Martin Pohl alias Řezník je kontroverzní rapper a člen skupiny Sodoma Gomora. Na horrorcore scéně je už dlouho uznávaným umělcem, a to nejen u nás. I o tom jsme si s ním měli možnost promluvit, než vtrhl na stage brněnské Flédy.
Nedávno jsi byl nominovaný v zahraniční anketě Faygoluvers Music Awards na cenu Breakout Artist of the Year. Podle posledních průběžných výsledků to vypadalo, že jsi dokonce vyhrál. Co pro Tebe znamená být v takové anketě mezi umělci ze světových horrorcore labelů?
Znamená to pro mě strašně moc. Hrozně mě potěšilo, že mě nominovali, protože web Faygoluvers jsem začal sledovat, ještě než jsem vůbec začal dělat muziku. Byl to zdroj veškerých informací o undergroundových rapperech z tohoto žánru, takže pro mě to byl zásadní web. A už mě teda kontaktovali, že jsem vyhrál, takže mám strašnou radost. Znamená to pro mě mnohem víc než nějaký Anděl nebo Slavík, protože je to uznání z undergroundu a toho si velice cením. A díky fanouškům, že posílali hlasy a že se jim to podařilo jako tenkrát ve Slavíkovi. Ukázali všem, že je naše scéna silná a i ve světě něco znamená, což je super.
Před pár měsíci jsi vydal zatím poslední desku Strangulační Rýha, jak ji teď hodnotíš s odstupem času? Vnímáš ji jako vyzrálejší oproti předešlým věcem?
Určitě jo. Sám jsem starší, takže se to na tom odrazilo a taky jsem hledal i trochu jiný témata, než jenom nějaký stories o zabíjení. I když je to tam samozřejmě taky, ale snažil jsem se s tím víc hrát. I produkčně je to propracovanější a víc jsem se s tím sral. S odstupem to určitě hodnotím jako svoji nejlepší desku.
Právě ty jiná témata mě zajímání, protože na té desce jsou tracky jako Otroci konspirací nebo Každej komouš, které nejsou až tak o Řezníkově brutalitě jako spíš určitým názorovým postojem. Zdá se Ti, že do Řezníkovi tvorby pronikají teď víc Tvoje názory jako Martina Pohla?
Bylo to tam i dřív, ale tady z té desky to vyloženě leze. Jen je to samozřejmě vždy dotažený do extrému v kontextu Řezníka, který je sám extrémní, takže ten názor nemám až tak úplně. Ale jinak jasně, myslím si, že většina konspirací jsou pi*oviny a komouši tady prostě nemají co dělat.
Trochu teď mimo Řezníka, ale Ty jsi měl nedávno výstavu s TMBK, pak ses v jednom rozhovoru zmiňoval, že by ses zase chtěl vrátit k tvoření her. Čemu teď teda dáváš přednost? Muzice, nebo tomu ostatnímu?
Od muziky si dám teď trošku pauzu. Něco dělám, ale ne nějak intenzivně. A je pravda, že teď připravujeme hru – nový ZNK, ale trochu jako spíš restart té série. A asi tak za měsíc a půl budeme spouštět kampaň na Hithitu. Na tom teď pracuju.
Zpět k muzice. Poslední album Sodomy nabídlo docela jiný zvuk. Byla to jednorázová záležitost, nebo se tomu chcete věnovat se Sodomou i dál?
Když jsme to připravovali, tak bych řekl, že v tom budeme pokračovat dál. Teď s odstupem času to vypadá, že to uděláme spíš ve starším stylu, protože to fans přece jen úplně nepřijali. Bylo to tak půl napůl, i když nás to hodně bavilo. Nechci říct, že bysme měli dělat to, co od nás chtěj slyšet fanoušci, ale já zase pak udělal to album Řezníka ve starším soundu a bylo to taky super, takže to jde oběma směry. Bylo to prostě něco trochu jiného, protože mě nebaví dělat věci pořád stejně, takže se mi ta deska líbí, ale další Sodoma bude zas jiná.
Určitě to album bylo i energičtější na koncertech…
Jo, to rozhodně. Jsou to opravdu koncertní tracky. Ten zvuk je skvělej. Myslím, že nejlepší, co jsme kdy měli. Dělali to dva producenti, co se o to starali od začátku až do konce a oba jsou profíci v práci se zvukem, takže ten je opravdu super. Tu desku je prostě potřeba poslouchat nahlas nebo ji slyšet na koncertě.
Vydáváš skoro každý rok nové album, můžeme od Tebe i letos něco čekat? Třeba i v rámci Sodomy Gomory?
Možná stihneme Sodomu, ale nemůžu to slíbit, možná až příští rok. A ještě dělám na jednom menším projektu. Takové EP s jedním zahraničním rapperem a to by mohlo být letos. Ale zatím k tomu nebudu dávat víc infa, protože je to ještě v plenkách a nevím, jestli to vůbec klapne.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi Tvou sólovou tvorbou a tvorbou v Sodomě?
Tak Řezník je osobnější. Víc o mně, mých pocitech, pohledu na svět, který je dotažený do extrému. A ta Sodoma je spíš víc o zábavě. Zkrátka víc mejdan, prasárny, zabíjení a tak.
Vzhledem k tomu jakou děláš hudbu, máš spoustu „různých“ fanoušků. Máš i nějakou oblíbenou neobvyklou příhodu z koncertů?
To je furt něco. Holky se třeba fotěj a říkaj „škrť mě, co to dokážeš“. Někdo od nás chtěl pochcat, to jsme teda neudělali. Je to bizarní hudba, tak to přitahuje bizarní lidi, ale aspoň jsou ti lidi zajímavý a nejsou to takový nudný sráčové. Takže bizarní storky jsou neustále a dneska jich bude taky určitě dostatek.
