Řezník: Můj rap už nejsou jen storky, jak někoho vraždíme v lese

Řezník | Zdroj: Archiv interpreta

Martina Pohla alias Řezníka jistě netřeba představovat. Ve světě českého rapu jde dlouhodobě o jednu z nejviditelnějších postav, a to nejen pro jeho multitalent (kromě muziky se věnuje i filmům, počítačovým hrám a kresleným vtipům). Konec letošního března je pro něj skutečně významný, neboť mu vychází hned dvě nová alba. V našem rozhovoru promluvil nejen o nich, ale i o své vinylové vášni a originálních videoklipech.

První otázka je k nadcházejícímu EP Traumaplan, které se bude od zbytku tvé tvorby žánrově lišit. Co tě přimělo takovou dark trapovou změnu zkusit?

Tenhle styl už nějakou dobu poslouchám, baví mě třeba Ghostemane, Shakewell, Ouija Macc a podobný věci – baví mě ten sound. Boombap už má člověk přeci jen v uších třicet let a je těžký v něm hledat něco nového. Jsou rappeři, kteří to dovedou dělat zajímavě i teď, a já se taky snažím držet si svůj zvuk, není ale na škodu s ním trochu zaexperimentovat.

Do svýho filmu Párty Hárd jsem použil track Handlebars od skupiny Freewil z New Yorku. Potkal jsem se s nimi na Hip Hop Kempu a měli s sebou svého italského beatmakera, který se jmenuje Sebki. Bavil jsem se s ním, jestli nemá nějaké beaty, a nakonec jsme se domluvili, že mi zprodukuje celý EP. Vybral jsem si od něj skvělý věci a hned jsem se do toho pustil. Samozřejmě to pro mě byla novinka, protože člověk musí rapovat jinak. Úplně mě nebaví klasický trap, kde jenom opakuješ slova, tak jsem to chtěl udělat tak nějak jinak a po svým. Tracky tam jsou celkem rozličný, dost se od sebe liší. Všechny jsou různé a žádný nezní úplně stejně. Už na předchozí desce (Život a smrt Alberta Hersche) jsem měl dvě pecky, které se zvukově trochu lišily.

Plánuješ do budoucna zkoušet i jiné větve, které nepatří k tvé typické tvorbě?

Trochu jsem experimentoval, když jsme dělali album Mortal Cabinet – žánrově šlo o spojení EBM, horrorcore a black metalu, takže to byl hodně specifický projekt. Ale vyloženě teď, že by mě něco táhlo? Mám ještě jeden nápad, který si zatím schovávám pro sebe. Chci ho totiž nejdřív vyzkoušet, zda bude vůbec proveditelnej. Rozhodně se ale nebráním v budoucnu zopakovat styl Traumaplanu, protože se to za mě hodně povedlo a strašně mě to baví. Takže pro mě je to určitě cesta dál.

Čtěte také: Řezníkův horrorcore neomrzí: Koňská dávka vynalézavých bars a silných beatů na nové desce je toho důkazem

Zkoušíš někdy dělat vlastní beaty?

Ne. Kdysi jsem zkoušel dělat beaty na svoje první dema (např. Penetrační chtíč), ale nemám na to tolik času a už bych ani pořádně nevěděl, jak na to. Vím, že by mi trvalo strašně dlouho, než bych se do toho ponořil. Nicméně mě třeba překvapilo, že Evil Dope z Terror Crew byl celou dobu rapper a pak najednou začal dělat beaty. Mám od něj dva i na nový desce a zní výborně. Baví mě s někým sedět ve studiu a říkat mu, co se mi líbí. Ten člověk už v tom má skill a udělá to strašně rychle, mně by to trvalo hrozně dlouho.

Bude se v něčem lišit i nová řadovka Straight Outta Sklep?

Jde určitě o klasickou řezníkovinu a vlastně i o poctu všem old school sodomagorům, které baví starý věci ze sklepa. Se zvukem jsem fakt spokojenej, po smíchání a zmasterování je opravdu výbornej. Nad novým albem i EP deskou jsem přemýšlel tak, že chci dát něco starým fans, ale zároveň taky přijít s něčím novým, aby si nikdo nemohl stěžovat.

