohlas a nabil je energií, kterou potřebovali na zvládnutí dalších skladeb, které se řítily jedna za druhou, a to téměř bez pauz. Diváci samozřejmě pouze nečinně nestáli, ale prožívali muziku celým tělem. Dokonce i ti, co měli místa na tribunách vstali, aby mohli během koncertu pohodlně házet hlavami nebo skákat.
Geniální hudbu a bezchybný zpěv Serje Tankiana doplňovala obrovská projekce. To, co se s ní objevovalo, vždy adekvátně dokreslovalo atmosféru písně, jako například rychle se měnící záběry na televizní vysílání při písni Radio/Video, po které následovala Hypnotize a řada dalších skladeb jako například Psycho nebo Chop Suey!. Při té se sál rozezpíval tak, že pomalu nebyl slyšet samotný Tankian a divákům se podařilo dokonce zazpívat i zdánlivě nezpívatelné sloky.
Po Chop Suey! následovalo opět ticho a pódium se zahalilo červeným světlem. Tím prostupovaly tóny skladby Lost In Hollywood, prostřednictvím které Tankian pobídl publikum k tomu, ať zdvihne ruce do vzduchu. Obecenstvo ho samozřejmě poslechlo, a tak ho Tankian po odeznění této písně odměnil zakřičením „ahoj!“ a navíc doplnil, že je Praha jeho nejoblíbenějším městem a je moc rád, že je tady.
Tento příjemný a radostný okamžik záhy vystřídala skladba nabitá poněkud opačnou energií, Lonely Day. Ta však naštěstí nikomu náladu nezkazila, ale spíše ji ještě vylepšila díky krásnému melodickému zpěvu a známým kytarovým melodiím. Další na řadě po těchto několika melancholických minutách byl flák Kill Rock ‘n Roll, po kterém k davu promluvil kytarista Daron Malakian se slovy: „Jste připraveni na více rock ‘n’ rollu od System Of A Down?“ a protože všichni připraveni jednoznačně byli, mohl přijít na řadu hit B.Y.O.B a po něm i další skladby. Vrcholem se staly Toxicity a Sugar, které zvedly ze sedadel i poslední váhavce. Dohromady tak System Of A Down odehráli 30 skladeb.
Po zahrání Sugar zůstali muzikanti stát za syrového zvuku kytary. Aplaus, který sklidili byl neskutečný, řádně se tedy uklonili a začali rozhazovat spoustu trsátek a paliček, ale i blány od bubnů, které dokázaly doletět až do zadních řad nebo na tribuny.
No, a to už byl konec. Zvuk kytary utichl a siluety všech členů System Of A Down se ztratily v mlze. Doufejme, že se z ní co nejdřív opět v České republice vynoří.
