Od tragické smrti Chestera Benningtona – jedné z největších novodobých hudebních ikon uplynul již skoro rok. Toto smutné a nepříjemné období teď na desce Post Traumatic velmi intimně popisuje Chesterův kamarád a spoluzakladatel Linkin Park, Mike Shinoda.
Poslední album Linkin Park One More Light sice nesklidilo nejlepší hodnocení z řad hudebních kritiků, ale naživo i tyto nové nahrávky fungovaly výborně. O tom jsme se ostatně mohli přesvědčit sami na pražském koncertě, od kterého nyní uběhl rok a po němž udeřila jako blesk z čistého nebe zpráva o smrti Chestera Benningtona.
Čtěte také: One More Light od Linkin Park: Nepovedený obrat o 180 stupňů
Mike Shinoda, jeho věrný kamarád, se několik měsíců po této události rozhodl vydat album s myšlenkou vykreslit veškeré své emoce s ním spojené, a tak se první trojice skladeb (Place To Start, Over Again, Watching As I Fall) z celkové šestnáctky objevila již na Post Traumatic EP, které vyšlo v lednu. Všechny ostatní už jsou pak úplně nové, doposud neslyšené.
Post Traumatic vyšlo před pár dny a Mike se v něm otevřel ještě o něco víc, než bychom čekali. Naopak celkový styl však nepřekvapil. Album se nese ve stejném duchu jako jeho projekt Fort Minor, je však daleko depresivnější. Místy je i hodně popové a Shinoda zde dává prostor i elektronice. Své uplatnění si zde našli i hosté jako Blackbear (About You), K.Flay (Make It Up As I Go), Chino Moreno a Machine Gun Kelly (Lift Off) nebo Grandson (Running From My Shadow). Objevuje se i instrumentální elektronická skladba v podobě Brooding.
Deska si prochází snad všemi fázemi smutku. Nejdřív tomu nemůžete uvěřit, pak si to nechcete připustit a smířit se s tím. Máte pocit, že jste jen ve špatném snu, ze kterého se prostě probudíte. Probuzení ale nepřichází, takže vám stejně nezbyde nic jiného, než se s tím smířit. Mike reflektuje i to, jak k celému dění přistupují ostatní. V úryvcích tak můžete zachytit, že oba dva mluvili o tom, že mají depresi, ale nikdo se s nimi nebavil. Poté, co Chester spáchal sebevraždu ale přicházejí lidé a ptají se „Jak se máš?“
Písně věnované zemřelým přátelům nebo příbuzným nejsou v hudebním průmyslu nic neobvyklého, celé takové album je ale spíše raritou. A není se čemu divit. Když celé album zasvětíte pocitům ze smrti kamaráda, zákonitě musíte stvořit naprosto temné dílo. A to Post Traumatic bezesporu je. Při jeho poslechu vám nejednou poběží mráz po zádech a možná i budete mít na krajíčku.
V druhé polovině alba se sice možná začnete místy nudit a budete mít pocit, že je deska zbytečně dlouhá. To se dá ale pochopit vzhledem k tomu, že deska Mikeovi posloužila jako terapie a umožnila tak průchod jeho emocím. Album však rozhodně nepoužil jen jako náplast na bolístku a snažil se jím hlavně hudebně zaujmout. A to se mu bezesporu podařilo. Tedy až na těch pár posledních momentů.
Mike Shinoda – Post Traumatic
Skladby: Place To Start, Over Again, Watching As I Fall, Nothing Make Sense Anymore, About You (ft. Blackbear), Brooding, Promises I Can’t Keep, Crossing A Line, Hold It Together, Ghosts, Make It Up As I Go (ft. K.Flay), Lift Off (Chino Moreno, Machine Gun Kelly), I.O.U., Running From My Shadow (ft. Grandson), World’s On Fire, Can’t Hear You Now
Celkový čas: 53 min.
Vydavatelství: Warner Bros. Records
Hodnocení: 85 %