Podle čeho obvykle vybíráš hosty a jak to bylo tentokrát?

Vždycky jsem se snažil mít na desce větší jméno, teď jsem na to ale celkem sral a přemýšlel jsem spíš podle toho, kdo se bude kde hodit. Jsem hodně rád, že na Tramaplanu je Ouija Macc. Je to mladej týpek, co je u Psychophatic Records. Tenhle label patří ICP (Insane Clown Posse), díky kterejm vůbec dělám horrorcore. Ouija byl z tohohle labelu první artist, s kterým jsem mohl spolupracovat, a z té pecky jsem naprosto nadšenej. Zajebal tam brutální sloku, věc je celkově hodně našlapaná a mám z ní velkou radost. Na Straight Outta Sklep mám klasicky Haadese a DeSada. Potom jsou na desce ještě Elektrïck Man, což je taková podobná krevní skupina. Je tam OD, který byl třeba v Penetračních touhách a bezpochyby je zárukou perfektního přednesu. Mám tam i mladší kluky – Horror Avantgarda a Astral ze Slovenska.

Chtěl jsem dát šanci i trochu méně známým jménům, protože ty lidi cením, myslím, že to dělají dobře a že je škoda, že se o nich tolik neví. Jsou tam i Scum a Hex Rated, to jsou Amíci z Colorada z Lyrikal Snuff Productionz, což je v Americe asi třetí největší horrorcore label. Jsem s nima dlouho v kontaktu a už dobu jsme chtěli něco udělat, se Scumem jsme spolupracovali už dřív. Pecka s nimi je taky povedená. Mám tam i věc s Necrocockem, což je legenda black metalu (jde o zpěváka a kytaristu legendárních Master’s Hammer). V současnosti dělá poměrně obskurní sólo projekty. Ani nevím, jak se jeho styl jmenuje, ale zpívá různý árie o lesních znásilňovačkách.

Když v současnosti nemůžou být koncerty, přijdou ti sociální sítě jako dostatečný prostředek k promování nové desky?

Co mi zbývá, no. Na koncertě může člověk hrát nový věci a prodávat tam céda a merch, ale říkal jsem si, že nejlepší způsob jak využít tenhle čas, kdy člověk sedí doma na prdeli, je dělat novou muziku. V současnosti běží předprodej v různých balíčcích a lidi mě opravdu podporují, prodalo se toho už spoustu a myslím, že se to povedlo. Mám z toho dobrý pocit a že nejsou koncerty mě ani tolik nesere.

Čtěte také: Řezník: Uznání z undergroundu pro mě znamená mnohem víc než nějaký Slavík

Na tvém e-shopu přibylo také několik desek na vinylu. Máš k nim sám vztah? Posloucháš muziku z vinylu?

Našel jsem k deskám vztah asi pět let zpátky, jejich zvuk je skvělej a hned jsem začal sbírat klasický alba, co by člověk asi měl mít doma, a to nejen rapový, ale skrz různé žánry. Vinyl je krásnej a velkej, nádherně jde vidět art a baví mě ho mít v ruce. Nebyl jsem si jistej, jestli to budou fans tolik chtít, protože nevím, kolik lidí poslouchá věci na vinylu nebo kolik lidí vinyl sbírá. Nejdřív jsem zkusil vydat dvě nejklasičtější desky (Vzestup zla a Hudba, u který se chcípá) a šlo to dobře, tak jsem teď udělal další a mám v plánu pokračovat.

Najdeš si čas poslouchat novou muziku, když toho děláš tolik? Zaujalo tě v poslední době něco?

Snažím se, sleduju to, ale když jsem poslední dobou sám dělal nové věci, neměl jsem čas tolik pozorovat, co zrovna vychází. Nic mě nějak extra nezaujalo na tolik, že bych si to hned pouštěl v autě. Baví mě ten Ouija Macc, kterej pořád vydává nový věci. Toho poslouchám a jinak asi ani nic jinýho, co by mě vysloveně chytlo.

Klip k Traumaplanu je šíleně propracovaný po grafické i trikové stránce, jaká byla cesta k jeho vzniku?

Na tyhle věci mám docela štěstí. Kdysi se mi ozval týpek, který se jmenuje Joe Marton. Původně jsem si myslel, že je to cizinec, co se přistěhoval do Čech, ale je to kluk odsud, co dělá triky. Nejdřív jsme spolu stvořili klip Koloběh, který byl celý na greenscreenu. Traumaplan má apokalyptickou tematiku, tak mě napadlo se mu znovu ozvat. Část klipu se natáčela v podzemním krytu a část taky na tom greenscreenu. V týhle době se nedá moc točit venku nebo s lidma, tak jsme to udělali takhle a vypadá to úplně geniálně, prostě jako holywoodskej biják.

Klip k songu ZNK Family je vlastně prezentací fotek tetování tvých fanoušků – jak probíhal sběr a výběr? Bylo hodně fans, na které se nedostalo?

Určitě byli fans, na který se nedostalo, protože jsem to dělal asi čtyři hodiny před tím, než song vyšel. Lidi ho vybírali hlasováním v anketě na Facebooku, takže jsem dopředu ani sám nevěděl, co vůbec budu vydávat. Vždycky jsem viděl spoustu tetování a říkal jsem si, že je musím stáhnout, abych je měl v zásobě, což jsem nedělal, takže jsem je teď zpětně dohledával. Podařilo se mi jich najít asi sto. Samozřejmě byly některé v hodně blbé kvalitě, tak jsem je tam nedal, ale myslím, že jsem toho pokryl dost. Na všechny se nedostalo i proto, že jsem to nikde nehlásil, hledal jsem starší fotky podle hashtagů.

Fans se mj. nemohou dočkat ani nové desky od Sodomy a Gomory. Co k ní prozradíš? Už tušíš, kdy bude na světě?

Se Sodomou jsme začali docela hýbat, ale zrovna ve chvíli, kdy jsem finišoval svoji desku, tak jsme to trochu odsunuli. Máme už ale nahranejch asi osm songů, což je docela dost, tak už nebude tolik práce to uzavřít. Další věci už máme rozpracovaný. Máme tam jednoho většího hosta, kterého teď samozřejmě nebudu prozrazovat. Deska ale určitě letos bude, stoprocentně. Odlifruju svoje věci a jdeme na Sodomu.

Čtěte také: Řezníkova Strangulační rýha je nabitá kvalitními tracky

Máš za sebou už velké množství zarapovaných skladeb, změnila se za ta léta tvá inspirace nebo témata, o kterých rapuješ?

Už nedělám tolik klasických horrorcore témat, snažím se horrorcore nacházet v různejch reálnejch věcech kolem nás. Nejsou to už většinou smyšlený storky, jak někde někoho vraždíme v lese, ale je to taky o pocitech, emocích a o situacích. Dlouho nedělám jenom horrorcore, mám v něm i porno a sociální témata nebo kolikrát i osobnější filozofický úvahy. Pro mě nicméně témata pořád přichází, nemám s tím problém. V době korony je taky svět sám o sobě v prdeli na tolik, že jsem neměl potřebu do společnosti šít. Spíš jsem utekl do svého fiktivního sklepa a napsal příběhy odtržené od real světa.

Na závěr obligátní otázka: Vzkázal bys něco fanouškům?

Jsem strašně rád, že jste podpořili nový projekt. Vidím, že vás to zajímá a baví a že objednáváte desky, což je pro mě super, jelikož vím, že v této době mají lidi hluboko do kapsy a není prdel podporovat umění. To je první věc, kterou člověk odřízne ze svého rozpočtu. Takže jsem vděčný za každýho fanouška, který mě takhle podpoří, a samozřejmě i za ty, kteří si mě “jen” poslechnou na Spotify nebo na YouTube a baví je to.


Napište komentář

Michal Tykva
O Michal Tykva 234 Článků
Narozen 1999 v Kolíně, nyní si užívám rozmanitého studia na FHS UK a především ještě rozmanitějšího světa muziky